Pořád ještě nepatřím do starého železa, říká Rohan. Po čtvrtém místě na mistrovství světa je na sebe pyšný
Jen tři setiny sekundy chyběly vodnímu slalomáři Lukáši Rohanovi k zisku bronzové medaile na mistrovství světa v britském Lee Valley. Stříbrný kanoista z olympijských her v Tokiu tentokrát obsadil 4. místo, po kterém přišel na rozhovor pro Radiožurnál Sport.
Lukáši, čtvrté místo přijímáte navzdory tomu, že je to o pouhé tři setiny sekundy radostně, než zklamaně?
Já se směju a rozhodně nechci plakat, protože jsem fakt spokojený s tím, co jsem tady předváděl po celou dobu mistrovství světa. Jel jsem tu pět čistých super jízd. Budu si odvážet nejen dobrý zážitek, ale hlavně pocit, že ještě pořád nepatřím do starého železa a že to tam pořád je.
Poslechněte si rozhovor s Lukášem Rohanem po jeho čtvrtém místě na mistrovství světa v singl kanoi
Vám je 28 let, po vás startovali jen starší závodníci. Potřeboval byste, aby skončili za vámi, protože jste dojel třetí o tři setiny. Neříkal jste si v tu chvíli, že je ta medaile méně pravděpodobná?
Byl jsem fakt překvapený, protože jsem jel super jízdu a když jsem viděl, že jsem třetí o 35 setin, tak bych musel být sprostý. Byl jsem spokojený s jízdou a říkal jsem si, že je to fakt málo a že bych to tam i našel, ale to si řekne každý. Každý to tam najde a nikdo nejede dokonalou jízdu, to je v našem sportu téměř nemožné. Když jel Benjamin Savšek, jako poslední, tak Paolo Ceccon říkal, že o něm říkají, že je bůh. Já s tím souhlasím, zase to ukázal, jel skvěle a zaslouženě vyhrál. Já se musím spokojit se čtvrtým místem, ale čtvrtý na světě, to mi přijde dost dobrý.
Ten bůh tam ale měl dlouho hvězdičku u svého jména, protože se zkoumal průjezd některými brankami. Přál jste si, aby tam skočila nějaká penalizace?
Já nad tím fakt takhle nepřemýšlím, viděl jsem to na videu a říkal jsem si, že tam hvězdička bude, skočila tam rychle, ale nemyslím, že by to byla padesátka. Nevím, jaký byl horní pohled. Ani jsem nad tím nepřemýšlel a všem jsem říkal, že jsem s tím nepočítal, že jsem prostě čtvrtý.
Lukáši, neměl jste nejlepší sezonu, ale teď jste se dokázal na mistrovství světa vybičovat. Čím to bylo?
Je to pravda, naprosto souhlasím. Nedařilo se mi, ale dobře jsme se s trenérem Pavlem Kubričanem rozhodli, že druhou půlku sezony budeme směřovat jen na mistrovství světa a že nás nic jiného nezajímá. Dřeli jsme na to, byli jsme tu na jedno soustředění navíc spolu, udělali jsme si takových hezkých pět dní v Londýně a vyplatilo se. Mě se tu jezdilo hrozně dobře, věřil jsem si, je to moje voda a vždy jsem tu jezdil dobře. Věděl jsem, že na to mám, ale překvapil jsem se, jak dobře jsem jezdil. Dneska jsem na sebe pyšný a řeknu to úplně na rovinu.
Vybojoval jste i účastnické místo pro olympijské hry v Paříži, kde byste mohl obhajovat stříbro z Tokia, pokud se tam ale kvalifikujete. Teď to budete směřovat k tomu, abyste byl tím českým reprezentantem v kanoi mužů?
Teď to nebude směřovat nikam, teď si chci na chvíli odpočinout. Čeká nás Světový pohár a zároveň předolympijský závod Paříži, ale ten nebudu tolik hrotit. Pro mě trochu skončila sezona, ale samozřejmě se na ten závod připravím. Pak si dám zasloužený odpočinek a v listopadu se začnu chystat na to, abych byl dobře připravený na nominaci.
Česká single kanoe ukazuje, že poslední tři roky byli na mistrovství světa vždy dvě lodě ve finále. Ukazuje to, že jsme ve špičce, možná ještě nemáme tak dobré výsledky, ale jsme na dobré cestě. Ať do Paříže pojede kdokoliv, tak tam pojede v pozici, že má právem na medaili.
