Královéhradecký kraj:
varováním pro spokojený region a tradiční baštu pravice je stárnutí

Jeden z bohatších českých krajů je relativně kompaktním regionem, z něhož výrazněji vybočuje jen oblast Broumovska. Ta patří i v celorepublikovém srovnání mezi ty nejchudší a nejvíce znevýhodněné mikroregiony. V jinak tradičně spíše pravicovém Královéhradeckém kraji vybočuje i volebně, vyplývá z analýzy iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.

Hradec Králové 10. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Sedmé pokračování třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 se věnuje regionu, kterému se dlouhodobě daří a jehož obyvatelé jsou spíše spokojení.

Královéhradecký kraj patří do skupiny regionů, které mají po Praze a Jihomoravském kraji nejvyšší HDP na osobu.

Jak ukázala nedávná analýza iROZHLAS.cz, Královéhradecký kraj patří na špičku v čerpání eurofondů, které v posledních dvaceti letech měly pomoci vyrovnat regionální rozdíly. Zatímco v roce 2002 bylo jeho HDP na obyvatele na úrovni zhruba 65 procent průměru Evropské unie, po dvou dekádách se vyšplhal na téměř 85 procent.

Obyvatelé Královéhradeckého kraje dlouhodobě patří k těm v průměru nejstarším. I proto je v regionu větší tlak na výstavbu dalších a dalších zařízení pro seniory. Zároveň ale v souladu s ostatními pro kraj pozitivními ukazateli jde o region, kde je jedna z nejvyšších nadějí na dožití. Tedy předpokládaný věk, kterého se lidé v daném místě průměrně dožívají.

Zaostávající Broumovsko

Ne ve všech částech se ale lidem daří dobře.

Index destabilizující chudoby, který ukazuje míru exekucí, vyloučených lokalit a bytové nouze, i socioekonomické znevýhodnění kombinující vzdělání a nezaměstnanost ukazují, že za zbytkem kraje jasně zaostává oblast Broumovska na hranicích s Polskem.

V destabilizující chudobě je na úrovni lepších částí Karlovarského či Moravskoslezského kraje, v socioekonomickém znevýhodnění je na tom podobně jako Mostecko nebo Frýdlantsko.

Jde o od zbytku republiky poměrně odříznutou oblast. Trápí ji vylidňování, špatně dostupná zdravotní péče a jde také o mikroregion s výrazně vyšším podílem lidí v exekuci. V celém Královéhradeckém kraji je to 5,7 procenta, zatímco na Broumovsku 10,6 procenta.

„Broumovsko je dost izolovaná část kraje. Turistické části tohoto mikroregionu jako Teplice nad Metují nebo Adršpach vypadají dobře, ale jinak jsou na Broumovsku obce v horším stavu než leckde jinde v Sudetech,“ popisuje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, lokální a regionální politikou a volebním chováním.

A volební výsledky z krajských voleb 2020 oddělení Broumovska jednoznačně potvrzují. Tábor současných opozičních stran ANO, ČSSD/SOCDEM, SPD a komunisté tam před čtyřmi lety získal v součtu téměř 53 procent hlasů, což bylo v celém kraji nejvíce, zatímco dnes vládní ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti o deset procentních bodů méně, jednoznačně nejméně v celém kraji.

Jinak se zbytek Královéhradeckého kraje pohybuje v obou indexech kolem celorepublikového průměru. V destabilizující chudobě se odlišují jako horší mikroregiony ještě Trutnovsko a Jaroměř, v socioekonomickém znevýhodnění Nový Bydžov. U těchto oblastí už ale korelace s volebními výsledky vládních a opozičních stran tak patrné nevidíme.

Jen na Broumovsku totiž v minulých krajských volbách měly dnešní opoziční strany v součtu více než dnešní vládní tábor. Stranám ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti se naopak nejvíce dařilo v Nové Pace, Novém Městě nad Metují a Vrchlabí.

Škodovácké závody

Královéhradecký kraj jako celek je tradičně více nakloněný středopravicovým stranám, na Náchodsku a v Orlických horách, kde je vyšší religiozita, se volebně daří i lidovcům. Levicové strany a ANO mají vyšší podporu na Broumovsku, kromě toho ale ANO boduje v západní části kraje, v Novém Bydžově či v Podkrkonoší (Jičín, Hořice, Dvůr Králové nad Labem).

„Pohraničí Královéhradeckého, Libereckého a i Středočeského kraje je typická vnitřní periferie… Jičínsko, Nová Paka,“ pojmenoval politolog Lysek řídce osídlenou krajinu menších měst a vesnic na pomezí krajů. Vnitřní periferie jsou daleko od velkých měst a často doplácí na nedostatečnou infrastrukturu.

„Velká část lidí z této oblasti dojíždí pracovat do škodovky, která tak ostatním sídlům stahuje pracovní sílu. Tito lidé jsou často relativně bohatí, mají vysoké platy, ale mají horší sociální kapitál. Jsou příkladem toho, že vysoké příjmy nevylučují volbu populistických stran,“ doplnil Lysek.

Kromě hlavního sídla v Mladé Boleslavi má Škoda Auto v Česku i další dva výrobní závody, oba v Královéhradeckém kraji. Ve Vrchlabí se vyrábí převodovky a v Kvasinách na Rychnovsku modely Superb, Kodiaq či Karoq.

Dopravní trápení

Automobilový průmysl jako jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů se propsal i do nálad jinak spokojených obyvatel Královéhradeckého kraje.

Dle loňského průzkumu STEM/MARK se podle 70 procent respondentů v Královéhradeckém kraji od posledních krajských voleb zlepšil jejich život. Tímto podílem tak východočeský region obsadil první místo následován jižními Čechami a Vysočinou.

Když měli tamní obyvatelé zmínit, co je na životě v Královéhradeckém kraji trápí, nejčastěji zmiňovali, že je sužuje doprava.

Hradci Králové sice velmi pomohlo dokončení spojení s Prahou. Dálnice D11 by poté měla přes Jaroměř a Trutnov dorazit až na hranici s Polskem. Severní sousedi už mají svou část několik let hotovou, na tu českou si ještě počkají.

Druhou významnou dálnicí v kraji bude D35, která po dokončení spojí Jičín s Hradcem Králové a přes Pardubický kraj zamíří na Hanou. Z plánované dálniční sítě, jež by měla protkat celý kraj, je ale zatím dokončena ani ne polovina.

Královéhradecký kraj je sice posetý poměrně hustou železniční sítí, spojení Hradce s Prahou je ale špatné. Možnosti jsou dvě: buď hodina a půl s přestupem v Pardubicích, nebo přímý spoj jedoucí hodinu a tři čtvrtě.

Turistický ráj

Část prosperity regionu je postavena i na cestovním ruchu. V Královéhradeckém kraji jsou jedny z nejlákavějších přírodních turistických cílů v Česku. Zároveň jsou tím i v popředí debat o nutnosti regulace jejich návštěvnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na vrcholu Sněžky a v jeho bezprostředním okolí jsou znovu natažené metr vysoké ochranné sítě

Na vrcholu Sněžky bývá často plno, fronty u lanovky v Peci pod Sněžkou bývají na hodiny, i proto je její kapacita už několik let omezena. Na nejvyšší českou horu ale kromě české lanovky vede i polská, ta regulaci nemá.

Na často přelidněném vrcholu turisté pohybující se mimo vyznačené trasy ohrožují endemické rostliny a hnízdící zvířata. I proto tam správa národního parku musela nainstalovat metr vysoké červenooranžové ochranné sítě.

„Když jsme sem dávali sítě poprvé, tak to popudilo spoustu lidí. A začali se ptát, proč sem dáváme takové hnusné sítě,“ popsal Českému rozhlasu jeden ze strážců přírody parku Michal Skalka.

A rovnou nabídl i vysvětlení. „Tak jsme jim odpovídali, že je to proto, abyste se zeptali, abyste se také dozvěděli, proč nemůžete lézt za onu zábranu. Pro nás je to možnost dialogu s lidmi, kteří se nezajímají o ochranu přírody. Nečetli návštěvní řád parku, který, upřímně řečeno, čte málokdo. Ale ty sítě je vyprovokují a vzbudí v nich otázku,“ říká Skalka.

Podle Správy Krkonošského národního parku se ochranné sítě osvědčily. Místo stovek přestupků denně jsou to už jen jednotlivci, kteří vzkaz těchto sítí nepochopili.

S masovým turismem se potýkají třeba i Adršpašské skály, které loni navštívil půlmilion lidí, z velké části polských turistů. Nápor je takový, že policie v minulosti musela několikrát uzavřít i nedaleký hraniční přechod Zdoňov.

Kdo povede kraj?

Královéhradecký kraj byl před čtyřmi lety jedním ze tří, kde nezvítězilo hnutí ANO, o půl druhého procentního bodu skončila první koalice ODS, STAN a Východočechů (VČ) vedená bývalým policejním prezidentem a senátorem Martinem Červíčkem (ODS).

Krajskou radu vytvořila spolu s Piráty, KDU-ČSL, TOP 09 a Hradeckým demokratickým klubem (HDK). V opozici zůstaly ANO, ČSSD/SOCDEM a SPD.

Jak ukázal průzkum agentury STEM/MARK, Červíček je v kraji známý zhruba polovině respondentů.

Pokud ale měli hodnotit, jak si vedou představitelé kraje v čele s hejtmanem při řešení problémů kraje, u 59 procent převládla spokojenost, což byl po jižních Čechách druhý nejvyšší podíl.

Červíček letos obhajuje jak senátorský, tak hejtmanský post, na krajské úrovni se ale vítězná koalice zpřed čtyř let nezopakuje. ODS a Východočeši jdou tentokrát s KDU-ČSL. Dvojkou je náměstkyně hejtmana Martina Berdychová (VČ) a trojkou poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Starostové tentokrát vedou čtyřkoalici s TOP 09, HDK a Liberálně ekologickou stranou (LES). Lídrem je náměstek hejtmana Rudolf Cogan (STAN), dvojkou poslanec a místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, trojkou primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK) a v hloubi kandidátky je i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Hnutí ANO v čele se starostou Hronova Petrem Koletou se pokusí poprvé podílet na správě kraje, zpět ke krajské moci zase chce bývalý hejtman Jiří Štěpán (SOCDEM). Ten vede kandidátku Sociální demokracie se subjekty Společně pro kraj a Rozvíjíme Hradec nazvanou Hlas samospráv.

Piráty vede 1. náměstek hejtmana Pavel Bulíček, koalici SPD, Trikolory, PRO a Svobodných Rostislav Jireš a koalici Stačilo! tvořenou komunisty a ČSNS Lubomír Štěpán. Královéhradecký je jedním ze tří krajů, kde letos vůbec nekandiduje Přísaha.

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Kraje 2024, krajské volby 2024, Královéhradecký kraj, Hradec Králové, Krkonoše, Sněžka, Broumov, broumovsko, Orlické hory, Martin Červíček, Jiří Štěpán, Rudolf Cogan, Matěj Ondřej Havel, D35, dálnice D35, dálnice D11, D11