Dohoda o nerostech rozpoutala ve vztazích Ukrajiny a USA bouři. V čem je pro Kyjev (ne)výhodná?
V době začínajících debat o nastolení míru na Ukrajině způsobila dohoda o nerostech otřes americko-ukrajinských vztahů i příklon Washingtonu ke straně ruského agresora. Nyní se zdá, že je uzavření smlouvy na spadnutí, podle experta Pavla Havlíčka je ale předčasné tvrdit, že se dohoda skutečně promění v realitu. „Je to jako snažit se porcovat medvěda, který ještě ani neběhá kolem vašeho domu,“ říká a popisuje, v čem je a není pro Ukrajinu výhodná.
Dohoda o nerostech se zprvu jevila jako výhodná pro obě strany, jak pro americkou administrativu prezidenta Donalda Trumpa, tak pro Ukrajinu, která po třech letech války rozpoutané Ruskem usiluje o to, aby si udržela americkou podporu. Obě strany tak byly nakloněny myšlence, že by Ukrajina dodávala Spojeným státům vzácné ukrajinské nerosty výměnou za americkou pomoc.
Zelenskyj podepíše v USA dohodu o minerálech, řekl Trump. Ukrajina na oplátku dostane právo bojovat
Číst článek
Když si ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přečetl první návrh, který do Kyjeva přijel představit americký ministr financí Scott Bessent, rozpoznal, že dohoda pro Ukrajinu zase tak výhodná není. Podle zdrojů listu Financial Times totiž dokument zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahovala nic o podobné podpoře v budoucnu.
Přesně v to ale ukrajinský prezident doufal. Návrh dohody, podle kterého by USA získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině, včetně lithia, grafitu nebo uranu, proto Zelenskyj nepodepsal. „Nemohu prodat naši zemi,“ vysvětlil podle BBC.
Zelenskyj prozatím nepodepsal ani druhý návrh americké administrativy, o kterém přijel do Kyjeva minulý týden vyjednávat Trumpův zmocněnec pro válku na Ukrajině Keith Kellogg. Rétorika amerických představitelů, kteří tlačí ukrajinského prezidenta k podpisu dohody, se mezitím stávala stále naléhavější. „Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu,“ uvedl minulý týden v rozhovoru s televizí Fox News poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, který ve stejný den také řekl, že Trump je ze Zelenského „frustrovaný“.
Podrobnosti, co obsahoval druhý dokument, nejsou zcela známé, podle deníku The New York Times se ale týká nejen nerostných surovin, ale také příjmů z ropy, plynu, přístavů a další infrastruktury. Navíc stejně jako předchozí návrh nenabízí jasné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu do budoucna.
Ve středu zveřejnily server Ukrajinska pravda či agentura Reuters nejnovější návrh dohody. Podle ukrajinského serveru jde o rámcovou dohodu a Ukrajinu budou čekat klíčová vyjednávání o detailech. „Ukrajinskému vyjednávacímu týmu se podařilo zcela změnit vyznění dokumentu, takže v aktuální verzi nejenže dá Trumpovi příležitost mluvit o jeho schopnosti rychle se dohodnout, ale také skutečně pomůže mezinárodní stabilitě, a to je výhodné hlavně pro Ukrajinu,“ napsala podle ČTK Ukrajinska pravda.
„Moc jsem chtěl, aby se v rámcové dohodě objevil alespoň návrh bezpečnostních záruk pro Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj, podle kterého o nich mluví desátý bod smlouvy. Ukrajinský prezident míní, že dohoda může představovat velký úspěch, anebo tiše zapadnout, což ovlivní jeho jednání s Trumpem.
Tři roky, tři pohledy. ‚Válku jsme mohli s pomocí vyhrát v roce 2022,‘ míní vojenský manažer Urubkov
Číst článek
Zelenskyj by měl kvůli uzavření dohody odcestovat do Washingtonu v pátek. Novinářům to potvrdil Trump, podle kterého Ukrajina dostane za své nerosty na oplátku „právo pokračovat v boji“. To pravděpodobně není něco, co by v Kyjevě chtěli slyšet, zdá se ale, že po dvou týdnech intenzivního jednání se podařilo dospět k definitivnímu návrhu dohody.
„Dohoda vznikala v hlavách lidí už na podzim během volební kampaně, kdy se Ukrajinci začali s touto nabídkou něčeho na oplátku Trumpovi trochu podbízet. Tím se do té situace trochu vmanévrovali a muselo to skončit tak, že něco skutečně podepsáno bude. Ale samozřejmě je otázka, nakolik je pro ně tato smlouva za těchto podmínek výhodná. Maximalistický plán byl nabídnout Trumpovi přístup k surovinám, kritickým materiálům a vzácným zeminám za tím účelem, aby jim byly poskytnuty bezpečnostní záruky,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Rusko a východní Evropu Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
„Pravděpodobně si Ukrajinci vyjednali o něco lepší podmínky z hlediska ekonomického zacházení, aby to bylo něco jiného než de facto válečné reparace, které si pro ně Američané vymysleli v první verzi smlouvy,“ podotýká Havlíček.
Přijatelnější verze dohody
Podle amerických představitelů návrh mimo jiné počítá s tím, že by příjmy ukrajinské vlády z přírodních zdrojů, infrastruktury a dalších aktiv byly převedeny do společného fondu na dlouhodobou rekonstrukci a rozvoj Ukrajiny. USA by pak v rámci tohoto fondu měly možnost nakládat s budoucími investicemi a náležely by jim i správní pravomoci.
Nadšený atlantista Merz míří do čela Německa v době ‚nové epochy‘. Dokáže Berlínu vrátit roli lídra?
Číst článek
„Jednalo se o tom, za jakých podmínek se bude s fondem nakládat. Kdo do něj bude a jak přispívat a také jak s ním bude americká strana disponovat. V prvních fázích dohody se mluvilo o poměru, kdy Ukrajina měla z příjmů z nerostů přispívat dvěma třetinami a Američané jednou třetinou s tím, že by Američané měli nad prostředky z fondu kontrolu. Teď je to více rovnoměrné, obě strany se tedy mají domluvit, pokud by fond chtěli zrušit nebo jinak využívat. Mají rovné postavení, což je úspěch vyjednávání z ukrajinské strany,“ popisuje Havlíček druhou verzi dohody.
„Na druhou stranu to pořád bude poměrně sešněrovaná forma spolupráce, kdy se obě strany budou muset poměrně složitě dohadovat. Spousta věcí tam není vykreslených do detailu, je to obecnější představa, ďábel ale bude spočívat v detailu,“ dodává.
Podle agentury AP Kyjev s parametry hospodářské dohody souhlasil a vkládá do ní naději, že smlouva udrží americkou pomoc. Potíž nicméně spočívá v tom, že se značná část diskutovaného nerostného bohatství nachází na Ruskem dočasně okupovaných území na východě Ukrajiny. Podle ukrajinské ministryně hospodářství Julije Svyrydenkové hodnota tohoto bohatství v okupovaných částech Ukrajiny činí 350 miliard dolarů, tedy více než osm bilionů korun.
„Jedna věc je samotná dostupnost surovin, protože jsou z části na de facto Ruskem okupovaných územích, pak je tam ale také technologická otázka. Ukrajina těmito technologiemi častokrát nedisponuje, potřebuje proto, aby někdo ze západních investorů s těmito technologiemi přišel a dokázal to vytěžit. Tuto příležitost chtěli zčásti využít, ale protože jsou suroviny do velké míry rozprostřeny podél linie konfliktu, šlo Ukrajincům hodně o to, aby zatáhli Američany do jámy lvové a oni sami pak měli zájem na tom, aby konflikt skončil, a převzali nad surovinami bezpečnostní garance. Tohle ale stále není zcela vyřešeno a bude to nejbolestivější část dohody,“ míní Havlíček.
Právě v tom je dohoda pro Ukrajinu výhodná, a proto také dávala Spojeným státům najevo, že buď poskytnou své nerostné bohatství jim, nebo dají přednost jiným. Prvky jako lithium přitom představují nezbytnost pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje.
„Ukrajina to od počátku prezentovala tak: pomůžete nám tyto suroviny vytěžit a obě strany z toho něco budou mít, zároveň ale tyto suroviny nepadnou do rukou nepřítele, ať už se bavíme o Rusku, Severní Koreji nebo o Číně, která je tam také zastoupená,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky s tím, že podobná vyjednávání probíhají také s čínskými společnostmi.
Americká pomoc Ukrajině
Přestože to nyní vypadá, že se podařilo situaci uklidnit, v souvislosti s dohodou o nerostech padla celá řada velmi ostrých výroků, které v době začínajících rozhovorů o nastolení míru vedly k hlubokému rozkolu mezi americkou a ukrajinskou stranou.
Čtyři scénáře konce ruské války proti Ukrajině. Bez silných záruk se z ní musí stát ‚Izrael na steroidech‘
Číst článek
Trump v této souvislosti hovořil o 350 miliardách, a v některých prohlášeních dokonce o 500 miliardách dolarů americké pomoci Ukrajině, které má Ukrajina podle Trumpa vrátit. „Řekl jsem jim, že chci ekvivalent, třeba ve formě vzácných hornin, v hodnotě 500 miliard dolarů (více než 12 bilionů korun),“ uvedl Trump v první polovině února v rozhovoru pro Fox News.
Na sociální síti Truth Social pak 19. února psal o 350 miliardách dolarů a agresivitu vůči ukrajinskému vedení ještě vystupňoval. „Vezměte si, že průměrně úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj přemluvil Spojené státy americké, aby utratily 350 miliard dolarů (přes osm bilionů korun) a šly do války, kterou nelze vyhrát,“ napsal Trump a dodal, že USA utratily o 200 miliard dolarů více než Evropa, přičemž Evropa má tyto peníze zaručené, zatímco Spojené státy nedostanou zpět nic.
Zopakoval to i během republikánské konference CPAC, kde minulý víkend prohlásil, že USA Ukrajině poskytly 350 miliard dolarů výměnou za nic. Podle něj to byla chyba předchozí „neschopné“ administrativy, Trump proto chce tyto peníze získat zpět.
„To je úplný blábol. Američané hrají hru, kdy se radikálními vyjádřeními snaží obchodního protivníka dostat do kouta. Reálná čísla jsou někde úplně jinde,“ komentuje tyto Trumpovy výroky Havlíček a kritizuje i tvrzení, že Spojené státy vynaložily na pomoc Ukrajině víc než Evropa. To ostatně vyvracejí i data německého Kielského institutu, který pomoc Ukrajině dlouhodobě podrobně monitoruje.
Podle německého hospodářského institutu Spojené státy od ledna 2024 poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 114,2 miliardy eur, zatímco Evropa jako celek přes 132 miliard eur. V případě přislíbené, ale zatím nedodané pomoci je navíc evropská převaha při podpoře Ukrajiny ještě vyšší.
„Finanční asistence Ukrajině má dvě úrovně. Byla to civilní část, která měla pomoci kompenzovat finanční výpadky pro ukrajinský stát, a pak tam je složka vojenské pomoci, která byla z amerického pohledu zásadnější. První část, tedy sanování vnitřního dluhu a kompenzace výpadků finančních prostředků na fungování ukrajinského státu, měla na starost primárně Evropská unie, která poskytla více než Spojené státy. Rozhodně se nebavíme o 350 nebo 500 miliardách amerických dolarů, skutečná částka je mezi 100 až 200 miliardami,“ říká Havlíček.
25:33
Votápek: Zastavit boje by od Putina bylo chytré, Rusové by to uvítali. Záleží, jak to má spočítané
Číst článek
Podle odborníka jde samozřejmě o nemalé peníze, některá Trumpova vyjádření ale jsou mimo realitu. „Je zásadní si také uvědomit, že velká část americké pomoci šla ne na Ukrajinu, ale do amerických závodů a firem, které vyráběly zbraňové systémy. Velká část americké pomoci bylo vlastně vyčištění svých skladů tak, aby mohli nakoupit a vyrábět nové produkty, protože v rámci koloběhu válečné produkce musíte tyto věci po čase vyměnit,“ upozorňuje odborník na Rusko a východní Evropu.
Na to s odvoláním na americká vládní data upozorňuje také Hlas Ameriky, podle kterého Spojené státy od roku 2022 poskytly Ukrajině přibližně 183 miliard dolarů, z toho 58 miliard bylo utraceno ve Spojených státech.
„Velká část finanční podpory šla americkým závodům. To znamená, že dáváte pobídky vlastním firmám, aby produkovaly, a zaměstnáváte tím své vlastní lidi. Takže je to trochu složitější a výroky typu ‚my jsme zaplatili dvakrát víc než Evropská unie‘, jsou z říše snů,“ říká s tím, že Američané tuto hru po celou dobu hráli velmi chytře.
S tím, že by Spojené státy získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů, ostatně počítal i původní návrh dohody. Podle agentury AP ale současná verze už tuto částku neobsahuje.
Trumpův příklon k Rusku
To, že se Zelenskyj rozhodl Trumpovi vzepřít a první verzi dohody nepodepsal, se ale zásadně promítlo do jejich vzájemných vztahů. Na adresu Zelenského zazněla z úst Donalda Trumpa řada pobuřujících výroků. Nejenže ho označil za průměrně úspěšného komika, ale také za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci. Během pondělního jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bílém domě přitom odmítl nazvat diktátorem ruského prezidenta Vladimira Putina a zdůvodnil to tím, že je prý s používáním takových slov opatrný.
„Ukrajinci ze začátku z dobrých důvodů nesouhlasili s první verzí dohody, která skutečně působila víc jako reparace poraženému státu než nějaká forma partnerství se spojeneckou zemí, Trump ale hned situaci eskaloval. Když teď Trump zmiňuje, že dohoda je blízko a že Ukrajinci přiletí do Washingtonu, i to je podle mě součást vyjednávací taktiky. Pravděpodobně jsme o dost blíž výsledku vyjednávání, než jsme byli před 14 dny, ale to, že o tom Trump takto mluví, je součástí vyjednávací taktiky,“ míní Havlíček.
Nezůstává ale jen u rétoriky. Trumpův příklon k ruské straně demonstrovalo i pondělní hlasování na půdě Valného shromáždění, kde Spojené státy odmítly podpořit rezoluci, která potvrzuje ukrajinskou územní celistvost a označuje Rusko za agresora. V Radě bezpečnosti OSN pak USA dosáhly schválení rezoluce, která vyzývá k míru, aniž by Rusku přisuzovala vinu za válku.
Nyní zůstává otázkou, jestli chystaná cesta Zelenského do Washingtonu má šanci situaci zlepšit a konstelaci vzájemných vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy urovnat. „Určitě to bude důležité. Víme, že Donald Trump dokáže ve veřejném prostoru působit velmi radikálně, viz tato slova o Zelenském jako o diktátorovi, neúspěšném politikovi a komikovi, či nelegitimním prezidentovi, v osobním kontaktu ale takto nefunguje,“ říká odborník s tím, že Trump hodně dá na osobní chemii a musí si s člověkem sednout.
„Myslím, že situace se Zelenským bude v tomto ohledu o poznání složitější než třeba v případě Emmanuela Macrona, se kterým mají korektní vztahy z minulosti. Některé věci si tedy mohl dovolit, u Zelenského ale bude situace horší. Takže jejich schůzka bude důležitá, bude ale záležet na tom, jak si to během schůzky sedne a jak spolu budou fungovat. Pokud Ukrajina dohodu podepíše, situace bude o poznání jiná,“ dodává.
Předčasné porcování medvěda
V době, kdy se schyluje k podpisu americko-ukrajinské dohody o nerostech, přišlo s vlastní nabídkou také Rusko. V pondělním rozhovoru pro státní televizi šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že je Rusko připravené nabídnout Washingtonu a dalším zahraničním partnerům účast na projektech těžby vzácných nerostů, a to mimo jiné na okupovaných ukrajinských územích.
Volby na Ukrajině budou po válce, schválil napodruhé parlament. Podpořil legitimitu Zelenského
Číst článek
„Rusové se snaží hrát tento obchodnický typ hry a rétoriky. Viděli jsme to už během schůzky mezi Američany a Rusy v Rijádu, kdy se celý jeden komponent bilaterálního dialogu odehrával po ekonomické lince. Zaznívala prohlášení o velkých ekonomických příležitostech v oblasti energetiky nebo Arktidy. Rusové vytušili, že to bude věc, která bude Trumpa zajímat. Aktuální slova tedy velmi dobře zapadají do této mozaiky, ale bohužel je to součást manipulace, kterou vidíme ze strany ruského prezidenta,“ říká Havlíček.
Podle něj se tak ukazuje, že Putin umí hrát Trumpovi na notu a snaží se naskočit na ekonomickou linku, která současnou americkou administrativu nejvíce zajímá. To platí také o aktuálních výrocích, kdy Rusové nabízejí Spojeným státům těžit vzácné nerosty včetně těch, které leží na okupovaných územích na východě Ukrajiny. „Velmi drze tak nabízejí něco, co vůbec není jejich,“ dodává.
S vlastním návrhem přichází i Evropská unie. Podle úterní zprávy serveru Politico Evropská komise nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů, která by byla výhodná pro obě strany. Unijní představitelé předložili konkurenční návrh ukrajinským představitelům během pondělní návštěvy v Kyjevě, která se uskutečnila u příležitosti třetího výročí plošné ruské války proti Ukrajině.
„Musíme se ptát, nakolik je evropská nabídka taktickým manévrem. Pokud Ukrajina a Spojené státy budou v pozici jeden na jednoho, Ukrajinci mají objektivně velmi slabé postavení. Pokud ale budou mít určitou protinabídku, zvyšuje to jejich šance a zlepšuje to jejich manévrovací pozici,“ nabízí analytik Asociace pro mezinárodní otázky vysvětlení, proč s tímto návrhem Unie přichází právě teď.
Lavrov odmítl vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. ‚Jde o rozdmýchávání konfliktu,‘ prohlásil
Číst článek
Odborník nicméně upozorňuje, že ekonomické otázky ve vztahu k Ukrajině nejsou pro Evropskou unii úplně nové. „Evropská unie už s Ukrajinou nějakou dobu vede dialog o využívání nerostného bohatství na Ukrajině nebo o produkci zkapalněného vodíku, takže to není něco, co by se zhmotnilo bez kontextu. Zapadá to do širších palet spolupráce mezi Evropskou unií a Ukrajinou, takže to není tak, že by Evropa podcenila debatu. Přístup to není vůbec špatný a určitě to Ukrajině může takticky pomoct zajistit si lepší postavení,“ dodává.
Jestli se americko-ukrajinská dohoda o nerostech stane realitou, ale v tuto chvíli stále není stoprocentní. I když Zelenskyj smlouvu s americkou administrativou podepíše, je to běh na velmi dlouhou trať. „Není vůbec jisté, že to dopadne. V tuto chvíli není garantované, že si tím Američané přijdou na velké peníze. Spoustu věcí, včetně dohody o příměří a mírovém uspořádání, je otevřených. Je to jako snažit se porcovat medvěda, který ještě ani neběhá kolem vašeho domu,“ míní Havlíček.
Ale přestože jde o velmi předčasnou vidinu, dohoda o nerostech má pro Ukrajinu už teď význam. Zvýší se tím totiž motivace Spojených států zajistit na Ukrajině mír nebo přinejmenším klid zbraní, ostatně proto s touto myšlenkou Ukrajinci na podzim sami přišli.
„Markantně to zvyšuje zájem americké strany o mír na Ukrajině. Pro Ukrajince je to snaha vrátit se zpátky do hry a něco partnerům nabídnout, přestože to samozřejmě na mnohé může působit tak, že zaprodáváte vlastní zemi a dáváte všanc poměrně zásadní příležitosti pro ukrajinskou stranu. Jak jsem ale říkal, Ukrajina by měla velké problémy, aby část minerálů a vzácných zemin sama vytěžila, protože pro to nemá dobré technické nástroje. Takže minimálně z tohoto pohledu a také z toho strategického je to pro Ukrajince výhodné,“ uzavírá analytik.
