Telefonát mezi americkým prezidentem a dánskou premiérkou trval 45 minut a proběhl už minulý týden. Jeho detaily nyní přinesl list Financial Times, který mluvil s pěti současnými i bývalými evropskými představiteli obeznámenými s detaily. Shodují se, že průběh byl špatný.

Na odpověď, že Grónsko není na prodej, reagoval americký prezident údajně agresivně, neuklidnila ho ani nabídka na rozšíření spolupráce na vojenské základně a těžbě nerostných surovin.

„Bylo to příšerné,“ zhodnotil jeden z nejmenovaných zdrojů. „Byl velmi zatvrzelý. Byla to studená sprcha. Předtím bylo těžké brát ho vážně. Ale myslím, že je to vážné a potenciálně velmi nebezpečné,“ cituje list Financial Times.

Dány to podle nich poslalo do „krizového módu“. „Úplně vyšilují,“ uvedl podle média další z nejmenovaných evropských představitelů.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen proto oznámil, že na obranu samosprávného ostrova pošle dalších 1,5 miliardy dolarů, v přepočtu 35 miliard korun. Grónsko získá také dvě hlídkové lodě, dva drony a dvě psí spřežení. Doplní tak 75 vojáků, kteří na obranu dohlíží a obsluhují čtyři lodě, průzkumné letadlo a několik psích spřežení, píše Financial Times. Další obranu ostrovu zajišťuje americká vojenská základna na severu ostrova.

Na potenciální hrozbu reagoval i vojenský výbor Evropské unie. „Z mého pohledu by dávalo perfektní smysl, kdyby v Grónsku nebyly jen americké jednotky, ale zvážil bych poslání evropských vojáků,“ cituje server Politico předsedu vojenského výboru Roberta Briegera. „Vyslalo by to silný signál a přispělo by to ke stabilitě v regionu,“ tvrdil.

Proč chce Trump Grónsko?

Získaní ostrova s 57 tisíci obyvateli, který spadá pod Dánsko, ale má vlastní vládu, označil Trump za „absolutní nutnost“. „Grónsko potřebujeme z důvodů národní bezpečnosti,“ uvedl poté, co odmítl říct, že k získání největšího ostrova na světě nepoužije sílu. „To nemohu slíbit,“ odpověděl.

Grónsko má pro Spojené státy význam minimálně ze dvou důvodů. Prvním je umístnění ostrova, které se s tím, jak postupuje klimatická změna, stává stále strategičtější. Jak ustupuje led, nabízí Arktida kratší námořní cesty mezi severními zeměmi. Mezi lety 2013 a 2023 stoupl počet lodí, které zde proplouvají, o 37 procent, píše časopis Scientific American.

Největší problém představují podle Trumpa čínské a ruské lodě. „Prezident Trump jasně uvedl, že bezpečnost Grónska je pro USA důležitá, protože Čína a Rusko významně investují do arktického regionu,“ zaznělo podle Financial Times z Bílého domu.

Mají tím zároveň přístup i k nerostným surovinám, které jsou druhým důvodem, proč má Trump zájem o přístup k Arktidě a i k samotnému Grónsku, oblasti, která má osmé největší zásoby minerálů vzácných kovů na světě. Ty se používají například na výrobu mobilů, baterií nebo solárních panelů.

Zároveň se zde nachází zlato, měď, nikl, lithium, ropa a zemní plyn. Přestože na ostrově platí zákaz nové těžby fosilních paliv a také není povolena podmořská těžba, získávání dalších surovin omezeno není, a grónská vláda to dokonce podporuje. Finance, které by z ní získala, by jí mohly pomoct s rozpočtem a následnou nezávislostí nad Dánskem.

„(Grónsko) může být dodavatelem minerálů pro západní svět, které budeme potřebovat desítky let. Je to velmi unikátní pozice,“ řekl pro stanici BBC Eldur Olafsson z těžařské firmy Amaroq Minerals, která na ostrově těží už deset let.

Oba důvody jsou však problematické. „Bude tam méně ledu, ale bude tam plout více ker, které mohou poškodit lodě,“ hodnotí pro časopis Scientific American Melody Brown Burkinsová z americké Dartmouth College. K těžbě nerostných surovin v Grónsku zase chybí potřebná infrastruktura.

Premiér ostrova Mute Egede přesto prohlašuje, že vítá větší spolupráci se Spojenými státy na těžbě a na turismu. Zároveň ale odmítl Trumpovo prohlášení o tom, že obyvatelé Grónska „chtějí být s námi“. „Nechceme být Američani,“ prohlásil Egede.

Americký prezident si je ale jistý, že se mu jeho přání vyplní. V opačném případě by to bral jako „nepřátelský krok“, který je podle zdrojů obeznámených s jeho telefonátem s premiérkou Frederiksenovou připraven zavést tarify mířené na Grónsko. „Myslím, že ho dostaneme,“ prohlásil minulou sobotu.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít