„Poláci si velice trefně zvolili jako hlavní úkol svého předsednictví bezpečnost. Je to nanejvýš případné. Nejenom vzhledem k situaci na kontinentu, kde aktivně probíhá válka, ale i ke kontextu návratu Donalda Trumpa, který je velkou neznámou právě i v otázce bezpečnosti,“ domnívá se politolog Daněk.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk. Moderuje Jan Burda

„Polsko je navíc země, která navzdory jakékoli vládě nikdy nemění postoj k bezpečnostním otázkám. Poláci nemají z historických důvodů žádné naivní představy o Rusku, a proto mohou velice zajímavým způsobem ovlivnit evropskou debatu,“ míní.

„Nic dramatického se během půl roku sice nestane. Půjde ale o předsednictví v zajímavé době. Na začátku legislativního cyklu, kdy se chystá hned několik akcí v této oblasti. A Poláci rozhodně budou tím hlavním, kdo bude udávat tón,“ dodává Daněk.

Polsko dnes vynakládá se svými více než čtyřmi procenty HDP nejvíce na obranu ze zemí Severoatlantické aliance. Nastupující prezident Donald Trump však chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly nejméně pět procent hrubého domácího produktu.

„Donald Trump je obchodník. Takže když říká pět procent, myslí tím nejspíše tři nebo čtyři procenta. Ale i tak by to byl dramatický nárůst. Mnoho států, včetně třeba velkého Německa nebo Itálie, neplní ani původní dvě procenta. Česko se s odřenýma ušima dostalo na dvě procenta teprve nedávno,“ připomíná politolog.

Zdvojnásobit výdaje na obranu je tedy podle Daňka jen těžko představitelné. Na druhé straně se nacházíme ve velice složitém světě. „Od konce studené války jsme si zvykli žít ve zvláštním mezidobí míru.“

„Obvyklé výdaje na obranu jsme si navykli nedávat. Ušetřené peníze jsme dávali na příjemnější věci: do sociální oblasti, na důchody, na mzdy státních zaměstnanců apod. Tato doba ale teď bohužel končí. Dividendy z míru se asi budeme muset brzy vzdát,“ varuje.

Společenství vlastníků

Pojem bezpečnost se navíc od dob studené války vlivem agresivního chování Ruska podstatně rozšířil. „Rusko nevede válku jenom vůči Ukrajině. Hodně testuje i nás. Drobnými diverzními akcemi Rusové testují reakce zemí EU a NATO. Proto se energetická bezpečnost nebo bezpečnost vesmíru stávají velkými tématy,“ upozorňuje Daněk.

I tak ale země EU rozhodně nevnímají bezpečnost stejně. Proto lze čekat velmi složité debaty. „Evropská komise se teď bude snažit nejenom zvýšit výdaje na obranu, ale také abychom lépe nakupovali, abychom se příliš nedrolili na 27 zemí, které dělají 27 nákupů. Tím totiž ztrácíme výhodu velké kupní síly, jakou mají třeba Spojené státy,“ popisuje.

„Fragmentují se zbraňové systémy. V Evropě je dvanáct různých druhů tankových systémů. Američani mají jenom jeden, což je samozřejmě levnější na údržbu a na vývoj. Výzvou také bude nakupovat pokud možno evropsky, což se nyní neděje. Až 80 procent výdajů na obranu nebo investic do nových systémů míří mimo EU,“ vyjmenovává bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu.

Problém podle něj však je, že proces rozhodování v EU se mnohdy podobá schůzi společenství vlastníků v jednom domě. „Doufám, že to tak nebude i v případě zajištění bezpečnosti a nákupu systémů, které slouží obraně.“

„Faktem bohužel je, že každého jednoho vlastníka bytové jednotky ve společném evropském domě pálí něco jiného. Proto si třeba Emmanuel Macron bude chtít naklonit rozhárané voliče a bude slibovat, že evropské země budou nakupovat ve Francii. Jiné problémy zas řeší státy, které jsou Rusku výrazně blíže,“ domnívá se politolog Daněk.

Celý pořad Jak to vidí... si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.

Jan Burda, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít