„Česko se od roku 2002 v pomyslném žebříčku Světového ekonomického fóra propadlo o 28 příček dolů. Ze 146 států jsme na 104. místě,“ zdůrazňuje ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Poslanci přehlasovali veto prezidenta republiky a prosadili pro letošek skoro sedmiprocentní nárůst svých platů. Soudci a opozice ale tvrdí, že zákon je protiústavní.
„Pokud se budou soudy řídit zákonem a platy poklesnou, tak to soudci budou vnímat úkorně,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ústavní právník Jan Kysela, poradce prezidenta Petra Pavla.
Pardubičtí po prohraném sedmém finále v minulém ročníku sestavili znovu nabitý kádr. Tým se postupně zlepšoval, výkony ale zářivé nebyly. Vedení tak mělo přijít za hráči s návrhem na snížení platů.
Je změna financování nepedagogických pracovníků nedomyšlený nápad, který povede k nerovnostem mezi školami, nebo potřebná změna, jež zajistí efektivní nakládání s prostředky?
Ministři rozdali loni na odměnách svým náměstkům a vrchním ředitelům dohromady přes třicet milionů korun. Web iROZHLAS.cz získal údaje o mimořádných bonusech na základě infozákona.
Prezident o novele rozhodl záhy poté, co se mu po neděli dostala na stůl. Na verdikt měl 15 dnů. Senát před ním přijetí novely 28. ledna umožnil, když ji sice neschválil, ale také nijak nepozměnil.
„Pointa je v tom, že musí existovat mechanismus, jakým by mohly školy sdílet kapacity,“ říká sociolog z výzkumné agentury PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop.
„Je nanejvýš pravděpodobné, že pokud by novela v tomto znění vstoupila v účinnost, bude ze strany soudců napadena ústavní stížností s návrhem na zrušení této části zákona,“ prohlásil Petr Angyalossy.
„Zákon, který přišel ze sněmovny, obsahoval další pozměňovací návrhy, které někteří senátoři a senátorky napadali a zpochybňovali kvalitu právní normy,“ říká předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS.
„Máte 30 tisíc korun čistého, 6měsíční odstupné 180 tisíc. Za 180 tisíc korun nemůžete vůbec nic,“ kritizuje Josef Středula v rozhovoru Radiožurnálu výpověď bez udání důvodu výměnou za vyšší odstupné.
Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).
Příslušníci bezpečnostních sborů dostanou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v příštím roce kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce ještě tisícikorunový stabilizační příspěvek.
V Česku mluvíme o 2,3 násobku průměrného platu, v Německu a Rakousku je to trojnásobek, podobně v Polsku mají poslanci trojnásobek průměrného platu v zemi. V Dánsku pouze dvojnásobek.
Stovky policistů, hasičů a dalších příslušníků se ve čtvrtek sešly před ministerstvem vnitra na Letné. Protestují proti nízkým platům, špatné personální situaci a zatěžující byrokracii.
„Realita je, že čím vzácnější jsou vaše hlava nebo ruce, tím spíš to zaměstnavatel zohlední ve mzdě. A v tomto je obecně západní svět dál,“ podotýká ekonom Vít Hradil.
Sněmovna poprvé podpořila novelu, která zvyšuje platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců. Přichází po rozhodnutí Ústavního soudu. Verdiktu nicméně podle Ondřeje Preusse neodpovídá.
Policejní sbor je podle odborů v nejhorším stavu za posledních 20 let. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden přislíbil pracovní skupinu, která by hledala cesty, jak policistům ulevit.
Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta.