Ztráta zájmu, ekonomický tlak, či dokonce užití vojenské síly. Čtyři scénáře Trumpovy hry o Grónsko
Krátce před svou inaugurací, která ho 20. ledna znovu přivede do Bílého domu, způsobil Donald Trump mezinárodní povyk. Vyvolala ho jeho slova o nutnosti převzít kontrolu nad Grónskem, které je poloautonomním územím Dánského království. Záměr připojit Grónsko ke Spojeným státům nezmínil poprvé, ve své rétorice však zašel ještě dál, když odmítl vyloučit dokonce užití vojenské síly. Jak se může hra, kterou Trump hodlá „hrát do důsledku“, vyvinout?
Zájem o koupi dánského poloautonomního území projevil Donald Trump už v roce 2019, tedy v době svého prvního funkčního období, a rozpoutal tak diplomatickou roztržku s Dánskem.
Trump a Grónsko? Má vizi velké Ameriky, na místě Dánska bych moc klidná nebyla, tvrdí novinářka
Číst článek
Tento záměr pak znovu zopakoval ve druhé polovině loňského prosince, když na své sociální síti Truth Social oznamoval obsazení na postu amerického velvyslance v Dánsku. „Pro účely národní bezpečnosti a svobody na celém světě se Spojené státy americké domnívají, že vlastnictví a kontrola Grónska je naprostou nutností,“ napsal Trump 22. prosince a opět tak probudil rozhořčené reakce dánských představitelů.
Na tiskové konferenci konané minulé úterý ve svém floridském sídle Mar-a-Lago ale zašel ještě dál. Na otázku jednoho z novinářů, zda může vyloučit použití vojenského nebo ekonomického nátlaku, aby dosáhl svého cíle získat Grónsko a Panamský průplav, odpověděl záporně.
„Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou, ale mohu říci toto: potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ řekl novinářům Trump, podle kterého je Grónsko zároveň životně důležité pro zajištění bezpečnosti Spojených států. To vše se odehrálo v době, kdy na návštěvu Grónska odcestoval jeho syn Donald Trump mladší.
Kromě dánských představitelů, kteří v čele s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou Trumpovi vzkazují, že Grónsko není na prodej, se proti jeho slovům ostře ohradili i zástupci Evropské unie a některých evropských zemí včetně Německa nebo Francie. V posledních dnech se ale z Dánska ozývá klidnější tón. Podle serveru Axios dánští představitelé vyjádřili ochotu s Trumpem diskutovat nejen o zvýšení bezpečnosti Grónska, ale také o posílení tamní vojenské přítomnosti amerických sil.
Jak může Trumpův zájem o arktický ostrov, kde žije zhruba 57 tisíc obyvatel, dopadnout? Britská stanice BBC nastiňuje čtyři možné scénáře, jak se může Trumpova hra o Grónsko vyvinout a s jakým výsledkem by mohla skončit.
Trump ztratí zájem
Zatímco nemalá část zahraničněpolitických analytiků upozorňuje, že je třeba brát Trumpova slova vážně, podle některých pozorovatelů jde jen o jeden z Trumpových výkřiků, který má především přimět Dánsko k posílení bezpečnosti Grónska, píše BBC. To vše tváří v tvář hrozbě, že se Rusko a Čína budou snažit o posílení svého vlivu v Arktidě, jejíž součástí je i Grónsko.
42:49
Děsím se slovenské či maďarské cesty pro Česko, říká Síkela. Na starost bude mít i situaci s Grónskem
Číst článek
V souvislosti s globálním oteplováním a táním ledů se totiž v oblasti Arktidy otevírají nové možnosti obchodu, které přinášejí nejen nová naleziště přírodních zdrojů, ale také zpřístupnění lodních tras. O Arktidě se tak čím dál častěji hovoří jako o novém centru soupeření, kde se světové velmoci včetně Číny a Ruska budou snažit posílit svůj vliv.
„Zdá se, že Grónsko a celkově oblasti v Arktidě nabývají na významu spolu se dvěma procesy. Proces číslo jedna jsou klimatické změny, to znamená, že třeba za deset nebo patnáct let některé trasy těchto moří budou zajímavější pro námořní dopravu. Bod dvě je, že v Grónsku jsou významná naleziště vzácných prvků,“ popisuje pro iROZHLAS.cz politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Důležitost Grónska navíc tkví v jeho strategické poloze, která je klíčová nejen pro mezinárodní obchodní cesty, ale také vojenské zájmy. V roce 1951 podepsaly Spojené státy s Dánskem dohodu, v níž se zavázaly chránit Grónsko před napadením. Od té doby tam Spojené státy mají i svou nejseverněji položenou vojenskou základnu Pituffik, která je vybavená systémem včasného varování před balistickými střelami. Ta podle stanice CNN zároveň leží na půli cesty mezi New Yorkem a Moskvou.
„Historicky bylo Grónsko samozřejmě významné také v tom, že leží na trase některých mezikontinentálních raket a bombardérů z Ruska do USA. Trasa přes severní pól a tyto oblasti může být kratší než ty v alternativních oblastech. V tento okamžik je ale hlavním důvodem (Trumpova zájmu o Grónsko) asi soupeření s Čínou, což se odráží v Trumpově rétorice i vůči Panamě,“ míní Kofroň.
Jak uvedl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen, je „ironií osudu“, že Trumpovo prosincové prohlášení přišlo jen pár hodin předtím, než Dánsko ohlásilo dříve připravený balík pro Arktidu v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (36,5 miliardy korun).
25:11
Trump je zábavný. Ale je ve věku, kdy jsou lidé agresivní a snaží si užít moc, míní Kocáb
Číst článek
„Do Arktidy jsme řadu let dostatečně neinvestovali, teď plánujeme silnější přítomnost,“ uvedl koncem prosince dánský ministr obrany, podle kterého má první výrazné zvýšení výdajů na obranu Grónska mimo jiné umožnit nákup dvou nových inspekčních lodí, dvou nových bezpilotních letounů s dlouhým doletem a dvou dalších týmů psích spřežení.
Je nicméně otázkou, zda Trumpovi bude posílení grónské bezpečnosti a možnost zvýšení americké vojenské přítomnosti stačit. Například dánský odborník na obranu Marc Jacobsen považuje za nejpravděpodobnější scénář, že Trump o Grónsko ztratí další zájem. Podle Kofroně je ale třeba brát Trumpova slova vážně.
„Na jednu stranu bych nebral všechno, co řeknou politici, úplně doslova. Pokud to ale politik opakuje dlouhodobě, pak je to z mého pohledu něco, čemu bych přikládal význam. Samozřejmě se může stát, že Trump nakonec žádný krok nepodnikne, že se skutečně spokojí s tím, že Dánsko bude aktivnější. Na druhou stranu proti tomu hovoří to, že Dánsko je relativně malou zemí, i když bohatou. A nevím, nakolik jsou schopní skutečně posílit obranu Grónska,“ říká pro iROZHLAS.cz.
„Zároveň tím, že Grónsko má tak málo obyvatel, nemusí být pro Trumpa nakonec tak těžké toto území uzmout, tím či jiným způsobem, či přesvědčit nějakou část grónské populace, že by jim pod USA bylo lépe, než kdyby Grónsko mělo třeba tři miliony obyvatel. Pak by to bylo asi výrazně těžší. Takže je to jeden z možných scénářů, ale Trump se v tenhle okamžik jeví jako relativně odhodlaný situaci dohrát trochu dál než jen na úroveň těchto verbálních projevů,“ varuje odborník.
Grónsko prosadí nezávislost
S Trumpovým zájmem o získání Grónska pod americkou kontrolu se oživila také otázka nezávislosti ostrova. Grónsko je jako poloautonomní dánské území na Kodani v řadě ohledů závislé, podle BBC ale na ostrově panuje všeobecná shoda, že vyhlášení nezávislosti je jen otázkou času. Přání, aby Grónsko získalo nezávislost, minulý týden zopakoval i grónský premiér Múte Egede.
„Toužíme po nezávislosti, přejeme si být pánem ve vlastním domě… To by měl každý respektovat,“ uvedl na tiskové konferenci s dánskou premiérkou Frederiksenovou podle agentury Reuters. „To ale neznamená, že zpřetrháme všechny vazby, všechnu spolupráci a vztahy s Dánskem,“ dodal s tím, že s Trumpem o věci nemluvil.
