Jihočeský kraj:
Řídce osídlený a od zbytku země ‚odříznutý‘ region, na který jsou místní hrdí

Kraj malých vesnic a velkých vodních i zalesněných ploch je oblíbenou turistickou destinací. Jižní Čechy jsou zároveň nejřidčeji zalidněný kraj, což na jeho periferiích vytváří problémy, třeba s dostupností zdravotní péče. Jak vyplývá z analýzy iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, mezi volebními výsledky a socioekonomickou situací tamních občanů nutně není tak přímá souvislost jako například v sousedním Středočeském kraji.

České Budějovice 3. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

První díl seriálu Kraje 2024 se věnoval vnitřně rozrůzněnému Středočeskému kraji, který od svého vzniku bojuje s chybějící jednotící identitou. Ta hrdým Jihočechům nechybí.

„Obyvatelé Jihočeského a Moravskoslezského kraje patří mezi největší patrioty. Pomyslné vlastenectví (ke svému kraji) je typické především pro starší lidi, kteří jsou již usazenější, naopak mladší lidé jsou více kosmopolitní,“ zjistil loňský průzkum agentury STEM/MARK.

Druhý díl třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 se věnuje právě jižním Čechám. S 650 tisíci obyvateli patří ke středně velkým krajům, co do rozlohy jsou ale hned na druhém místě za Středočeským. Ze všech čtrnácti krajů mají nejmenší hustotu obyvatel, jen 65 lidí na kilometr čtvereční.

V severní a více obydlené polovině kraje v pásu měst od Tábora ke Strakonicím je koncentrovaná průmyslová výroba, jinak ale jižní Čechy z velké části zůstávají zemědělsky zaměřené, dlouholetou tradici má tamní rybníkářství a lesnictví.

Méně obydlené jsou tradičně pohraniční oblasti, kde je to jednak kvůli horám, ale i kvůli poválečnému odsunu Němců. Tato místa pak více trápí například nedostupná zdravotní péče.

Když třeba loni ve Vimperku skončil zubař, stovky lidí se ocitly bez alternativy a město dodnes náhradu nesehnalo. Stomatologové totiž chybí napříč krajem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Vimperku, kde náhle skončil zubní lékař, natáčela Kristýna Barchini

„Obvolala jsme všechny zubaře tady, v Prachaticích, Strakonicích, Volyni, Volarech, nikdo nebere. Potom jsem kontaktovala pojišťovnu, poslali mi nějaký seznam, takže jsem zase obvolávala a pořád nic. Autem nejezdím, takže když mi nabídli Brno, tak to bych si musela vzít týden dovolenou,“ popsala Českému rozhlasu pacientka.

Jiným příkladem může být příhraniční obec Nové Hrady, kde před dvěma lety zavřela lékárna, město proto dvakrát týdně zdarma vypravuje speciální „lékobus“ do sousedních Trhových Svinů. V podobné situaci je v kraji řada obcí, kde se lékárnám provoz nevyplatí.

‚Bídná‘ dálnice

Problém s dostupností ale řeší celý kraj, jelikož stále není dálničně propojen se zbytkem republiky. Letos by měla být dostavěna dálnice D4 do Písku, dlouhodobě problematická je D3, která by měla vést přes Tábor a České Budějovice až na hranici s Rakouskem.

Z celkem 171 kilometrů je ale hotovo pouze 69, dalších 44 je ve výstavbě, problémem je ale celá středočeská část dálnice. Tamních chybějících 60 kilometrů je zatím pouze na papíře, stavbu brzdí spory s ekology i obyvateli Posázaví.

„Je to bída,“ poznamenal před šesti lety k nulovému progresu středočeské D3 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO).

Bývalý šéf vlády dokonce jednal o možném čínském financování dostavby D3. V dubnu 2019 za to během své páté návštěvy v Pekingu lobboval i prezident Miloš Zeman. Jako většina čínských investic v Česku, i tato zůstala jen v rovině slibů. Ředitelství silnic a dálnic počítá s kompletním dokončením D3 až na začátku 30. let.

Metropole jižních Čech a sedmé největší město republiky České Budějovice tak nadále zůstává od zbytku republiky do značné míry dopravně odříznuté. Vlakem trvá cesta podobně dlouho jako autem.

