Zima: Aby školství reagovalo na každou změnu trhu práce, je nesmysl. Evropa se zahubí papírováním
Sněmovna v říjnu schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun, převážně díky zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. „Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více. Ukazuje to na nedobré hospodaření,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
„Na návrhu státního rozpočtu je pro mě smutná jedna věc – výše deficitu, který dosahuje 241 miliard korun,“ říká Tomáš Zima.
Host: přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Moderuje: Jan Burda
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více. Už jsme se mohli zmátořit, teď to ukazuje na nedobré hospodaření, nedobré přerozdělování prostředků, případně nemožnost výběru.“
„Musíme se soustředit na inovace, na moderní technologie, tam by nárůst měl být,“ přemýšlí Zima. „Když se podíváme na navrhovaný rozpočet, v oblasti vědy stoupne asi o 3,7 miliardy, ve školství vidíme nárůst 21 miliard.“
„Obě kategorie by mohly dostat prostředků více, pokud chceme být konkurenceschopní,“ dodává.
Papírování – problém Evropy
Problémem Evropy je podle Zimy zbytečné papírování. „Evropa se ureguluje. Zahubí se papírováním,“ říká Tomáš Zima. „Ztrácíme na tom opravdu hodně času a pak se věnujeme nerealistickým plánům, které teď vidíme třeba v elektromobilitě.“
26:03
Byrokracie nejvíc škodí úředníkům. Bojují s ní od rána do večera, říká zakladatel platformy Byro
Číst článek
„Samozřejmě je potřeba do obnovitelných zdrojů investovat, ale musíme si zároveň vedle sebe položit čísla. Jakmile zvítězí ideologie nad přírodními zákony, vede to k destrukci společnosti. To jsme si už zažili v období socialismu a komunismu,“ myslí si.
Školství a trh práce
Z řad odborových organizací, podnikatelského sektoru, ale také z ministerstva zaznívá, že by se vzdělávací systém v Česku měl přizpůsobovat momentálním požadavkům trhu práce.
„Z hlediska školství a školního cyklu je to naprostý nesmysl. Pokud je momentálně nějaký nedostatek na trhu práce, třeba za 14 dní bude nejspíš jiný. Budou například chybět osoby na odklízení sněhu,“ vysvětluje profesor.
„Školství nemůže reagovat na momentální změny. Jestliže máte někoho vychovat, musíte připravit vzdělávací program a ten realizovat ve čtyřletém nebo tříletém cyklu. Musíte si tedy minimálně pět let dopředu říct, co bude potřeba.“
Podle Zimy by mělo školství především připravovat lidi na příjem informací a jejich třídění nebo naučit kriticky přemýšlet.
