Podle něj to může být dáno špatnou zkušeností se solárním boomem v letech 2009 a 2010, kdy byla podpora solárních elektráren nastavena až příliš štědře. Roli ale hrají i velmi dlouhé povolovací procesy. „Od záměru postavit větrnou elektrárnu do začátku stavby to trvá devět let. Máme zde prostředí, které stavbě obnovitelných zdrojů nepřeje,“ upozorňuje.

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku činí 15 procent a v posledních letech podle zprávy ministerstva životního prostředí dokonce mírně klesá. Státní energetická koncepce pak do roku 2040 počítá s růstem v rozmezí 18 až 25 procent. Podle analýz projektu Fakta o klimatu by se ale mohl zdvojnásobit, a to už do roku 2030.

„Je zde potenciál postavit mnohem více větrných a solárních elektráren, kolik jen se rozhodneme. Státní energetická koncepce ukazuje jen to, že nemáme vůli se do toho pustit. Klidně bychom mohli mít desetinásobný instalovaný výkon větrných elektráren, není to tak, že by tady nefoukalo. Prostě jsme se nerozhodli ty elektrárny postavit,“ tvrdí.

Kdo se má přizpůsobit

Zejména stavbu větrných elektráren často v referendech odmítají obyvatelé okolních obcí. Právě pro ně by to přitom podle Přibyly mohlo být výhodné, protože solární a větrné elektrárny výrazně zlevňují výrobu elektřiny a obce se mohou na ziscích podílet. Oba druhy se navíc dobře doplňují, solární jsou efektivnější v létě a větrné v zimě.

„Jsou místa, kde je není vhodné stavět, ale jsou zde obrovské plochy území, kde by být mohly. Třeba celá jižní Morava. V Dolních Rakousích je spousta větrných elektráren a z mého pohledu ta krajina vypadá krásně, jsou pod nimi pole. Na hranicích to končí, ale vítr se tam nezastavuje – fouká dál a my bychom ho mohli využívat a mít z něj elektřinu,“ uvádí.

Velký potenciál vidí i v rozvoji solární energetiky, která by mohla výrazně pomoci například zemědělcům, aby diverzifikovali své příjmy. „Má smysl postavit řádově pětkrát nebo šestkrát víc elektráren, než tu teď je,“ je přesvědčený Přibyla.

Na rozvoj obnovitelných zdrojů ovšem musí být připravena i přenosová síť, protože elektřina se špatně skladuje a v každé minutě je třeba vyrobit přesně tolik elektřiny, kolik se právě spotřebovává. Energetické zdroje se dnes zapínají podle spotřeby, což je drahé a obnovitelné zdroje to dále komplikují.

„Když ale dokážeme svou spotřebu přizpůsobovat výrobě, a tyto technologie se objevují, můžeme do sítě dostat daleko více obnovitelných zdrojů. Když máte doma bojler, tak je vám jedno, když se třeba na 15 minut vypne. To se dá dělat i ve velkých škálách,“ dodává Přibyla.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.

ert, Šárka Fenyková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít