Český bankovní sektor má podle UniCredit Bank v tuzemském zbrojním průmyslu investice „nad úrovní 30 miliard korun“, z toho asi 20 miliard připadá dvěma bankám se zahraničními vlastníky. „Jednou z nich jsme my,“ napsal mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Téměř 20 miliard korun „středním a větším firmám obranného průmyslu“ podle mluvčí Šárky Nevoralové napůjčovala také Komerční banka. „České banky dlouhodobě financují obranný průmysl, jsou však vázány bankovním tajemstvím a nemohou tak zveřejňovat jména svých klientů či větší detaily transakcí,“ napsala mluvčí.

O znevýhodnění obranného a bezpečnostního průmyslu hovoří dlouho nejen jeho průmyslová asociace, ale i někteří politici.

Evropské investice

„Bylo by nejlepší, kdyby se (Evropská komise) zaměřila na to, aby evropské banky nediskriminovaly výrobce a prodejce vojenského materiálu tím, že jim nezřizují účty nebo je ruší jejich rodinným příslušníkům nebo že neposkytují úvěry,“ prohlásil místopředseda obranného výboru Poslanecké sněmovny Pavel Růžička (ANO).

Podle místopředsedkyně Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Kristýny Helm je na celoevropské úrovni financování zbrojařských projektů v očích Evropské investiční banky (EIB) problémem hodnocení spolehlivosti a důvěryhodnosti, neboli ratingu, který si evropská banka chce udržet na nejvyšší hodnotě AAA.

„Bankovní sektor se na ten segment dívá jako na rizikový kapitál, jde o nějakou předběžnou opatrnost kvůli (nařízením a směrnicím EU o udržitelnosti),“ popsala Helm v únoru.

Přístup Evropské investiční banky i Evropské komise se nicméně v posledních týdnech mění.

Viceprezidentka Evropské investiční banky Teresa Czerwińská minulý týden podle agentury Reuters oznámila, že v roce 2025 očekává „dvojnásobné až trojnásobné“ investice do obranných projektů poté, co správní rada evropské banky odstraní některé překážky ve financování.

Tak se stalo v pátek, kdy banka rozšířila seznam obranných projektů, na něž mohou výrobci žádat o financování. Ovšem společnosti vyrábějící produkty určené přímo k zabíjení, tedy zbraně a munici, o úvěry žádat Evropskou investiční banku stále nemohou.

Rozvolnění se týká oblastí obrany, jako jsou radary, vozidla, drony a helikoptéry, nebo infrastruktury, jako kasárny či sklady a řady dalších položek.

Evropská investiční banka doufá, že změna její politiky přiměje i další banky, aby začaly zbrojařské společnosti více podporovat, píše web Euractiv.

České banky

„Není pravda, že by banky firmy z obranného průmyslu nefinancovaly… Ale za splnění jasně daných podmínek nefinancujeme například některé typy zbraní, nefinancujeme vývoz do určitých zemí při financování klientů obranné výroby posuzujeme podle stejných pravidel jako obdobné třeba strojírenské výroby nebo například jako automobilový průmysl,“ řekla Nevoralová z Komerční banky.

Za jednoho z „hlavních podporovatelů“ českého zbrojního průmyslu se označuje Česká spořitelna – hlásí nárůst tempa financování v posledních dvou letech na více než dvojnásobek, hovoří o „řádu miliard korun“. „V letošním roce očekáváme výrazný nárůst,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Hrubý za Českou spořitelnu hovořil o společenské odpovědnosti a „odhodlání bránit svobodu“. Podobně se za Československou obchodní banku (ČSOB) vyjádřila i mluvčí Michaela Průchová, která zmínila „povinnost přispívat k obraně hodnot svobodné demokratické společnosti“.

Průchová už loni na podzim serveru Seznam Zprávy řekla, že ČSOB „upravila svůj postoj“.

Opatrnější ve svých vyjádřeních byly Fio Banka a Moneta Bank, které zmínily rizikovost obranného sektoru.

„Zbrojní průmysl stále patří mezi odvětví, která jsou více sledovaná, podobně jako hazard. Právě i kvůli geopolitické situaci má svá specifická kritéria, konkrétně jsou zde třeba sankční seznamy, které musíme samozřejmě respektovat a ověřovat,“ napsal mluvčí Fio Banky Jakub Heřmánek.

„Máme klienty, kteří vyrábějí a dodávají výrobky či komponenty zbrojního průmyslu. Všechny tyto společnosti procházejí standardním vyhodnocením bonity se zohledněním všech potenciálních rizikových faktorů včetně rizika plynoucí ze segmentu podnikání,“ uvedla mluvčí Moneta Bank Lucie Leixnerová.

Nejopatrnější ve svém vyjádření k financování zbrojařských projektů byla Raiffeisenbank. „S ohledem na vyšší rizikovost odvětví zbrojního průmyslu banka vždy pečlivě prověřuje každý individuální případ financování a současně s tím se řídí (vlastním) etickým kodexem,“ řekla mluvčí Tereza Kaiseršotová.

Kodex Raiffeisenbank v sekci „firemní odpovědnost“ uvádí, že vojenský a zbrojní materiál spadají do „citlivých oborů podnikání“, ke kterým společnost přistupuje obezřetně.

Raiffeisenbank navzdory výzvám západních institucí zůstává největší západní bankou stále fungující v Rusku. Agentura Bloomberg v únoru napsala, že mezi klienty společnosti údajně byly i subjekty dodávající ruskému zbrojařskému průmyslu, například chemička Unichim.

Vojtěch Dvořáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít