Analýza iROZHLAS.cz a Radiožurnálu ukazuje, že i Liberecký kraj má periferie, kde se lidem daří hůř, a to projevuje se ve volbách. Frýdlantsko a Českolipsko mají blíž k levicovějšímu Ústeckému kraji.
Polsko bude muset zaplatit pokutu za nelegální těžbu ve hnědouhelném dole Turów od září 2021 do února 2022. Povinnost potvrdil rozsudkem Soudní dvůr Evropské unie.
Průtok podzemní vody z Čech do polského dolu pravidelně měří Česká geologická služba. Ta na základě květnového průzkumu informovala o prvním nárůstu vod po deseti letech.
Právě na základě posouzení EIA polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení pro fungování hnědouhelného dolu, který kritizují ekologové, až do roku 2044.
Ústavní soud, který jeho kritici označují za zpolitizovaný, už předloni došel k závěru, že některé články základních smluv o EU odporují polské ústavě.
Těžba v dole Turów přináší nejen zvýšenou prašnost, hlučnost a pokles hladiny spodních vod, ale i riziko sesuvu půdy. Narušení terénu může poškodit budovy, které jsou poblíž dolu.
Ekologické organizace po soudu požadovaly zrušení práva na těžbu. Polský premiér stojí pevně na straně těžařů. Přilehlá elektrárna vyrábí přes pět procent elektřiny v zemi.
„V českých vrtech hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a tak nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území,“ řekl ředitel České geologické služby.
Na konci května se Zemský správní soud ve Varšavě postavil na stranu ekologických organizací působících v Polsku, Německu a Česku. Rozhodnutí ale Nejvyšší správní soud zrušil.
Iniciativa Společně vodu upozorňuje, že česká čísla z měření odlišují od výsledků na polské straně. Obává se, že česká vláda bude vycházet právě z polských dat.
Vicepremié vystoupil na sjezdu vládní strany Právo a spravedlnost v polské Bogatyni u dolu Turów nedaleko českých hranic. Polská vláda chce prodloužit těžbu do roku 2044, Češi i EU jsou proti.
Šéf generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí loni na podzim vydal kladné rozhodnutí pro další těžbu v dole až do roku 2044, a uzavřel tak proces posuzování vlivu dolu na prostředí.
Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko dostalo za první rok fungování stěny, dokládají, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje.
Polské rozhodnutí o další těžbě v dole, který leží v blízkosti českých hranic a německých hranic, vychází z posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.
Důl Turów na česko-polské hranici získal od polských úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí. Polsko tak může povolit těžbu v dole až do roku 2044.
Val by měl částečně zabránit některým negativním vlivům dolu na příhraniční oblasti, především zastíní těžební jámu při pohledu z české strany. Stavba by měla začít ještě letos na podzim.
Podle většiny hlasujících byla smlouva, kterou začátkem února podepsal premiér Petr Fiala (ODS) s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, projednávána utajeně.
Omezení výpovědní lhůty na pět let z původně prosazovaných 22 let, po kterou bude těžba v dole trvat, podle exministra Richarda Brabce (ANO) zhorší českou pozici pro případné další soudní řešení.
Právnička Frank Bold Petra Urbanová uvedla, že čeští experti i politici vědí, že data o proudění podzemní vody, z nichž dohoda vychází, jsou zastaralá, ale na prosazení změn rezignovali.
„Rusko nepotřebuje další území. Už teď je největším státem na světě. Putin ale potřebuje vítězství, aby se udržel u moci,“ říká europoslanec a polský exministr zahraničí a obrany Radoslaw Sikorski.
Během pondělního setkání s novináři zároveň aktivisté na protest proti smlouvě uzavřeli u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Z místa je odvedli policisté.
V českém tisku se ve čtvrtek dočtete, že starostové a Liberecký kraj se společně rozhodnou o tom, jak si rozdělí 844 milionů korun. Peníze dostalo Česko od Polska jako kompenzaci za Turów, píše Právo.