Zaostávající jih

České Budějovice a jejich zázemí je jinak v regionu vyhledávaným a dobrým místem k životu. Index socioekonomického znevýhodnění, který měří úroveň dosaženého vzdělání a nezaměstnanost, mají České Budějovice v celorepublikovém srovnání šestý nejnižší.

Menší úroveň znevýhodnění mají pouze Říčany, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Černošice, Plzeň a Mladá Boleslav.

Většina Jihočeského kraje se v tomto indexu pohybuje na lepších hodnotách, než je republikový průměr. Oblasti v centrální části kraje i po jeho okrajích se v pořadí i hodnotách dost mísí, nedá se tak říci, že by na tom vnější části kraje byly hůře než ty centrální, jako to je například u Středočeského kraje.

České Budějovice si vedou solidně i v indexu destabilizující chudoby, který se projevuje exekucemi, bytovou nouzí či sociálně vyloučenými lokalitami. V něm se jinak většina Jihočeského kraje pohybuje kolem celorepublikového průměru.

Za zbytkem kraje v obou indexech viditelně zaostávají dva mikroregiony na samé jižní výspě kraje – Český Krumlov a Kaplice.

Sociální geograf Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity upozorňuje i na rozdíl mezi příhraničními regiony na obou stranách kraje.

„Zajímavé je, že na jihozápadě mají lepší volební výsledky strany dnešní vlády, na jihovýchodě dnešní opozice. Jihozápad svůj rozvoj těží z vazby na cestovní ruch, zatímco jihovýchod spíše odpovídá vnějším periferiím Česka,“ popsal Slach.

Dnešní vládní strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a STAN skutečně získaly v minulých krajských volbách nejvíce hlasů na šumavském Vimpersku, dohromady 57 procent. Dnešní opozice ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD zase v Trhových Svinech (46 procent) a Kaplici (45,1) na jihovýchodě kraje.

Případ Dačice

Pozoruhodným koutem Jihočeského kraje je jeho východní apendix – okolí města Dačice. To vykazuje třetí nejvyšší hodnotu socioekonomického znevýhodnění v kraji, v destabilizující chudobě ale patří mezi nejméně postižené. Současné vládní strany tam před čtyřmi lety porazily současnou opozici o 8,5 procentního bodu.

„Dačice jsou svým charakterem v podstatě Vysočinou. Je tam vyšší religiozita a volebně se tam vždy dařilo lidovcům, dlouhodobě je tam politicky aktivní místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek,“ vyjmenovává politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, lokální a regionální politikou a volebním chováním.

„Lidovci jsou schopni získávat dobré volební zisky i v místech, kde by podle tvrdých socioekonomických ukazatelů měli vítězit populisté a levice,“ doplňuje.

Světlé i stinné stránky turismu

Cestovní ruch se netýká jen jihozápadu kraje, byť právě tam je díky Šumavě nebo Lipnu koncentrován primárně.

V loňském roce navštívil Jihočeský kraj po Praze a jižní Moravě třetí největší počet turistů: 1,7 milionu. Zamířili i na zámky v Hluboké nad Vltavou, Orlíku či Červené Lhotě nebo na Třeboňsko. Zahraniční turisté se nejčastěji orientují podle seznamu UNESCO, a tak v jižních Čechách navštěvují Český Krumlov či vesničku Holašovice, ikonický příklad selského baroka.

V Českém Krumlově pracovalo před pandemií v oblasti cestovního ruchu 40 procent lidí. „Omšelé, málo známé místo se během deseti patnácti let zaskvělo jako diamant v koruně cestovního ruchu České republiky, iniciovalo to nesmírnou aktivitu státu, regionu, obce, privátních majitelů památek,“ popsal reportérovi Českého rozhlasu kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko dopad zápisu do UNESCO.

Davy turistů s sebou ale pro místní přináší i problémy. „Před pandemií to bylo hrozné, šla jsem do města třeba jednou za rok, protože to se nedalo, všude byly davy,“ popsala život v turisticky atraktivním městě českokrumlovská důchodkyně.

Kromě Šumavy či Lipna v zimě nabízí jižní Čechy lyžování i na pomezí Středočeského kraje. Tamní Monínec svého času přilákal i vášnivého prezidentského lyžaře Václava Klause.

Kubovo území

Jižní Čechy od minulých krajských voleb řídí hejtman Martin Kuba. Ten se v českobudějovické politice pohybuje bezmála dvě dekády.

Poté, co byl v letech 2011–2013 ministrem průmyslu a po pádu Petra Nečase i půl roku úřadujícím předsedou ODS, se z celostátní politiky stáhl a centrem jeho zájmu jsou opět jižní Čechy.

Krajské volby 2020 sice vyhrálo ANO, jen těsně druhá ale byla ODS, a tak mohl Kuba sestavit vládu s koalicí KDU-ČSL a TOP 09, ČSSD/SOCDEM a hnutím Jihočeši 2012. V opozici kromě ANO zůstali i Piráti a Starostové.

Přestože byl ve funkci hejtmana nováčkem, stal se Kuba také ihned předsedou Asociace krajů a od komunálních voleb 2022 je i radním Českých Budějovic.

Dle loňského šetření agentury STEM/MARK si ve své funkci při řešení problémů vedl dle 13 procent respondentů velmi dobře a podle dalších 54 procent spíše dobře, což ho zařadilo na první místo. Kuba zároveň patří mezi nejznámější lídry krajů.

Ze sondáže také vyplynulo, že občané Jihočeského kraje vedle těch z Královéhradeckého nejčastěji spatřují od minulých krajských voleb zlepšení životních podmínek. Na svém regionu často oceňují i přírodu a její dostupnost.

V jižních Čechách sází ODS na samostatný postup namísto koalice Spolu. Kuba hejtmanský post obhajuje a kampaň staví na své osobě a na propagačních materiálech používá označení „jihočeská ODS“, čímž se chce odlišit od vlády.

Celostátní vedení ODS dalo svým krajským buňkám pouze doporučení, ke společnému postupu je nijak nenutilo. Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity upozorňuje, že mnohde se strany nemusely dohodnout ne kvůli osobním animozitám, ale společný postup tam takticky nemusel dávat smysl.

„Jsou regiony, kde vlivem lokální síly některého ze subjektů či jednoho z lídrů nemusí předvolební koalice kopírovat celostátní tendence či dohody v jiných krajích. Zářným příkladem je právě Jihočeský kraj, kde je silná osobnost Martina Kuby,“ popsal.

Kuba vs. Kubíček

Hnutí ANO vede do voleb dlouholetý poslanec Roman Kubíček, který nevyloučil, že by měl po volbách zájem o koalici s ODS. „Budu pracovat s každým, kdo bude dělat to nejlepší pro Jihočechy,“ odpověděl na otázku v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.

Kuba nechtěl před volbami případné koaliční uspořádání komentovat, hnutí ANO nicméně označil za konstruktivní opozici. Na kraji i v Českých Budějovicích ovšem jeho ODS vládne bez účasti ANO.

KDU-ČSL a TOP 09 kandidují stejně jako před čtyřmi lety společně, tentokrát posílení o hnutí Tábor 2020, které je v druhém největším městě jižních Čech dlouhodobě silné. Kandidátku vede poslanec TOP 09 a náměstek hejtmana Pavel Klíma, dvojkou je poslanec KDU-ČSL Šimon Heller a trojkou zakladatel Tábor 2020 Jiří Fišer. Na kandidátce je ještě na šestém místě druhý muž KDU-ČSL Jan Bartošek nebo na jedenáctém místě 1. náměstek hejtmana a lídr koalice z minulých voleb František Talíř (KDU-ČSL).

Starostové vytvořili společnou kandidátku s hnutím Občané pro Budějovice (HOPB) v čele se starostkou Vimperku Jaroslavou Martanovou (STAN), Piráti kandidují sami, SPD s Trikolorou a PRO a komunisti v čele koalice Stačilo!

Jakub Grim, Jan Boček, Petr Kočí a mst

Související témata: Jihočeský kraj, České Budějovice, Kraje 2024, krajské volby 2024, Martin Kuba, Roman Kubíček