Politolog Just k americkým volbám: Rozhodnout může souboj měst a venkova
V USA s listopadem začínají dlouho očekávané prezidentské volby. Jak a proč se ve Spojených státech volí? A kdo by byl pro Evropu výhodnější – Donald Trump, nebo Kamala Harrisová? Na otázky Zity Senkové odpovídá politolog Petr Just.
K 5. listopadu zatím v předčasném hlasování odevzdalo svůj hlas přes 77 milionů lidí. Očekává se velice těsný výsledek.
„Volební finiš byl stejně dramatický jako celá volební kampaň,“ říká politolog Just. Témat kampaně ale podle jeho slov nebylo mnoho.
„Zmiňovaných témat bylo poměrně málo a argumenty, které zaznívaly, se točily po celou dobu dokola. Radikálností, energičností a agresivitou byla kampaň poznamenaná celou dobu a gradovalo to právě v posledních dnech,“ dodává.
Americký volební systém
„Ač se volba může zdát na první pohled jako přímá, v konečném důsledku to nejsou přímo odevzdané hlasy, které rozhodnou o příštím prezidentovi či prezidentce,“ upozorňuje politolog.
„Mezi voličskými hlasy a tím, kdo volby vyhraje, je ještě mezičlánek v podobě sboru volitelů. To je těleso o 538 lidech,“ upřesňuje.
Tento počet odpovídá počtu poslanců, senátorů a zástupců za hlavní město Washington, D.C. Každý stát má ve sboru svoji sílu a ta odpovídá tomu, jakou sílu má v Kongresu. Větší sílu mají více lidnaté státy.
„Zastoupení ale není úplně proporcionální,“ dodává Just. „Převod počtu voličů na počet volitelů napomáhá spíše méně lidnatým státům.“
‚Zásadní otřes.‘ Trumpova možná výhra ve volbách podle médií děsí Evropu, které chybí jasný vůdce
Číst článek
„Proto nemůžeme říct, že v USA probíhají přímé volby, je to systém kompromisu, které má své odpůrce i příznivce. Změnit ho by vyžadovalo změnu ústavy a to je v Americe velice málo pravděpodobná možnost,“ dodává.
Rozhodující sílu budou mít podle politologa tzv. swing states, tedy kolísavé státy, případně státy na houpačce. To jsou státy, které mají většinou vyrovnanou základnu těch, kteří volí Demokratickou a Republikánskou stranu a těžko se odhaduje, kdo v nich zvítězí.
„Řada těchto států je poměrně hodně vnitřně členěná, zejména v rovině město versus venkov. A právě toto členění nejvíce promlouvá do formování podpory kandidátky či kandidáta,“ vysvětluje Petr Just.
„Ve státech, které jsou více složené z velkých měst, jako například stát New York, mají větší převahu demokraté. V menších městech a na vesnicích mají zase větší sílu republikáni.“
„Proto je to v některých státech vždy tak těsné, záleží totiž na tom, kolik vlastně voličů a voliček z městských a venkovských částí přijde,“ dodává.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v přehrávači na začátku článku.
