Plzeňský kraj:
region na západě se pyšní pivem i průmyslem, trápí ho ale skryté vnitřní rozdíly

Na jedné straně ekonomický motor v podobě Plzně, na druhé straně zaostávající periferní regiony. Plzeňský kraj se na české poměry potýká s mimořádně velkými vnitřními rozdíly. Jak ukazuje analýza iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, volební výsledky dnešní vlády a opozice toto vnitřní rozštěpení kopírují. Současné opozici se nejvíce daří na Tachovsku, které se postupně změnilo v oblast montoven a překladišť, kde vedle místních ve velkém pracují i cizinci.

Plzeň 4. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na rozdíl od sousedního Karlovarského nebo Jihočeského kraje, které do značné míry trpí kvůli obtížné dopravní dostupnosti z centra republiky, se za hodinu dostanete snadno z Prahy do Plzně autem i vlakem.

Třetí díl třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 se věnuje kraji s obrysem ve tvaru srdečního svalu. Ten protíná dopravní tepna – dálnice D5 – a pyšní se dlouholetou tradicí pivovarnictví i strojírenství.

Pilsner Urquell je největší český pivovar a původně plzeňské byly i Škodovy závody, velký hutní a strojírenský koncern patřící mezi klíčové československé průmyslové podniky. Dodnes ve městě působí i pokračovatel světoznámé značky – Škoda Transportation.

Jenže sociální a ekonomická síla směrem od centra k periferii třetího největšího českého kraje slábne. Upozorňuje na to i Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Podle něj jde o jeden z vnitřně nejvíce různorodých krajů.

„Na Plzeňský kraj se v debatách o problémech, jakými trpí třeba Ústecký nebo Moravskoslezský, trochu zapomíná. V podstatě má ale stejné problémy, akorát to není vidět, když se kraje průměrují,“ popisuje politolog, který se zabývá datovou analýzou, lokální a regionální politikou a volebním chováním.

Silná Plzeň

Tak například: Plzeňský kraj v HDP na hlavu patří mezi ty nejbohatší. Ale zbytek kraje vytahuje výš právě Plzeň a její okolí. Je důležité také podotknout, že čtvrté největší české město má 186 tisíc obyvatel a celá jeho aglomerace přes 300 tisíc, což dělá polovinu obyvatel celého kraje.

Podobně jako v jiných krajích i v Plzeňském je podpora stran vládní pětikoalice nejvyšší v metropoli. Plzeňský kraj odpovídá celorepublikovému trendu i v podpoře stran současné opozice, která je znatelně vyšší ve venkovských periferních regionech.

Z dat můžeme, stejně jako u Středočeského kraje, vypozorovat jasnou souvislost mezi podporou vládních stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a Starostů a nízkou úrovní indexů destabilizující chudoby (míra exekucí, bytové nouze a sociálního vyloučení) a socioekonomického znevýhodnění (nižší vzdělání a nezaměstnanost). A na druhé straně naopak vyšší podporu současné opozice ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD s oblastmi, kde jsou výše zmíněné patologické jevy silnější.

V Plzeňském kraji byly v minulých krajských volbách v roce 2020 kromě samotné metropole strany současné vládní pětikoalice nejsilnější v Horažďovicích či Nýřanech. Historicky je v kraji kromě plzeňského zázemí silná pravice i na jihu, zatímco levicové či populistické strany jsou nejsilnější na Tachovsku a v dalších perifernějších částech kraje.

„Plzeňský kraj, který je jinak brán jako bohatý a volící spíše pravicově, má kromě Plzně i okresy, kde se lidem nežije úplně nejlépe a jsou tam strukturální problémy. Typicky Tachovsko,“ přitakává politolog Lysek.

V mikroregionech Tachov a Stříbro jsou nejvyšší hodnoty indexu destabilizující chudoby a jedno z nejvyšších socioekonomických znevýhodnění v regionu, což se jasně odráží i ve volebních výsledcích. V krajských volbách 2020 tam strany současné vlády získaly v součtu jen lehce přes 40 procent, zatímco současná opozice přes 50 procent.

Jenže proč se severozápad Plzeňského kraje zbytku tam vymyká?