BBC nicméně upozorňuje, že zůstává nejasné, jak by Grónsko dokázalo zajistit své fungování bez dotací přicházejících z Dánska. Kodaň totiž na ostrov posílá peníze potřebné pro financování veřejných výdajů, jako jsou zdravotní péče a vzdělávací nebo sociální systém.
7:14
Amerikanista: Trump se vrací k mentalitě 19. století. Systém byl tehdy založen na právu silnějšího
Číst článek
„Grónsko by v zásadě chtělo nějakou formu nezávislosti, problém ale je, jak to udělat. Tady je dobré říct, že ne že by se Dánsko chovalo vůči Grónsku špatně, ale byly tam pokusy o ‚danizaci‘ tohoto území a má to takový koloniální nádech. Sentimenty vedoucí k nezávislosti tam jsou, ale Grónsko by se samo o sobě asi nedokázalo samo uživit. Dánové ho dotují a to je celkem zásadní problém. Grónsko by tedy potřebovalo zásadní finanční injekce, ať už z USA, Dánska nebo z Číny, to je asi celkem jedno,“ podotýká Kofroň.
Na to pro BBC upozorňuje také vedoucí výzkumný pracovník Dánského institutu pro mezinárodní studia Ulrik Gad. „Grónský premiér je teď možná ve zbrani, ale v případě, že skutečně vyhlásí referendum, bude potřebovat nějaký přesvědčivý příběh o tom, jak zachrání grónskou ekonomiku a sociální systém,“ říká Gad, podle kterého by cestou mohlo být určité volnější sdružení s Dánskem po vzoru vztahů mezi USA s Marshallovými ostrovy, Mikronésií nebo Palau.
Rozvolnění vztahů s Grónskem dánští představitelé v minulosti odmítali, v posledních letech ale Dánsko více přijímá svou koloniální odpovědnost a aktuální diskuse by mohly vedení Dánska přesvědčit, aby na to kývlo, míní Gad. Ale i když se Grónsko dokáže „zbavit“ Dánska, v případě Spojených států to podle BBC nebude snadné.
Během druhé světové války převzaly Spojené státy kontrolu nad ostrovem, od té doby ale z ostrova nikdy fakticky neodešly a považují Grónsko za důležité pro svou bezpečnost. Dohoda z roku 1951 sice potvrdila dánskou suverenitu nad ostrovem, tato dohoda ale zároveň dala Spojeným státům vše, co chtěly, píše BBC. „Nyní vědí, že USA nikdy neodejdou,“ míní Gad.
Trump zvýší ekonomický tlak
Trumpova „ekonomická rétorika“ je pro Dánsko potenciálně největší hrozbou, píše BBC. Britská stanice upozorňuje, že by Spojené státy mohly drasticky zvýšit cla na dánské, nebo dokonce unijní zboží, a přinutit tak Dánsko k určitým ústupkům ohledně Grónska.
„Tohle je určitě ve hře. Nedokážu dohlédnout, nakolik by bylo pro USA možné a snadné zvýšit cla nějakému členu Evropské unie, zatímco zbytek by měl cla úplně jiná. Dle očekávání by se EU snažila situaci řešit a vyjednávala by ve smyslu ‚všichni za jednoho‘, a ne každý separátně. Určitě by si to Trump takto představoval. Nevím, nakolik by to bylo reálně možné, ale určitě se pokusí tuto kartu hrát,“ podotýká politický geograf, podle kterého nicméně Trump není v USA jediný, kdo si význam Grónska pro americkou bezpečnost uvědomuje.
12:29
Výrok o napadení Grónska je trollení, tvrdí Vondra. ‚Zpochybňuje status quo,‘ kritizuje Niedermayer
Číst článek
„Z jeho pohledu by bylo ideální, kdyby USA skutečně získaly Grónsko a stal by se z toho další stát USA. Popravdě si nemyslím, že by Trump byl jediným, kdo si všímá, že by Grónsko bylo pro USA výhodné a bezpečnostně relevantní. Ti ostatní – zejména ze strany demokratů – ale nebyli ochotní jít proti úzu relativní neměnnosti hranic a nechávali situaci tak, jak byla. Porozumění tomu, že Grónsko je významné a že je v silách Spojených států ho teoreticky efektivně spravovat, tam bylo nejen u Trumpa, ale i jinde. Jen Trump je prostě ochotný dohrát situaci do důsledku,“ uvádí Kofroň.
