Angyalossy: Neustálé úpravy zákona o platech ústavních činitelů snižují prestiž justice
Soudcovská unie minulý týden vyzvala soudce, aby se domáhali svých platových nároků. Odvolala se přitom na středeční jednání justičního grémia, kde se shodli, že novela zákona o platech představitelů státní moci odporuje českému ústavnímu pořádku. „Na snížení důvěry v justici může mít vliv to, že se musíme neustále domáhat, aby platy nebyly nezákonně snižovány,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
Máte informace o tom, jestli už někteří vaši kolegové nebo soudci jiných soudů kvůli platům podali žaloby?
Popravdě řečeno, takové informace nemám. Předpokládám ale, že určitě poměrně velká část soudců žaloby podá, protože bavit se stále o platech soudců je už takové trošku až trapné.
Evropské právo říká, za jakých okolností je možné uplatnit platové restrikce vůči soudcům a v tomto případě tyto podmínky splněny nebyly, tvrdí Angyalossy
Vezměte si, že jsem něco přes 30 let v justici. Za 30 let už pamatuji 15 až 16 případů, respektive novelizací tohoto zákona ústavních činitelů, kdy se uměle zasahovalo do platů soudců. Když to vezmeme v průměru, tak se do nich zasahuje každé dva roky – a bohužel někdy i častěji – různými poslaneckými iniciativami.
V drtivé většině případů dal Ústavní soud za pravdu soudcům, pokud žalovali takovouto platovou restrikci, že byla skutečně protiústavní.
Proti evropskému právu
Jaký je postup? Je to tak, že soudci žalují svůj soud, který potom věc postoupí Ústavnímu soudu?
Ano, je to tak, že soudce zažaluje svůj vlastní soud s tím, že mu vyplatil nižší plat na základě protiústavní úpravy, a současně v této žalobě navrhne, aby soud postoupil věc Ústavnímu soudu.
25:11
Novela o platech politiků a soudců je remíza, říká Jurečka. Neakceptovatelná, namítá soudce Vávra
Číst článek
Na druhé straně je v současné době situace trošku jiná i v tom, že jsme na justičním grémiu probírali celou záležitost podrobně ze všech úhlů pohledu a domníváme se, že tato novela zákona o platech ústavních činitelů ve vtahu k soudcům je současně i proti evropskému právu – tedy v rozporu s evropským právem – které se má jako primární aplikovat i v naší zemi.
Pokud je zákon, který je v rozporu s evropským právem, tak je namístě primárně aplikovat evropské právo, a nikoli takovýto zákon. V tomto případě se domníváme, že je skutečně tato novela nejen protiústavní, ale i v rozporu s evropským právem.
Proto se domnívám, že jednotlivé žaloby, které předpokládám, že soudci budou podávat, nebudou pouze navrhovat, aby to bylo postoupeno našemu Ústavnímu soudu. Budou navrhovat soudu, aby přímo aplikoval evropské právo, tudíž by nebyl důvod to postupovat ještě Ústavnímu soudu.
To znamená, že by přímo obecné soudy rozhodly o tom, že jejich zaměstnanci dostanou víc peněz?
Ve svém důsledku by se to tak dalo říct, ale primárně nepůjde o to, jestli dostanou více, nebo méně peněz, ale o to, že evropské právo říká, za jakých okolností je možné uplatnit platové restrikce vůči soudcům a v tomto případě tyto podmínky jednoznačně splněny nebyly. Bude se tedy aplikovat evropské právo, které říká, že je to tam potřebné primárně aplikovat.
Na koho se obrátit?
Nebyl by z principu v tomto případě každý soudce podjatý?
Rozhodně ne, protože soudce sice bude rozhodovat o platu, ale koneckonců kam by se měl soudce obrátit? V tomto případě je zaměstnancem státu, jeho zaměstnavatel je stát, a když nesouhlasí, protože vidí, že je zde rozpor zákona s ústavním principem, tak na koho jiného by se obrátil.
Iniciativa je na straně zákonodárců, reaguje Hrad na návrh lidovců na debatu o platech politiků
Číst článek
Jedině soudy jsou příslušné takovéto spory rozhodovat, bez ohledu na to, jestli se jedná o soudce nebo jinou pracovní profesi.
Je správné principiálně, aby se soudci domáhali žalobami u soudů – tedy u svých kolegů – zvýšení svých platů? Máte pocit, že to posiluje prestiž justice?
Co se týče prestiže justice, je potřebné říct, že neustálé a opakované zásahy do zákona o platech ústavních činitelů prestiž justice do jisté míry snižují. Před několika roky, než opakovaně docházelo k těmto zásahům, se česká justice vypracovala, měla důvěru 65 procent obyvatel.
Díky těmto – v posledním období každoročním – zásahům do nejen našich platů, ale obecně ústavních činitelů, poklesla důvěra v justici zhruba na 55 procent. Navíc to vždy bylo protiústavní, protože Ústavní soud v každém případě konstatoval, že restriktivní zásah do platů ve vztahu k ústavním činitelům byl protiústavní.
Máte pocit, že poklesla důvěra justice, protože se snižovaly platy? Nemůže to být naopak tím, že se soudci domáhali toho, aby se platy dorovnaly?
To, že se někdo domáhá svého zákonného práva, mu nemůže být na újmu.
‚Nedivím se, že Jurečkův paskvil vetoval,‘ reaguje Schillerová na prezidentovo veto. Vítají ho i soudci
Číst článek
Na straně druhé, snížená důvěra justice určitě nebyla z jiných okolností, protože když si vezmeme evropské porovnání, česká justice patří stále mezi jedny z nejrychlejších justicí v celé Evropské unii i co do kvality u Evropského soudu pro lidská práva i Soudního dvora Evropské unie.
Česká republika a její justice je hodnocená jako velice kvalitní a rychlá, takže jediná další okolnost, která může mít vliv na snížení důvěry v justici je právě to, že se neustále musíme domáhat zákonným způsobem našich zákonných práv, aby naše platy nebyly nezákonně, protiústavně snižovány. Ústavní soud nám dává pokaždé za pravdu.
Podle čeho se dá posoudit kvalita soudců? O kolik jim novela snižuje platy? A co ukazují peripetie kolem sporné platové novely o postoji politiků k justici? Poslechněte si celý rozhovor, audio je v úvodu článku.