Problematické Tachovsko

Za komunismu byl celý kraj přezdíván „Pevná hráz socialismu a míru“, po pádu režimu zůstal baštou komunistů právě region v podhůří Českého lesa. Na Tachovsku KSČM tradičně dosahuje svých nejlepších výsledků.

Samotné město Tachov v posledních letech překotně roste. V roce 2006 byla kompletně dostavěna dálnice D5 spojující Prahu a Plzeň s Bavorskem, což značně podpořilo hospodářský rozvoj regionu. Dříve zhruba 11tisícové město od té doby o několik tisíc narostlo a velkou část obyvatelstva regionu tvoří cizinci.

Podle tachovského úřadu práce v tomto 50tisícovém okrese pracuje asi 13 tisíc agenturních pracovníků ze zahraničí. Nejčastěji Slováci, Ukrajinci, Rumuni a Bulhaři.

Ty do Tachovska nalákaly nové pracovní příležitosti. Po dobudování dálničního spojení začaly v okolí D5 vznikat velké průmyslové parky plné logistických hal, skladů a továren. Ty největší pak mezi Tachovem a Borem u Tachova.

Velké firmy do bavorského příhraničí láká levná pracovní síla a výrazně nižší nájmy ve srovnání se sousedním Německem, které je doslova za humny.

Právě rozlehlé industriální parky na Tachovsku do značné míry vyřešily dříve vysokou nezaměstnanost. Dnes je v regionu práce relativně dost, nabídky mnohonásobně převyšují počet nezaměstnaných. Firmy v průmyslových parcích nejčastěji hledají montážní dělníky, skladníky či řidiče kamionů. Současná krajská politická reprezentace se ale vesměs shoduje v tom, že další průmyslové haly už v regionu nechce.

S výše popsaným prudkým populačním nárůstem se vážou kapacitní problémy ve zdravotnictví i školství, schází i dostatek bytů, agenturní dělníci tak často bydlí na více či méně legálních ubytovnách. K dalšímu značnému přírůstku lidí s cizím státním občanstvím do regionu došlo po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, kdy přišly další stovky až nižší tisíce Ukrajinců.

V regionu navíc chybí učitelé a o místa v mateřských i základních školách je velký boj. Městu se nedaří dostatečně rychle navyšovat kapacity i proto, že často nedosáhne na potřebné dotace.

Přehrát

00:00 / 00:00

V celém Plzeňském kraji je aktuálně v mateřských školách 127 dětí uprchlíků. Poslechněte si víc

„Dotační program je vypsán tak, že je pouze pro velká města, podle počtu obyvatel žijících ve městě. Protože jsme malé město a nikdo nebere v úvahu průmyslovou zónu, která tady je, tak nemáme možnost na tu dotaci dosáhnout,“ stěžoval si Českému rozhlasu v roce 2022 tehdejší starosta Ladislav Macák.

Kromě nedostatku míst ve školách trápí Tachovsko i špatné výsledky žáků, které jsou jedny z nejhorších v celé republice. „Pro celé Tachovsko je výzvou správně integrovat cizince, už teď jsou v tamních školách problémy s tím, že je tam velký podíl dětí, které neumí česky,“ upozorňuje politolog Lysek. Podle agentury PAQ Research je na Tachovsku dokonce 11,7 procenta žáků, kteří nedokončí základní vzdělání.

Region navíc bojuje i s exekucemi, dle Mapy zadlužení je v Tachově a Stříbře bezmála devět procent místních v exekuci, přičemž průměrně má každý dlužník na sobě pět a půl exekucí. Problémy trápí i bohatší a rozvinutější části kraje. Loni například po šedesáti letech kvůli nedostatku pediatrů zavřela porodnice ve Stodu poblíž Plzně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co bude se zdravotníky z novorozeneckého oddělení a porodnice? Poslechněte si

Podle předsedy představenstva Zdeňka Švandy narazila nemocnice při shánění pediatrů i na jejich nepřiměřené mzdové nároky. „Finanční představy vážných uchazečů, se kterými jsme hovořili, byly pro nás absolutně nereálné. Setkali jsme se pro představu i s požadavkem na mzdu čtvrt milionu měsíčně, a to dokonce i od zájemce bez plné atestace. To žádný příčetný a odpovědný manažer nemůže akceptovat, navíc v porodnici, kde se v průměru narodí jedno dítě denně,“ popsal pro Český rozhlas.

Neobvyklá koalice

V krajských volbách 2020 zvítězilo hnutí ANO před koalicí ODS a TOP 09, s odstupem za nimi byli Starostové s podporou Zelených a PRO Plzeň, čtvrtí Piráti a do zastupitelstva se dostala ještě SPD, ČSSD a KSČM.

Koalici nejprve složili zástupci ODS, TOP 09, Starostů a Pirátů a hejtmankou se stala Ilona Mauritzová (ODS), po roce fungování se ale koalice zkraje roku 2022 rozpadla a nové krajské spojenectví složilo ANO, Starostové a Piráti v čele se Rudolfem Špotákem (Piráti).

Piráti původní koalici vypověděli kvůli tomu, že si ODS a TOP 09 dle nich „na sílu“ prosadila do představenstva Klatovské nemocnice kontroverzního místopředsedu krajské ODS Romana Jurečka, kritizovali také kumulaci uvolněných funkcí u dvou zastupitelů ODS.

Plzeňský kraj i jeho hlavní město jsou tak příkladem jinak poměrně vzácné spolupráce hnutí ANO s vládními liberály ze Starostů a Pirátů.

Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity předpokládá, že po letošních volbách může být skládání krajských koalic komplikovanější. „Vznik většiny v roztříštěné mozaice bude těžký, a to povede k tomu, že politicky to bude někdy takříkajíc napříč linií vláda-opozice,“ domnívá se.

Souboj o Plzeň

Průzkum agentury STEM/MARK zkoumající popularitu a známost hejtmanů v dubnu 2023 změřil Špotáka jako nejméně známého hejtmana. V kraji jej znalo jen 22 procent respondentů.

„Při otázce na známost hejtmanů z jiných krajů je hodnota velmi nízká. (…) Lidé si zároveň v tomto ohledu někdy pletou hejtmany s primátory či starosty. Méně známí hejtmani by se měli více zviditelnit a udělat něco, díky čemuž si je budou voliči pamatovat – pokud chtějí uspět ve volbách,“ hodnotil výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Na podzim se Špoták svou nevelkou známost pokusil vylepšit ohlášenou kandidaturou na předsedu Pirátů. „Na rozdíl od svých kolegů jsem měl rok a půl hendikep vejít ve známost, protože jsem do funkce nastupoval až v únoru roku 2022,“ vysvětloval tehdy ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Nakonec o post lídra Pirátů nezabojoval, nezískal nominaci, post hejtmana ale i tak obhajuje.

V hodnocení práce krajského vedení v čele s hejtmanem se Plzeňský kraj zařadil do průměru. Čtyři procenta respondentů jej vnímají jako velmi dobré, dalších 39 jako spíše dobré.

Hnutí ANO letos vede do voleb poslanec Kamal Farhan, na sedmém místě kandidátky je i primátor Plzně Roman Zarzycký. Lídrem koalice ODS a TOP 09 je krajský zastupitel Jan Šašek a na čtvrtém místě figuruje ministr kultury Martin Baxa (oba ODS).

Starosty vede náměstek hejtmana a místopředseda hnutí Pavel Čížek, dvojkou je bývalý hejtman a dnešní náměstek a poslanec Josef Bernard a třeba na 47. místě kandidátky je bývalý senátor a režisér dokumentů o přírodě Václav Chaloupek.

Koalici lokálního hnutí PRO Plzeň a KDU-ČSL s podporou Svobodných vede plzeňský zastupitel Jiří Klečka (PRO Plzeň) a spojenectví SPD a Trikolory poslankyně Marie Pošarová (SPD).

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Plzeňský kraj, Plzeň, Tachov, Tachovsko, Kraje 2024, Krajské volby 2024, Pilsner Urquell, Rudolf Špoták, Kamal Farhan, Josef Bernard, Pavel Čížek, Marie Pošarová, Krajské a senátní volby 2024