O češtinu strach nemám, je v dobrém stavu, ujišťuje lingvista Ondřej Bláha
Skibidi, crush, red flag. Výrazy, které používá dnešní mládež, jsou pro mnohé dospělé jen těžko srozumitelné. Významy různých neologismů veřejnosti často rád vysvětluje lingvista Ondřej Bláha z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který vývoj českého jazyka podrobně sleduje.
V letošním roce Ondřej Bláha slaví kulaté výročí dvaceti let působení na katedře bohemistiky v Olomouci, kde je odborným asistentem. O češtinu strach nemá a její současný stav hodnotí pozitivně.
„Jsem optimista. Čeština je celkově v dobrém stavu. Pocit jazykového ohrožení je mezi lidmi minimální. Pravdou ale je, že žijeme v době elektronických médií, která představují určitý kulturní přelom. Troufal bych si ho srovnat s vynalezením a zavedením knihtisku. Spočívá to ve výrazném sbližování mluveného a psaného jazyka,“ komentuje.
Díky dvěma dekádám práce se studenty může zhodnotit, jak se právě psaný a mluvený projev vysokoškoláků proměnil. „Mluvený projev je dost podobný, až na ty anglicismy. Rozdíl bude v projevu psaném. Je znát určitý posun od papírem šustícího světa počátku našeho tisíciletí až k tomu elektronickému. Písemný projev studentů se aktuálně ubírá směrem k větší lehkosti. Možná je to dané tím, že rychleji komunikují,“ porovnává.
Mládež si osvojuje angličtinu
Na mluvu dnešní nejmladší generace má škola podle Ondřeje Bláhy jen velmi malý vliv. Podstatně větší roli hrají sociální sítě, počítačové hry či sledování seriálů a videí obecně.
„Největší rozdíl je v tom, jak si osvojují angličtinu. Generace jejich rodičů ji získávala opravdu ve škole nebo třeba z různých písniček a filmů, ale ne z internetu. Dnešní děti a teenageři jsou díky internetu s anglicky mluvícími propojeni osobně,“ popisuje.
Celý rozhovor s lingvistou Ondřejem Bláhou si poslechněte výše.
