Kliniky mají od října zasílat vyřazené dárce pohlavních buněk do centrálního registru. Ten však zatím neexistuje. Zdravotničtí statistici počítají, že ho spustí nejdříve až v září letošního roku.
Vláda se rozhodla zakročit proti bezbřehému darování vajíček. Žena se tak bude moct rozhodnout maximálně šestkrát za život. Kliniky navíc budou mít maximální částku, kterou mohou dárkyni vyplatit.
Podle plánu se pouze rozšíří již fungující Národní registr reprodukčního zdraví, požadavek ministerstva zdravotnictví na úpravy však přišel až v úterý, kdy zákon vstoupil v platnost.
Za patnáct let se průměrný věk ženy, která podstupuje umělé oplodnění zvýšil o téměř tři roky. U zdravých párů je pravděpodobnost otěhotnění při pravidelném nechráněném pohlavním styku 16 procent.
Soudní senát vrchního soudu v čele s Jiřím Čurdou částku oproti městskému navýšil o 400 tisíc korun, protože původní částka podle něj nebyla přiměřená.
V případě, že je v rodině závažné geneticky vázané onemocnění nebo i dispozice k němu, hradí vyšetření zdravotní pojišťovny, připomínají lékaři u příležitosti Národního dne neplodnosti.
„Hodně, opravdu hodně párů dodnes není rodiči. Kvůli tomu, že přes osm let stát in vitro nepodporoval,“ popisuje Karolina Klimowiczowá. To by se ale teď mělo v Polsku změnit.
Deset let snahy o otěhotnění, inseminace, mimotělní oplodnění, hormonální stimulace. Nic z toho Janě počít nepomohlo. Nakonec se s manželem rozhodli dítě adoptovat.
Reprodukční klinika odrazovala partnera od operace, která by vyřešila onemocnění varlat. Místo toho přistoupila k hormonální stimulaci ženy a metodám umělého oplodnění.
Čtyřikrát darovala vajíčka a na klinice jí bylo naznačeno, že je úspěšná dárkyně. Po pár letech ale sama musela kliniku navštívit. Tentokrát v opačné roli. Jako ta, co potřebuje od lékařů pomoct.
Nesezdaný pár podstupoval umělé oplodnění. Klinika je sice otestovala nad rámec zákonných požadavků, na výsledky už ale nepočkala. Server iROZHLAS.cz představuje druhý příběh z pětidílného seriálu.
Server iROZHLAS.cz představuje první příběh z pětidílného seriálu o umělém oplodnění. Lékaři dokážou zmrazit pohlavní buňky i celá embrya na desítky let. Co ale potom s nimi?
Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii vydala novou příručku, ve které upozorňuje, že některé nabízené přídavné metody nefungují. Kliniky je dál nabízí, na dotazy nereagují.
Tříčlenný senát pražského soudu ve čtvrtek potvrdil dřívější prvoinstanční rozsudek, podle kterého reprodukční klinika ISCARE nemohla za smrt její dřívější pacientky.
„Teď je to dané tak, že kdo něco zjistí, že třeba ten dárce přenáší nemoc, nebo že se narodilo dítě, které nese vadu po dárci, tak se to oznamuje anonymně e-mailem,“ říká odborník na umělé oplodnění.
Kriminalizace náhradního mateřství se skutečně týká jen těch, kteří ji za zisk budou organizovat, tedy například budou vyplácet finanční odměny náhradní matce, upřesňuje Válková.
„O dětech rozhodujeme podle standardu nejlepšího zájmu. Máme se vůči dítěti chovat tak, aby jeho rozvoj mohl být co nejkomplexnější, co nejhlubší, co nejpestřejší,“ míní lékař a etik Jaromír Matějek.
Konečná upozorňuje, že náhradní mateřství bylo původně zamýšleno jako altruistická výpomoc v rámci rodiny, ale skutečnost je jiná. V pořadu Pro a proti uvedla, že jde často o obchod.
„Nedá se na to připravit a nemůžete udělat nic navíc. Přichází zklamání, pak zase odhodlání, pak zase zklamání,“ přiznává Lenka Friebová Zabáková a otevřeně mluví o své cestě za mateřstvím.
Objevu předcházelo takřka 20 let výzkumů napříč kontinenty od Velké Británie přes Spojené státy až po Japonsko. Samotné získání etických souhlasů na poskytnutí pohlavní buňky trvalo dva roky.
Server iROZHLAS.cz přinesl příběhy dětí, které hledají své biologické rodiče. Narodily se totiž díky darovným pohlavním buňkám. Psycholožka Hana Konečná popisuje, proč by umělé oplodnění zrušila.
Adoptované dítě musí před nástupem do školy znát svůj příběh. Dítě z darovaných pohlavních buněk se to ale nikdy nemusí dozvědět. „Je to schizofrenní přístup,“ říká Jakub Valc z Masarykovy univerzity.
„Zákon svobody, pokroku a rovnosti. Přijetí zákona o bioetice je zdrojem hrdosti, stejně jako krokem vpřed,“ napsal na twitteru francouzský premiér Jean Castex.
Nejčastějšími příčinami mužské neplodnosti jsou infekce, nedostatek hormonu nebo varikokéla, která komplikuje vývoj spermií. Až u 75 až 80 procent případů dokáží lékaři problém vyřešit.
Ženám, které chtějí darovat vajíčka, musí být maximálně 35 let a musí být naprosto zdravé. Zároveň je nutné, aby úspěšně prošly interním, gynekologickým, psychologickým a genetickým vyšetřením.