Ústecký kraj:
znevýhodněný uhelný sever s řadou exekucí, ale i energetický motor Česka

Region plný krásné přírody i továren, chemiček a uhelných lomů. Ústecký kraj je spolu s Karlovarským částí Česka, které se daří nejméně. Jak vyplývá z analýzy iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, takřka celý spadá do pásma velmi vysoké destabilizující chudoby i socioekonomického znevýhodnění, jedná se tak o oblasti s vysokým počtem lidí v exekucích, v sociálně vyloučeném prostředí, s nižším vzděláním a s vyšší nezaměstnaností.

Ústí nad Labem 6. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je pryč doba posedlosti statistikou, kolik uhlí se vytěžilo a oceli vyrobilo, aniž by se při tom hledělo na to, co dělá těžební a chemický průmysl s krajinou i lidmi.

Páté pokračování třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 se věnuje za komunistické totality protežované části země, která se od konce minulého režimu významně proměňuje. Ústecký kraj ale zároveň stagnuje a jeho HDP na hlavu je jen na dvou třetinách českého průměru. Těžký průmysl je utlumován a transformace kulhá.

Dnes o něm tak mluvíme jako o strukturálně postiženém, lidé z něj odcházejí a k dohánění ostatních regionů nepomáhají ani miliardy z evropských dotací.

Ústecký kraj ale i tak zůstává tuzemským energetickým motorem, je v něm instalována více než čtvrtina výkonu české energetické soustavy. Hlavně pětice tepelných elektráren – Prunéřov II a Tušimice II na Kadaňsku, Počerady a Komořany na Mostecku a Ledvice u Bíliny.

Region za to ale nese vysokou daň. Na konci 80. let minulého století byla krajina a ovzduší severních Čech jedním z nejvíce znečištěných území Evropy s častými kyselými dešti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na rozhraní Mostecka a Chomutovska má po těžbě uhlí vzniknout unikátní rozlehlá plocha divoké přírody

Po roce 1989 se situace zlepšila, v roce 1991 byly přijaty územně-ekologické limity. Povrchová těžba hnědého uhlí v Mostecké pánvi a jeho následné spalování v uhelných elektrárnách zůstává ovšem hlavním zdrojem znečištění.

V Ústeckém kraji je řada nadále činných lomů – ČSA, Bílina a Vršany západně od Mostu nebo Nástup Tušimice jižně od Chomutova.

Dalšími znečišťovateli jsou pak i ropné rafinerie Unipetrol Litvínov či chemička Lovochemie.

Krajinu plnou jam, důlních propadlin a hald hlušiny těžební společnosti postupně rekultivují, na místě lomů vznikají umělá jezera, třeba ústecká Milada nebo Most.

O tom, jak moc chtěl minulý režim hnědé uhlí z pánve vytěžit, svědčí i to, že na místě dnešního mosteckého jezera stál ještě před 60 lety Starý Most, původní 700 let staré královské město. To bylo zničeno a zbyl zněj prakticky jen přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Chudoba i znevýhodnění

Ústecký kraj naprosto panuje žebříčku míst, kde je v Česku nejhorší úroveň destabilizující chudoby. Tento zkoumaný index počítají sociologové z PAQ Research exekucemi, bytovou nouzí a bydlením v sociálně vyloučených lokalitách.

V Ústeckém kraji je v exekuci 13 procent obyvatel, v této statistice region „vede“ dlouhodobě.

Nelichotivé prvenství v celorepublikovém srovnání destabilizující chudoby získalo Mostecko, Bílina je třetí, Litvínov čtvrtý, Chomutov pátý, Ústí nad Labem sedmé, Rumburk osmý. Ve druhé desítce je i Kadaňsko, Teplicko, Žatecko a Varnsdorf. Ve třetí pak ještě Děčínsko, Podbořansko a Lounsko.

Nejmenší hodnoty destabilizující chudoby v Ústeckém kraji jsou na Roudnicku, Lovosicku a Litoměřicku, které leží na trase dálnice D8 z Prahy přes Ústí nad Labem do německých Drážďan. I tato jihovýchodní část kraje je ale ještě o značný kus nad celorepublikovým průměrem.

„Tato část se od zbytku Ústeckého kraje liší i tím, že Roudnice, Lovosice a Litoměřice jsou historická města, kde je kontinuální osídlení. Byť byly součástí Sudet, nedošlo v nich k takovému poválečnému vysídlení. I proto, že už dříve šlo o většinově české obce,“ popisuje politolog Jakub Lysek.

A doplňuje, že je v této oblasti měřitelný i silnější lokální patriotismus, byť opět pouze ve srovnání s jinými částmi Ústeckého kraje.

Ze druhé zkoumané oblasti – socioekonomického znevýhodnění, které se projevuje nižším vzděláním a nezaměstnaností – vychází v celorepublikovém srovnání Ústecký kraj (podobně jako Karlovarský) o něco lépe než v destabilizující chudobě. I když v případě Ústeckého kraje jde jen o nepatrně lepší bilanci.

Nejvíce socioekonomicky znevýhodněnou částí kraje je Litvínovsko, které je v rámci celého Česka desáté, a poté Podbořansko a Žatecko. Nejmenší znevýhodnění měří index opět na Roudnicku a Litoměřicku.

Politická mapa

V historicky levicovém kraji v poslední době dominuje hnutí ANO a nadprůměrných výsledků tu dosahují i komunisté nebo SPD. V minulých krajských volbách v roce 2020 mělo ANO nejlepší zisky na Podbořansku (35 procent), Lovosicku (34,5) a v Bílině (30,8).

„U vyšší podpory stran dnešní opozice lze vysledovat korelaci s horší ekonomickou výkonností a demografickým poklesem. Často tak ve venkovských periferních regionech nebo silně deindustrializovaných ‚uhelných krajích‘,“ popsal sociální geograf Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

V Ústeckém kraji se naopak dlouhodobě nedaří současným vládním stranám. Pokud jsou v některých jeho částech úspěšnější, nestojí za tím nutně lepší životní situace tamních obyvatel, často jde o kouzlo dlouholetých úspěšných místních politiků.

V krajských volbách před čtyřmi lety získaly strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Starostové a Piráti v kraji nejlepší výsledky na Rumbursku, které je v obou indexech v rámci kraje podprůměrné. V součtu to bylo 49,1 procenta.

Na severovýchodě kraje bodují zejména Starostové, kteří jsou silní i v sousedním Libereckém kraji. Na Rumbursku získali přes 34 procent hlasů, na Varnsdorfsku přes 25 a na Děčínsku přes 17.

ODS s podporou lidovců získala svůj jednoznačně nejlepší výsledek na opačné straně kraje, v Kadani, kde byl dvacet let starostou její krajský lídr Jiří Kulhánek. Před čtyřmi lety tam získala 30,5 procenta hlasů. Občanským demokratům se historicky daří i v Teplicích, kde byl dlouhá desetiletí primátorem a senátorem Jaroslav Kubera.

Šluknovský výběžek

Různé části rozsáhlého Ústeckého kraje trápí různé problémy. Jestliže mostecká pánev trpí následky těžby a zpracování uhlí, Šluknovský výběžek na severovýchodě kraje se dlouhodobě potýká s dostupností zdravotní péče.

„Jde o odlehlý a dost odříznutý region, kde mají místní daleko blíže do Německa,“ popisuje Rumbursko politolog Lysek.

I když v roce 2019 podepsalo české ministerstvo zdravotnictví s německou stranou memorandum o přeshraniční zdravotní péči, dodnes nemohou například obyvatelé Dolních Pousteven, kteří to mají do nejbližší německé nemocnice dva kilometry, této možnosti v normálním režimu využívat.

„Jsme právoplatnými členy Evropské unie, tak proč nevyužít těchto služeb. Navíc tady v příhraničí, kde není přehršel zdravotnických zařízení. Šluknovský výběžek a děčínský region je ve zdravotní péči značně opomíjený,“ komentovala to pro Český rozhlas Sever jedna z tamních obyvatelek Jana Miková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dolní Poustevna chce znovu otevřít debatu o možnosti přeshraniční zdravotní péče

Zdravotní péče ve Šluknovském výběžku má k dokonalosti daleko, Lužická nemocnice v Rumburku byla tak předlužená, až ji musel v roce 2020 od investiční správkyně kraj odkoupit, aby byla zachována zdravotní péče pro 55 tisíc obyvatel výběžku.

Čeští pacienti sice mohou cestovat za zdravotní péčí do zahraničí, na místě si ji ale musí zaplatit. Náklady jim poté zpětně proplatí české zdravotní pojišťovny.

Schiller, Hrabáč nebo Brabec?

Na kraji vládne koalice vítězného ANO s ODS a Spojenci pro kraj (TOP 09, Zelení, SNK ED a JsmePRO!). V opozici zůstali Starostové, Piráti, SPD, KSČM a koalice Ústeckého fóra občanů (UFO) a ProMOST.

S prací krajského vedení v čele s hejtmanem Janem Schillerem (ANO) je dle loňského průzkumu agentury STEM/MARK spokojeno jen asi 29 procent místních, což je po Karlovarském druhý nejmenší podíl.

Ústecký kraj je jedním ze tří, kde hnutí ANO obhajuje hejtmanský post, v tomto případě je to ovšem komplikovanější.

S hejtmanským řetězem už se pomalu loučí dosluhující Schiller, který sice původně chtěl post obhajovat, nakonec ale vůbec není na kandidátce pro krajské volby. Nezískal dostatečnou podporu a místo toho jakožto Mostečan zkusí zabojovat o Senát na Teplicku.

Původně byl krajskou jedničkou ANO primátor Chomutova a krajský radní pro dopravu Marek Hrabáč, ten ale před měsícem skončil ve vazbě a je obviněn z přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, zkrácení daně a ze zneužití pravomoci úřední osoby. Hrozí mu až 12 let vězení. Z čela kandidátky i celého hnutí tak byl vyškrtnut.

„Vypadá to na opakující se situaci. Vždy, když se odhalí podobná kauza, tak v ní figuruje skupina, jejíž součástí jsou politici z příslušné úrovně vládnutí, která rozhoduje o konkrétních zakázkách,“ popsal politolog z Metropolitní univerzity Petr Just s tím, že nejznámějším případem tohoto fenoménu byl středočeský hejtman David Rath.

„Nechci generalizovat, ale někteří jednoduše neodolají pokušení v momentech, kdy mohou rozhodovat o zakázkách a využívat toho ve svůj prospěch. Pana Hrabáče mimo Ústecký kraj ale v podstatě nikdo nezná. Náladu v celostátním rozměru to neovlivní,“ domnívá se zároveň Just.

Novým ústeckým lídrem ANO do krajských voleb se tak stal poslanec, exministr životního prostředí a původně číslo 13 kandidátky Richard Brabec.

ODS opakuje postup z minula, kdy na svou kandidátku pozvala pár lidoveckých kandidátů, kteří by jinak v Ústeckém kraji neměli příliš šancí se do zastupitelstva dostat. Kandidátku opět vede hejtmanův náměstek a bývalý dlouholetý starosta Kadaně Jiří Kulhánek.

Starosty vede Jan Papajanovský, Piráty Vít Rous a koalici SPD, Trikolory a PRO poslanec Jaroslav Foldyna (SPD). TOP 09 podobně jako před čtyřmi lety kandiduje v koalici Spojenci pro kraj, tentokrát se Zelenými, SNK ED a JsmePRO!

Ústeckou krajskou kandidátku koalice Stačilo! vede bývalý hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM), výjimkou v tomto kraji je, že se ke komunistům a ČSNS přidala i SOCDEM. Jde o jedinou krajskou předvolební koalici těchto dvou kdysi dominantních sil na české levici.

Uskupení Lepší sever vede senátor a bývalý starosta Mostu Jan Paparega. Tuto koalici tvoří ProMOST, UFO, Vaše Ústí, Nový sever, Za lepší Střekov a Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Ústecký kraj, Jan Schiller, Richard Brabec, Marek Hrabáč, Kraje 2024, Krajské volby 2024, hnědé uhlí, těžba uhlí, Krajské a senátní volby 2024