Analytik: Jednání s Ruskem? Putin chce před volbami v USA dosáhnout co nejvíce vojenských výsledků
Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó, která bojuje proti jaderným zbraním. Jak souvisí ruská agrese nebo současná situace v Izraeli s výběrem laureátů? A je vůbec možná dohoda o konci války na Ukrajině bez větších ústupků napadené země? Na otázky odpovídá bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Nihon Hidankjó je organizace, která sdružuje přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki. „Tato skupina byla už několikrát v užším výběru. I výbor Nobelovy ceny její jméno v minulosti zmiňoval a získala čestnou zmínku,“ říká Smetana.
„Musíme se také podívat na to, jaká je věková struktura lidí, kteří tuto cenu dostali. Bavíme se o přeživších událostí z poloviny 40. let. Byl tedy nejvyšší čas, aby tuto cenu skupinu dostala.“
Jaderné výhrůžky
Jeden z faktorů, který mohl hrát roli ve výběru oceněných, je ruská agrese na Ukrajině. „Rusko používá jaderné výhrůžky k tomu, aby dosáhlo svých strategických cílů a je určitě jedním z důvodů, proč mezi světovou veřejností rostou obavy,“ vysvětluje analytik.
„Tyto obavy jsou rozhodně nejvyšší od konce studené války,“ dodává. Nobelova cena za mír podle něj může alespoň tímto způsobem klást důraz na tematiku a vyvažovat události tím, že si svět uvědomuje alarmující vývoj, který může mít dramatické důsledky.
Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó. Bojuje proti jaderným zbraním
Číst článek
Válka na Ukrajině ale není jediným klíčovým bodem. „Sama organizace upozornila na to, že všechny jaderné státy v současnosti kvalitativně zlepšují své jaderné arzenály a neplní svůj závazek zbavit se jaderných zbraní,“ upozorňuje Smetana.
Další postup na Ukrajině?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představí v parlamentu ve středu 16. října plán na vítězství Ukrajiny. „Součástí bude několik bodů. Jedním z nich nejspíš bude zvýšení tlaku na Rusko tím, že západní země dodají Ukrajině větší množství zbraní a munice,“ přemýšlí analytik.
„Dojde nejspíš k uvolnění některých restrikcí, které existují směrem k používání zbraní delšího doletu, které má Ukrajina k dispozici. A součástí bude určitě zvýšený diplomatický a ekonomický tlak na Rusko, aby bylo ochotné zasednou k jednacímu stolu.“
„Nutnou součástí bude i debata o bezpečnostních zárukách Ukrajiny,“ dodává. „Pokud by byla Ukrajina součástí NATO, Rusko se už nikdy k budoucímu útoku neodhodlá.“
Plány vs. realita
Tento plán má ale podle analytika několik zásadních problémů. Jedním z nich je, že vůbec není jasné, zda by Rusko v současné situaci chtělo o něčem jednat.
25:48
Pokud se Ukrajina nedostane do NATO, bude chtít od Aliance garantovat ochranu území, míní Kopečný
Číst článek
„Vladimir Putin bezesporu situaci vnímá tak, že je schopen po relativně dlouhé době konečně dosahovat nějakých významných zisků na bojišti. Výsledků hrubou silou chce dosáhnout co nejvíce před americkými volbami.“
Dlouhodobou rétorikou Ukrajiny je, že se chce vrátit k hranicím země z roku 1991, to znamená včetně Donbasu a Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014. Nálada ve společnosti se ale pomalu mění. V červenci 2024 bylo proti obětování části území Ukrajiny 55 procent dotázaných, v prosinci 2023 to přitom bylo 74 procent lidí.
„Trend je jasný, mezi ukrajinským obyvatelstvem roste únava, a tím pádem je stále větší množství lidí ochotno přemýšlet o jednání s Ruskem,“ vysvětluje Smetana. „Ztráta části území je značný problém, ale pokud by díky tomu získali členství v Severoatlantické alianci, zajistí si tím do budoucna ochranu.“
„Je to velmi těžká oběť, kterou rozhodně nikdo neudělá snadno,“ dodává analytik.
