Německé ministerstvo obrany je v trochu izolované pozici oproti zbytku vlády. Otevřeně varuje před Ruskem a jeho rostoucí agresivitou a vzkazuje, že Němci musí počítat i s případnou válkou.
„Je to systém protivzdušné obrany toho nejvyššího řádu. Samozřejmě by velmi záleželo v reálu na tom, jak sofistikovaná by byla balistická raketa a kolik by jich bylo,“ popisuje systém Kofroň.
Začátkem října polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz řekl, že Polsko bylo připraveno výcvik příslušníků Ukrajinské legie zahájit v září, nebylo pro to ale dost zájemců.
Francie byla mezi prvními zeměmi, které kompletně vycvičily ukrajinské vojenské brigády a které začaly napadené Ukrajině posílat zbraně, připomenul Rutte. „Francie udržuje NATO silné,“ dodal.
Zatímco Západ sbírá důkazy ze satelitních snímků, Kreml i Severní Korea mlží. O výcviku a zapojení vojáků KLDR do bojů na straně Ruska se začalo mluvit v průběhu října.
Nejde přitom o žádné válečné štvaní. Jak věděli už staří Římané: „Chceš-li mír, připravuj se na válku“. Neznamená to, že cílem je válčit. Naopak. Cílem je věrohodně odstrašit agresora.
„Pozice Spojených států ve světě se zlepší. V dnešním rozděleném světě plném konfliktů vidíme, jak to vypadá, když se Spojené státy nepromítají výrazně do světových afér,“ říká Jakub Landovský.
Severní Korea už vyslala do Ruska na přibližně 10 tisíc vojáků. „Minimálně pomohou k tomu, aby Rusové mohli v Kurské oblasti shromáždit větší síly,“ říká analytik z Univerzity obrany Tomáš Řepa.
„Nejlepší reakcí NATO na nasazení by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ radí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
„Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla ve středu mluvčí NATO Farah Dakhlallahová.
Pellegrini uvedl, že z jeho rozhovoru s německým kancléřem rovněž vyplynulo, že mezi světovými lídry roste přesvědčení, že by se na válku na Ukrajině a její budoucí vývoj mělo pohlížet realističtěji.
„Rozpočet je silně proinvestiční. Máme tam rekordní výdaje na investice jednak o celkové sumě zhruba 250 miliard korun,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
Nejde tedy o to, že by někteří Češi oplakávali éru reálného socialismu a toužili po jejím návratu. Svobodu projevu nebo pohybu všichni chápou jako nezpochybnitelný přínos.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte řekl, že je s detaily ukrajinského plánu dobře obeznámen. Obsahuje ale body, které mu přijdou problematické. Vstup Ukrajiny do NATO je podle něj ale nezvratný.
Západní politici by se měli dozvědět detaily takzvaného plánu vítězství. „Je to soubor čtyř pěti základních témat,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Špionáže a sabotáží přibylo jak kvantitativně, tak i kvalitativně, řekl šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Rusko podle něj stojí i za červencovým požárem balíku v logistickém centru DHL.
Podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem představuje značnou dělicí čáru mezi republikány a demokraty. Přinášíme odpovědi na otázky, co si myslí uchazeči o Bílý dům o ruské agresi proti Ukrajině.
Ukrajinský prezident Zelenskyj vysoce kladně hodnotí příjezd nového generálního tajemníka NATO Rutteho do Kyjeva. Jednal s ním o zbrojní pomoci Ukrajině a perspektivě jejího členství v Alianci.
Česko by si mohlo určovat, koho si (ne)pustí do nejcitlivějších systémů. Navrhuje to nový kyberzákon. „To je extrémně důležité i pro obranu a pro použití ozbrojených sil,“ říká šéf armády Karel Řehka.
Íránské rakety zaútočily na sever Izraele. „Útok byl výjimečný, protože došlo k druhému přímému útoku tento rok ze strany Íránu na Izrael,“ říká generál Pavel Macko.
„Jens Stoltenberg obstál, protože byl schopný mluvit se Spojenými státy stejně jako s evropskými spojenci,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Nizozemský expremiér Mark Rutte nahradil v čele NATO Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. „Jednota je naše největší síla,“ uvedl odcházející šéf NATO Stoltenberg.
Ukrajina se už třetí rok brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a dlouho žádala západní spojence o poskytnutí strojů F-16, které by zlepšily její šance ve vzdušných soubojích.
NATO „povede přímou válku s Ruskem“, umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. Na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil ruský velvyslanec při OSN.