„Dohromady mají obce a kraje na účtech 500 miliard. Nedává smysl na těch penězích sedět,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka Vysoké školy obchodní v Praze.
V současnosti to vypadá, že do Hofburgu zamíří krajní pravice,“ komentuje pro Český rozhlas Dvojka Zuzana Lizcová, vedoucí katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začal připouštět, že by Ukrajina byla svolná s příměřím bez získání zpět všech okupovaných území. „Kompromis je strašně citlivý,“ přemýšlí Vlastislav Bříza.
Lidstvo od nepaměti fascinují sakrální památky – od katedrál po kapličky. Čím to je? Na otázky Českého rozhlasu Dvojky odpovídá Václav Malý, pomocný biskup pražský.
„Problém s influencer marketingem je ten, že se v posledních letech výrazně rozrostl. Není to tak, že by nebyl regulovaný, ale že nikdo regulaci nevymáhá,“ říká odbornice na komunikaci Denisa Hejlová.
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
Hlavní ekonomický poradce prezidenta Pavla nedoporučuje schválit návrh státního rozpočtu, podle něj jsou totiž v návrhu sporné položky za zhruba 40 miliard korun.
„Já osobně jsem očekával, že se (koalice) rozpadne už v červnu, kdy se jí nepodařilo udržet dohodu o rozpočtu. Olaf Scholz se očividně ještě snažil najít nějaký kompromis,“ říká expert Handl.
„Ač se volba může zdát na první pohled jako přímá, v konečném důsledku to nejsou přímo odevzdané hlasy, které rozhodnou o příštím prezidentovi či prezidentce,“ upozorňuje politolog Petr Just.
Parlamentní volby čekají Českou republiku za rok – v říjnu 2025. „Vláda už mnoho času přesvědčit voliče a voličky o tom, že pro ně dělá dobře, nemá,“ říká politoložka Dvořáková.
Průzkum ukázal, že jsou lidé na politickou elitu poměrně přísní. „Vnímají, že by měla platit silná morální pravidla, minimálně taková, jaká klademe na sebe, někdy dokonce přísnější,“ říká socioložka.
Nobelovu cenu za mír získala organizace Nihon Hidankjó, která bojuje proti jaderným zbraním. Jak souvisí ruská agrese s výběrem laureátů? Odpovídá analytik Michal Smetana.
„AfD nahrávají nejrůznější krize, kterých se sešlo v poslední době skutečně hodně. Zejména jde o téma migrace, ale i třeba války na Ukrajině, téma ekonomické nejistoty,“ myslí si Lizcová.
Měl by se kvůli povodním, které zasáhly Českou republiku, posunout termín voleb? Ukazuje se během povodní, jaká je důvěra veřejnosti ve stát? Na otázky odpovídá politolog Lukáš Jelínek.
Ruská armáda v pondělí podnikla útok na klíčové objekty ukrajinské energetické infrastruktury, které zásobují vojenskoprůmyslový komplex. Útok patřil k jedněm z největších.
„Historicky byla snaha sněmovní opozice proměnit krajské volby v jakési referendum o vládě, dát jim tak celostátní rozměr, promítnout do nich celostátní témata,“ říká politolog Lubomír Kopeček.
„Nemyslím si, že lze úspěšnost sportu poměřovat jenom počtem medailí, několikrát byli naši sportovci jen kousíček od medaile,“ říká komentátor Michal Dusík o olympiádě pro Český rozhlas Dvojka.
O svůj pohled na vývoj slovenské politiky a společnosti se podělí novinář Adam Blaško. Okomentuje také zmizení prezidenta Pellegriniho z politického a veřejného života.
„Osobně se domnívám, že generace mileniálů, tedy dětí, narozených na přelomu tisíciletí, zažily výrazný společenský skok. Nemůžeme od nich očekávat, že budou rodit děti,“ myslí si Kučera.