Registr vyřazených dárců spermií a vajíček se zatím nespustil. Novela s ním přitom počítala už od října
Spuštění národního registru vyřazených dárců spermií a vajíček se odkládá. Stát zatím nestihl zcela vyvinout potřebný centrální systém shromažďující údaje dárců. Zákon, který reprodukčním klinikám nařizuje taková data státu zasílat, přitom platí už od října loňského roku. Zpoždění měla i databáze všech lidí, kteří pohlavní buňky darovali, ta ale už od prosince funguje.
V říjnu loňského roku začala platit novela, která přinesla významný posun v předávání informací v dárcovském programu spermií a vajíček. Reprodukční kliniky musí nově hlásit do centrální databáze všechny své dárce.
Žena bude moct darovat vajíčka jen šestkrát v životě. Kompenzace maximálně 28 tisíc, rozhodla vláda
Číst článek
Stát měl vytvořit i registr vyřazených dárců pohlavních buněk. Zapisovali by se do něj ženy a muži, kteří by měli po darování nějaké zdravotní komplikace nebo se z jejich buněk narodilo dítě s vrozenou vadou. Kliniky by si pak mohly v reálném čase ověřit, zda uchazeče o dárcovský program už jiné zařízení v Česku nevyřadilo.
Spuštění tohoto systému ale nabírá zpoždění. Zpočátku se očekávalo, že se stihne připravit k začátku ledna, nyní se termín oddálil. „Tým plánuje, že implementace bude probíhat během první poloviny roku 2025, v ostrém provozu ve třetím kvartálu 2025,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
„Vzhledem k nevelkému počtu očekávaných záznamů bude možno, aby centra zadala data i zpětně, minimálně za rok 2025 tak, aby data za tento rok byla úplná,“ plánuje Dušek.
Únik údajů nehrozí
Naopak od začátku ledna by se už centra asistované reprodukce měla napojit na registr všech dárců. Do něj se podle zákona zasílá rodné číslo, trvalý pobyt, osobní a rodinná anamnéza nebo povolání.
Dárcovský program v Česku přesto zůstává dál anonymní a podle Duška nehrozí žádné zneužití údajů. „Nikdy se nezpracovávají ani nepublikují osobní údaje a všechny výstupy z registru musí být striktně agregované. Přístup k datům je zabezpečen na maximální úrovni a je logován,“ říká.
Stát zaspal start registru dárců spermií a vajíček. Zákon sice platí, databáze ale zatím není připravená
Číst článek
Že se kliniky na registr již napojují a začínají posílat data, potvrdil serveru iROZHLAS.cz i Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
„My úplně začínáme, je to povinnost. Čekám na konec ledna, kdy bude první schůzka s ÚZISem, abych viděl, kolik dat je, kdo dodává a kdo ne,“ popsal lékař, který podle rejstříku skutečných majitelů spoluvlastní několik klinik z koncernu FutureLife.
Už tento základní registr by pak podle něj měl klinikám zasílat upozornění, když k vyřazení nějakého dárce dojde.
Šestkrát a dost
Do Sněmovny navíc míří další novela, kterou schválila vláda. Nově by podle ní mohla anonymní dárkyně podstoupit odebrání pohlavních buněk maximálně šestkrát v životě. I tento údaj by měli státní statistici zaznamenávat a pokud by žena na kliniku přišla posedmé, lékaři by se měla rozsvítit varovná hláška.
Z dostupných dat, která serveru iROZHLAS.cz poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky, pak vyplývá, že po koronavirovém roce 2020 opět narůstá počet cyklů s cílem darování vajíček. Například v roce 2022 ženy v Česku darovaly pohlavní buňky celkem v 5432 případech. Naprostou většinu těchto odběrů podstupují Češky.
Při pohledu na příjemce těchto pohlavních buněk je zřejmé, že každý rok více než 80 procent vajíček putuje k zahraniční klientele, která do Česka míří za kvalitními a finančně dostupnými službami asistované reprodukce.
Server iROZHLAS.cz už dříve popsal osudy dětí, které vznikly z darovaných pohlavních buněk a nyní se snaží dopátrat svého biologického rodiče nebo sourozence. Přestože ti by navždy měli zůstat v utajení.
Využívají k tomu komerčně dostupné testy DNA a výsledky z nich následně nahrávají do celosvětových databází hledajících shodu.
Seriál Reprodukce 2.0
Otázkám kolem umělého oplodnění se věnoval i dokument České televize Reprodukce 2.0, na kterém s Kateřinou Hrochovou spolupracoval Vít Kubant. Dokument je ke zhlédnutí na webu ČT iVysílání. Server iROZHLAS.cz na něj navázal stejnojmennou sérií textů.
První díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku za jediný rok vytvoří z pohlavních buněk desítky tisíc embryí. Některé z nich putují při léčbě přímo pacientům, některé se zničí kvůli špatnému vývoji a další jsou zmrazeny pro budoucí využití. Roční kryokonzervace pacienty stojí v Česku několik tisíc korun. Co ale s embryi, které už pár nevyužije? Má tři možnosti: anonymně je darovat, poskytnout na vědecké účely, nebo je nechat zničit. To je pro některé páry etické dilema.
Druhý díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku musí pacienty umělého oplodnění testovat na pohlavně přenosné nemoci pouze v případě, že podstupují mimotělní oplodnění (IVF) nebo si nechávají pohlavní buňky zamrazit. Párů, které do center asistované reprodukce přichází za metodou inseminace, se testování netýká, i když zákonem není nijak stanoveno, v jakém vztahu partneři mají být.
Třetí díl seriálu: Darování pohlavních buněk je v České republice zcela anonymní. Neexistuje ani registr anonymních dárců, který by ale v budoucnu mohl vzniknout v rámci připravované novely, která leží v Poslanecké sněmovně. Za darování sice nenáleží mužům a ženám oficiálně žádná finanční odměna, ale kliniky jim vyplácejí peníze za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“. Mužům výrazně méně než ženám. Za jeden odběr tak žena může vykázat výdaj až 33 tisíc korun. V Česku neexistuje kontrola nad tím, kolikrát a kam chodí dárci a dárkyně darovat.
Čtvrtý díl seriálu: Na mužskou neplodnost se mnohdy v centrech asistované reprodukce neklade takový důraz jako na početí dítěte. Plodnost mužů sice zpravidla neklesá s ohledem na zvyšující se věk, ale mohou trpět vadami, které například zabraňují správnému vývoji spermií. Příběh zlínského páru ilustruje, že klinika místo vyřešení vady u partnera přistoupila k hormonální stimulaci ženy, a dokonce i ke laparoskopické kontrole průchodnosti vejcovodů. Onemocnění muže se podařilo vyřešit až poté, co se pár sám obrátil na specializovaného lékaře - androloga.
Pátý díl seriálu: Na reprodukční kliniky přichází páry s jediným cílem: mít dítě. Podstupují mnoho vyšetření, inseminace i mimotělní oplodnění. To, že na konci jejich cesty skutečně bude dítě, jim ale nikdo zaručit nemůže. A proto některé páry přistoupí k adopci. Odbor sociálních věcí pražského magistrátu jen za rok 2022 takových žádostí zaznamenal 101. Za stejný rok se porařilo zprostředkovat 19 adopcí.
- Roky zkoušela umělé oplodnění, dítě nakonec adoptovala. ‚Nejlepší rozhodnutí za deset let,‘ popisuje
Další texty k tématu:
- Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
- Regulovat darování pohlavních buněk je správné. Anonymita dárců zůstane, říká lékař Machač
- Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
- Dítě si nemůže vybrat podmínky narození. Anonymita dárců by měla být prolomena, míní právník
- Fakt, že se dítě narodilo z darované pohlavní buňky, není až tak důležitý, říká psycholožka Konečná
- Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček
- Pomoc, nebo byznys? Lékaři si stěžují, že kliniky málo řeší příčiny neplodnosti u mužů
- Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