Podle odborníka Marca Jacobsena, kterého cituje BBC, se však na variantu zvýšených cel připravovaly dánské vlády nejen ve spojitosti s Trumpovou snahou o získání Grónska. Znovuzvolený americký prezident totiž už dříve hrozil uvalením desetiprocentních cel na veškerý americký dovoz (v případě Mexika a Kanady by podle Trumpových plánů měla platit cla dokonce ve výši 25 procent), některé dánské i další evropské společnosti proto nyní uvažují o přesunu svých výroben do USA.
Takový krok by tvrdě dopadl především na dánský farmaceutický průmysl. Dánsko totiž do USA vyváží produkty, jako jsou naslouchátka, inzulin nebo léky na cukrovku. Podle analytiků oslovených BBC by opatření nicméně vedlo ke zvýšení cen těchto produktů, což by se americké veřejnosti příliš nezamlouvalo.
Trump zahájí vojenskou invazi
Nejčernější scénář, který BBC hodnotí jako přitažený za vlasy, by byla americká invaze do Grónska. Ale vzhledem k tomu, že Trump odmítl vyloučit použití vojenské síly, je podle britské stanice potřeba zvážit i tuto variantu. Převzít kontrolu nad Grónskem by přitom nebylo pro Spojené státy, které mají na ostrově základnu a své vojáky, nic složitého.
„Součást toho problému, proč minimálně někteří Američané i mimo Trumpa vnímají Grónsko jako neuralgický bod, je, že Dánsko díky tomu, jak je malé, není schopné mít v Grónsku výraznější vojenskou přítomnost. Jsou tam desítky nebo maximálně nižší stovky dánských vojáků a do těch stovek bychom museli započítat i posádky lodí, které tam občas připlují. Takže kdyby došlo na nějakou vojenskou konfrontaci, byla by specifická tím, že na dánské straně by se příliš vojáků nepohybovalo,“ podotýká Kofroň.
Bude Musk vlastnit americký TikTok? Čína zvažuje, že mu ho kvůli zákazu ve Státech prodá
Číst článek
Na stejnou věc upozornil pro server Politico také Ulrik Gad, podle kterého by taková invaze byla „nejkratší válkou na světě“.
„Ale abychom to dostali do reálné roviny, v tento okamžik si nemyslím, že by USA zvažovaly vojenskou akci proti Grónsku, nebo přesněji Dánsku. Dokonce si myslím, že si Trump v daný okamžik neuvědomil, že Grónsko je součástí Dánska, tj. člena NATO. Jinak by asi řekl něco podobného jako v případě Kanady, kde vojenskou sílu vyloučil, ale řekl, že ekonomicky by to mohli zkusit,“ podotýká politický geograf s odkazem na Trumpova slova o připojení Kanady, které by podle něj bylo také prospěšné pro americkou národní bezpečnost.
Jako vysoce nepravděpodobný hodnotí „invazní“ scénář také odborníci oslovení americkou rozhlasovou společností NPR. Například zahraničněpolitický expert Dan Hamilton vnímá Trumpova slova především jako vyjednávací taktiku než jako skutečnou hrozbu.
Také dánská premiérka Frederiksenová uvedla minulý týden během tiskové konference, že nevěří, že by se budoucí šéf Bílého domu pokusil zmocnit Grónska násilím.
Ulrik Gad nicméně upozorňuje, že pokud bychom měli brát Trumpova slova vážně, jsou už jen jeho prohlášení špatným znamením pro celou západní alianci. „Říká, že je legitimní uzmout si tento kus území,“ varuje pro BBC Gad s tím, že tato Trumpova prohlášení zní, jako když šéf Kremlu Vladimir Putin mluví o Ukrajině.
„Pokud by napadli Grónsko, napadnou NATO,“ říká pro BBC Elisabet Svaneová z dánského listu Politiken. „Tím to končí. Musel by být spuštěn článek pět. A pokud země NATO napadne NATO, pak žádné NATO není,“ uvádí.
