Rakouský prezident Alexander Van der Bellen nově pověřil sestavením rakouské vlády Herberta Kickla, předsedu pravicových Svobodných. Po třech měsících domlouvání lidovců, sociálních demokratů a liberálů totiž povolební jednání zkrachovala. Spolkový kancléř Rakouska Karl Nehammer ohlásil svou rezignaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: Zuzana Lizcová, vedoucí katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moderuje: Zita Senková

„V současnosti to vypadá, že do Hofburgu zamíří krajní pravice,“ potvrzuje předběžné domněnky analytička Zuzana Lizcová.

Krach předchozích jednání ale podle ní nebyl předurčený. I když spolu jednaly tři velice rozdílné politické strany. „Ve finále měly strany pouze jednu jedinou spojující myšlenku: zabránit nástupu pravicových populistů do kancléřského úřadu.“

„Nedokázaly se shodnout na větších projektech. Třeba jak stanovit rakouský rozpočet, na plánované penzijní reformě, na podobě daní nebo na podpoře rakouského průmyslu.“

Rakouští populisté a lidovci

„Dalších variant vývoje už příliš mnoho nezbývá,“ upozorňuje Lizcová. „Tím, že se ty tři strany neshodly, zbývá většinová varianta. To znamená, že kancléř povstane ze strany, která vyhrála volby v září 2024, tedy pravicově populistické FPÖ.“

Juniorním partnerem by se podle výsledků voleb stali lidovci. „To je na rakouské poměry velmi nezvyklá konstelace. Protože lidová strana bývá v Rakousku nejsilnější,“ dodává.

Herbert Kickl, předseda FPÖ, který je nyní pověřen sestavením vlády, je podle expertky „velký individualista a zároveň asketa. Jeho předchůdci ve vedení strany byli známí tím, že byli velice společenští“.

„Dlouho byl ideologem. Psal projevy a vytvářel strategie. Až před třemi lety se mu podařilo převzít vedení strany. Od té doby ji posouvá stále radikálnějším směrem.“

Politická situace v Německu

„Situace v Německu je oproti Rakousku přece jenom odlišná,“ přemýšlí expertka. „Rakouští Svobodní jsou na politické scéně už velice dlouho a účastnili se spolkových vlád. Rakousko je na ně zvyklé, Německo ne.“

Německé politické strany naopak s krajně pravicovou stranou AfD odmítají spolupracovat. „Víme jistě, že AfD sleduje německá kontrarozvědka s podezřením z pravicového extremismu. Existují i četná napojení členů strany na extremistickou scénu.“

Analytička zároveň upozorňuje, že je Alternativa pro Německo dlouhodobě proruskou stranou. „Ve svých programových dokumentech sice strana odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině, ale zároveň se staví za zrušení sankcí a za zrušení podpory Ukrajině.“

Zita Senková, kat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít