Liberecký kraj:
bohaté centrum táhne zaostávající periferie. Navzdory železnici jak za císaře pána

Po Praze jde o kraj s nejmenší rozlohou, ekonomicky výkonná aglomerace Liberec-Jablonec a šetrnější využívání nerostných zdrojů jej však brání před osudem jiného „minikraje“ Karlovarského. Analýza iROZHLAS.cz a Radiožurnálu ukazuje, že i Liberecký kraj má své periferie, kde se lidem daří hůř, a projevuje se to ve volbách. Frýdlantsko a Českolipsko mají blíž k levicovějšímu Ústeckému kraji, zbytek regionu k pravicovějšímu Královéhradeckému.

Liberec 9. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Šesté pokračování třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 vede severně od Prahy. Do Liberce je to z okraje metropole po dálnici hodina a čtvrt, do Frýdlantu pak ještě o půl hodiny déle.

Autem či autobusem je Liberecký kraj dostupný solidně, problém nastává u železničního spojení, které je tragické. Nejrychleji trvá 140kilometrová trasa z Prahy dvě a půl hodiny, navíc s přestupem v Turnově. Do Frýdlantu ještě o půlhodinu a jeden přestup navíc.

Modernizace trati vybudované před 150 lety se neustále odkládá, dodnes není ani část krajské železniční sítě elektrifikovaná. V tomto je Liberecký kraj v Česku unikátem a zároveň to symbolizuje, jak je jeden z nejmenších krajů – ať už rozlohou, počtem obyvatel, nebo hospodářským výtlakem – podobně jako jiné pohraniční regiony na okraji zájmu.

V Libereckém kraji žije 450 tisíc lidí, přičemž Liberecko-jablonecká aglomerace v jeho centrální části tvoří téměř polovinu z tohoto počtu.

Jakožto území, které bylo z velké části obývané Němci a patřilo do Sudet, se po druhé světové válce a odsunu muselo potýkat se všemi důsledky výše zmíněného. Severní, centrální a západní část dnešního Libereckého kraje byla dominantně německá, zatímco Turnovsko a Semilsko české.

Liberec byl jakožto Reichenberg hlavním městem Sudetské župy v rámci nacistické třetí říše.

Periferní Frýdlantsko

Dnešní volební mapy historické dělení do značné míry kopírují. Na Českolipsku a Frýdlantsku směřují voličské tendence tradičně více doleva, dříve ke komunistům a ČSSD, dnes k hnutí ANO. Jinak se ale ve zbytku kraje daří spíše stranám od středu doprava.

Voličské tendence kopírují socioekonomické ukazatele v kraji. Kde se lidem lépe daří, mají častěji tendenci volit současné vládní strany, a naopak.

Jak v indexu destabilizující chudoby (exekuce, bytová nouze rodin a život v sociálně vyloučeném prostředí), tak v socioekonomickém znevýhodnění (nezaměstnanost a podíl lidí s maturitou) je na tom nejhůř Frýdlantsko na severu kraje. Co do chudoby jde v celorepublikovém srovnání o desátý nejhorší mikroregion, ve znevýhodnění je dvacáté nejhorší v celém Česku.

Volební výsledky se socioekonomickými ukazateli ale nesouvisejí absolutně, zmíněné rozdělení stírá mimořádně úspěšné lokální hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které de facto plní roli krajské pobočky hnutí STAN. Drží post hejtmana, primátora Liberce a starostů Semil, Turnova, Nového Boru, Tanvaldu nebo Chrastavy, navíc i polovinu senátorských postů zasahujících do Libereckého kraje.

„Starostové pro Liberecký kraj jsou tamním fenoménem, dokáží oslovovat voliče napříč sociálními skupinami. Jejich výsledky se hnutí STAN daří přelívat i do celostátní politiky, mapa jejich podpory je totiž vždy nejsilnější ve středních Čechách a v Libereckém kraji,“ popisuje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, lokální a regionální politikou a volebním chováním.

A tak i na chudém a znevýhodněném Frýdlantsku získali Starostové v krajských volbách 2020 téměř 43 procent hlasů.

Spíše socioekonomicky hůř je na tom v rámci Libereckého kraje ještě Českolipsko a Tanvald. „V okrese Česká Lípa se vždy dařilo komunistům, svým charakterem dlouhodobě spadá spíš do Ústeckého kraje,“ doplňuje politolog Lysek.

V Ralsku na Českolipsku je dle Mapy zadlužení v exekuci 29 procent místních, což má v tuzemsku obdobu jen málokde. Z osob starších 15 let to bylo v loňském roce konkrétně 537 z 1841. Vysoké podíly lidí v exekucích jsou i v celé oblasti Českolipska, Frýdlantska a Tanvaldska, kde přesahují deset procent.

Na opačné straně žebříčků obou zkoumaných indexů se pohybují Turnov, Liberec, Jablonec, Jilemnice nebo Železný Brod.

Přírodní poklady

Loňský průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že se obyvatelé Libereckého kraje velmi zajímají o dění v kraji. „Lze tak předpokládat, že v těchto krajích je vyšší potenciál pro komunitní participaci a zapojení občanů do dění v kraji,“ uvedli výzkumníci.

Když měli respondenti z Libereckého kraje ohodnotit, jak se vyvinula jejich kvalita života od posledních krajských voleb, 62 procent odpovědělo, že se určitě či spíše zlepšila. Liberečtí také často oceňují tamní přírodu a její dostupnost.

Přestože jde rozlohou po Praze o druhý nejmenší český kraj, nabízí přehršel přírodních pamětihodností, které kromě místních využívají hojně i turisté, tuzemští i zahraniční.

Ať už to je západní část Krkonoš, Jizerské či Lužické hory, Ještěd, Panská skála u Kamenického Šenova, Český ráj, Kokořínsko a Máchův kraj s Máchovým jezerem, Trosky, Bezděz nebo Ralsko.

Starosti s Polskem

Krajina Libereckého kraje není nijak zničená, jako je to v případě částí Karlovarského a Ústeckého kraje. I tak ale částečně důsledky povrchové těžby uhlí trpí. Za prašnost, hlučnost i pokles hladiny spodní vody může velký hnědouhelný důl Turów, který na polské straně končí prakticky na hranicích s Českem a Německem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Majitelé domů poblíž dolu, kteří projevili zájem, dostanou na domy takzvané tříosé sklonoměry

Na Frýdlantsku a v okolí Hrádku nad Nisou dlouhá léta trápí místní nedostatek vody, zanikly tam některé vodovodní řády, zmizely potoky a vysychají studně.

Obtížné soužití se sousedem v roce 2021 vyvrcholilo žalobou k Soudnímu dvoru, kterou Česko na Polsko podalo.

Polská strana chce v těžbě pokračovat až do roku 2044 a poté hodlá celou jámu zatopit, podle Poláků by to mělo trvat zhruba 35 let, podle německé strany to ale kvůli nedostatku vody v regionu může trvat až 144 let.

Problémy v roce 2016 a poté i o tři roky později působily i velké skleníky na rajčata u polské Bogatynie. Podobně jako s Turówem, i u skleníků se česko-polská domluva ukázala jako složitá. Vedení kraje to před lety řešilo i s astronomy, v noci totiž zářily jako stotisícové město.

Nejdéle sloužící Půta

Liberecký kraj dlouhodobě jako dominantní síla ovládají Starostové pro Liberecký kraj (SLK).

V krajských volbách 2008 ještě skončili čtvrtí, od roku 2012 ale pokaždé posílili až na 38,6 procenta ve volbách 2020 (chyběl jim jediný mandát k absolutní většině) a nyní vládnou s ODS a Piráty, v opozici zůstaly ANO a SPD.

V čele kraje stojí už tři volební období Martin Půta, a přestože po svém minulém zvolení oznámil, že půjde o jeho poslední volební období ve vedení kraje, pokusí se do čela postavit i napočtvrté.

Spolu s Martinem Netolickým (SOCDEM) z Pardubického kraje na konci tohoto období vyrovnají Jiřího Běhounka (2008–2020, SOCDEM) v pozici nejdéle sloužících hejtmanů a mají šanci se v této pozici osamostatnit.

S Půtovým dlouholetým působením v čele kraje souvisí i to, že v průzkumu STEM/MARK věděly dvě třetiny respondentů v Libereckém kraji, kdo je jejich hejtman.

Půta už měl namířeno i do celostátní politiky, zastavila jej však obžaloba v táhnoucí se kauze spojené se dvěma projekty firmy Geotermální energie pro občany z let 2012–2014 za téměř 100 milionů korun.

Krajský soud sice v roce 2020 všechny obžalované včetně Půty osvobodil, vrchní soud ale následně verdikt zrušil. Letos v lednu uzavřel Metrostav – jedna z obžalovaných firem – se státním zástupcem dohodu o vině a trestu a přiznal se k uplacení Půty, což hejtman odmítá.

Zmíněná sondáž STEM/MARK ukázala i to, že je liberecká krajská reprezentace v čele s Půtou v celorepublikovém srovnání hodnocena obyvateli jako třetí nejlepší při řešení problémů. Podle 48 respondentů si vedou dobře, podle 26 špatně, zbytek to nedokázal posoudit.

SLK vede i radnici města Liberec, a to od roku 2018 do současnosti. V Liberci vládne s Piráty, TOP 09, KDU-ČSL, ANO a ODS. Koaliční smlouvu s občanskými demokraty ale zbytek rady vypověděl.

V dubnu v Liberci totiž proběhla policejní razie, obviněni byli i náměstek primátora pro majetkovou správu, sport a sportovní infrastrukturu Petr Židek nebo šéf stavební firmy Syner a prezident hokejových Bílých Tygrů Liberec Petr Syrovátko.

Krajské státní zastupitelství naznačilo, že v jejich případě vyšetřuje možnou korupci spojenou se zneužitím veřejné funkce k získání prospěchu či informační výhody pro jiné subjekty v souvislosti s majetkovými operacemi liberecké radnice. Oba byli členové ODS, strana je vzápětí vyloučila.

Liberecký kraj je jedním ze čtyř, kde se ODS, TOP 09 a KDU-ČSL podařilo složit koalici Spolu, vede ji bývalý europoslanec a současný náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu Edvard Kožušník (ODS).

Hnutí ANO vede do voleb poslanec David Pražák, Piráty náměstek hejtmana Zbyněk Miklík, SPD jde do voleb s Trikolorou, KSČM s ČSNS jako koalice Stačilo!

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Kraje 2024, Krajské volby 2024, Liberecký kraj, Martin Půta, Starostové pro Liberecký kraj, Eduard Kožušník, Liberec, Frýdlant, Důl Turów, Ralsko, Krajské a senátní volby 2024