Pár z Německa chtěl dítě tmavé pleti. Ukrajinská klinika jim nabídla ‚afrobalíček‘ za příplatek
- Jeden pár by si přál, aby dárkyně byla tmavší pleti, než klinika nabízí. Další muž se zase nechal slyšet, že vyzvednutí dítěte v Praze je pro něj byznys.
- Server iROZHLAS.cz má k dispozici dokumenty, které shrnují závěry policejního vyšetřování obchodu s dětmi na lince Ukrajina – Praha. Vyšetřovatelé kauzu tehdy pojmenovali jako Operaci Španěl.
- Ukázalo se, že klinice víc než o pomoc párům, kterým se nedaří dlouhodobě počít, šlo spíš o velmi výhodný byznys s náhradním mateřstvím.
- Naopak na odměnách pro náhradní matky výrazně šetřili. Některé z nich v Praze skončily po nějakou dobu zcela bez peněz.
Rodičovství plánoval Paul pečlivě. Se svým partnerem se rozhodli, že si dítě pořídí pomocí programu náhradního mateřství, který nabízela klinika v Charkově. Ta slibovala, že vyřídí veškeré právní náležitosti, a služby poskytovala i homosexuálním párům. Vše se dalo pořídit už za 60 tisíc eur. Navíc tu byla možnost vyzvednout si dítě krátce po porodu v Praze, což bylo pro pár žijící v Německu výhodné. U kliniky si proto zaplatili rovnou VIP balíček.
5:37
Děti na zakázku: Číňan si objednal novorozence na Ukrajině. Vyzvedl si ho v Praze, zaplatil miliony
Číst článek
Ještě před zahájením procesu ale nastal problém. Paul a jeho partner mohli listovat v bohatém katalogu dárkyň vajíček. Ženy zde byly vyfocené, byl u nich uveden jejich věk, vzdělání, koníčky, a dokonce i velikost prsou. Oni ale chtěli dítě tmavé pleti. Žádná z dárkyň však nebyla tak tmavá, jak si představovali.
Paul proto poslal v roce 2019 dotaz na kliniku. Dozvěděl se, že dárkyně tmavé pleti jsou také k dispozici, zájemci o jejich vajíčka si však musí koupit „afrobalíček“. Paul byl rozladěn a jeho partner také. Proč mají znovu připlácet za „afrobalíček“, když už si zaplatili balíček VIP?
Tuto příhodu Paul později vyprávěl v České republice kriminalistům, kteří vyšetřovali praktiky charkovské kliniky v rámci akce s krycím názvem Španěl. Paulovo svědectví potvrzovalo, že klinice jde v první řadě o zisk. Náhradní matky jsou pro ně výrobním prostředkem, děti nákupní komoditou.
„Byl to byznys, jako když nakupujete v e-shopu,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Jiří Mazánek, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), jejíž detektivové Operaci Španěl vedli.
Vyšetřovatelé rozkryli třicítku případů, kdy si muži žijící single nebo homosexuální páry objednávali novorozence na Ukrajině. Odnosila jim je náhradní matka, kterou klinika následně přemístila do Prahy, aby zde porodila. Když se dítě narodilo, předstírala náhradní matka s biologickým otcem, že jsou pár, a na matrice prohlásili jeho otcovství. Poté žena svěřila dítě do péče biologickému otci, kterého viděla poprvé v životě. Ten s ním mohl kamkoliv odcestovat.
K zahájení trestního stíhání v Česku nedošlo, protože klinika využívala mezery v zákoně, policie ale případ předala na Ukrajinu, kde stojí čtyři lidé z vedení kliniky před soudem a za obchod s lidmi jim hrozí 15 let vězení.
Byznys pana Changa
Server iROZHLAS.cz má k dispozici dokumenty, ve kterých jsou shrnuté poznatky z vyšetřování zhruba poloviny případů, kdy v Praze došlo k předání novorozenců „vyrobených“ charkovskou klinikou. K původnímu podezření českých detektivů, že zde může jít o obchod s lidmi, měl nejblíž případ padesátiletého muže čínské národnosti. Kriminalisté ho v dokumentu označují jménem Chang.
Dítě si Chang od kliniky objednal v roce 2017. Náhradní matka přiletěla do Prahy už ve vysokém stupni těhotenství v únoru následujícího roku. Ve stejnou dobu sem dorazil i Chang. S náhradní matkou se několikrát setkal, o nenarozené děcko nejevil ale žádný zájem. Záležitost, kvůli které přiletěl, označoval slovem byznys.
Postoj kliniky
Ukrajinská klinika od začátku jakékoliv pochybení nebo porušení zákonů odmítá. Už dříve pro Seznam Zprávy uvedl advokát kliniky Marek Eichler: „Klient kategoricky odmítá, že by se měl on, klinika či někdo z dalších osob z jeho okolí účastnit ‚výroby a prodeje dětí‘, vydírání otců či nějakého vykořisťování náhradních matek. Skutečnost, že policie či české úřady mají s danou věcí nějaké etické či morální problémy, samo o sobě neznamená, že je provozování náhradního mateřství nelegální.“
Po porodu se situace nezměnila. Náhradní matka uvedla na matrice Changa jako otce dítěte a odletěla na Ukrajinu. Chang si dítě odebral z porodnice, nastěhoval se s ním do bytu v Karlíně, najal si chůvu a odjel do zahraničí za prací.
Vrátil se až za necelé tři měsíce. Klinika zajistila, aby do Prahy znovu přiletěla náhradní matka. Chang měl americké občanství, proto zašli společně na ambasádu USA. Zde žena podepsala sadu dokumentů, ve kterých se vzdala veškerých práv k dítěti ve prospěch otce. Chang poté odletěl i s dítětem za oceán.
Když čeští kriminalisté začali tento případ prověřovat, obrátili se na úřady v USA, aby zjistili, co se s dítětem stalo. Odpověď nebyla příliš pozitivní.
„Otec se nachází na území Číny, avšak dítě s ním rozhodně neletělo a adresa pobytu tohoto muže udaná na území USA byla fiktivní. Též bylo zjištěno, že tento otec nemá žádnou partnerku a v minulosti byl prověřován s možnou souvislostí ve vztahu se spácháním trestného činu obchodování s lidmi,“ stojí v policejním dokumentu.
Později přišla od úřadů v USA informace, že dítě je v pořádku. Žádné další podrobnosti už se ale čeští detektivové nedozvěděli.
Vykořisťování náhradních matek
Klinika se snažila zlepšit své „hospodářské výsledky“ nejen tím, že žadatelům o dítě k základnímu balíčku nabízela další doplňkové služby jako například zmíněné balíčky VIP a afro. Zároveň také tlačila dolů náklady, což nejčastěji pocítily najaté náhradní matky.
V případech, které kriminalisté v České republice zdokumentovali, vystupují coby náhradní matky nejčastěji samoživitelky, které se ocitly v hmotné nouzi. Obvykle to byly ženy přímo z Charkova nebo z jeho okolí. Jejich odměna se pohybovala od osmi do deseti tisíc eur za odnošení dítěte.
5:54
Ukrajinská klinika dál nabízí děti lidem žijícím single. ‚Kauzu spustili Richterová a Piráti,‘ tvrdí
Číst článek
Ne vždy ale dostaly to, co jim klinika slíbila. „Náhradní matka si stěžovala, že nejprve se k ní na klinice chovali hezky, ale pak se k ní začali chovat arogantně, dali jí málo peněz, takže neměla v ČR ani na jídlo a vše si musela kupovat sama,“ popisuje dokument zkušenost ženy, která v Praze porodila dítě muži ze Španělska.
V Praze se o náhradní matky staraly různé koordinátorky, někdy jim pomáhaly chůvy nebo ženy, které zajišťovaly bydlení. Většinou šlo o Ukrajinky žijící v Praze. Nejlépe honorovaná byla funkce koordinátorky, která těhotnou matku vyzvedávala na letišti, zajišťovala pro ni pojištění a porodnici a hlavně měla za úkol dohlédnout na to, aby došlo ke správnému zapsání otce dítěte na matrice. Koordinátorka měla za odbavení jednoho dítěte brát 11 tisíc korun.
Často se ale stávalo, že se situace s předáním dítěte nějak zkomplikovala a klinika nutila náhradní matku, aby zůstala v Praze déle. Jedna žena měla doma své vlastní dítě, které bylo vážně nemocné. Peníze na návrat neměla a ocitla se tak zcela v moci kliniky.
Jiná matka zůstala v Praze sama bez prostředků poté, co se kvůli covidu omezila možnost cestování. „Náhradní matka měla zdravotní potíže jak psychického, tak fyzického rázu, a nedostala od kliniky ani peníze na léky,“ zapsali vyšetřovatelé.
„Náhradní matka prosila o pomoc s tím, že jí klinika na území ČR nechává bez dostatečných finančních prostředků, je nešťastná, protože s další náhradní matkou, se kterou bydlí na pokoji, již čtvrtý den hladoví,“ popisuje zpráva útrapy dalších žen.
Právě i tyto ženy byly podle šéfa vyšetřovatelů Jiřího Mazánka také oběťmi ukrajinské kliniky. „Musíme si uvědomit, že nešlo o bohaté ženy, většinou byly v zoufalé sociální situaci a částka pro ně byla velmi vysoká. Oběťmi byli jak matky, tak částečně i otcové,“ shrnul.
Reprodukce jako obchod
Podle šéfa Národní centrály proti organizovanému zločinu Mazánka už se detektivům podařilo získat informace o všech dětech, které se takto v Praze narodily. Většinou jde však jen o základní sdělení, že je uvedené dítě v pořádku.
23:59
Decroix: Zákazem náhradního mateřství zavíráme oči sami před sebou. Etický problém jsme nevyřešili
Číst článek
„Je tam pár případů, kde si otcové, jak žijí sami, najímají různé chůvy. V jednom případě převzala výchovu babička. Většina z dětí žije ve fungující ‚rodině‘. V polovině případů nám ze země přišla pouze informace, že je dítě v pořádku, ale nevíme podrobnosti. Někdy si je ale odváželi muži starší 60 let, tak je otázka, jaká u nich bude situace za deset let,“ řekl Mazánek.
To, že si lidé mohou vybrat dárkyni vajíček nebo náhradní matku, začíná být podle etičky Teresy Baronové, která se tématem dlouhodobě zabývá, standardní ve více zemích světa.
Je to podle ní důsledek tržního přístupu k asistované reprodukci. „Je jasně vidět v mnoha zemích, že komercializace náhradního mateřství a dárcovství vajíček a zavedení tržních sil do této sféry vede téměř nevyhnutelně k marketingovým strategiím, které vidíme na jiných trzích. Výsledkem toho pak je, že ženy a děti jsou samy komodifikovány,“ myslí si etička Baronová z University of Nottingham.
„Intuice, že je tady něco morálně problematické nebo nespravedlivé, vzbuzuje otázku, zda je vhodné aplikovat logiku kapitalismu volného trhu na asistovanou reprodukci,“ podotýká.
