Růst platů soudců? ‚Není to dostatečné,‘ míní expert Preuss a varuje před právním chaosem
Sněmovna v úterý pozdě večer podpořila novelu, která zvyšuje platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců. Návrh teď míří do druhého čtení. Novela přichází po rozhodnutí Ústavního soudu. Verdiktu nicméně podle Ondřeje Preusse z Právnické fakulty Univerzity Karlovy neodpovídá. „Je možné, že bude opět Ústavním soudem zrušena,“ varuje v rozhovoru pro Radiožurnál. Pokud navíc nebude schválena do konce roku, hrozí podle Preusse chaos.
Projednávaný návrh nového nastavení platů soudců, státních zástupců a vrcholných politiků reaguje na jarní rozhodnutí Ústavního soudu. Ten vyhověl stížnostem soudců na to, že jim konsolidační balíček protiústavně zmrazil platy. Ústavní soud tehdy rozhodl, že letošní platy soudců musí stát dorovnat, a k 31. prosinci letošního roku Ústavní soud zrušil zákonné ustanovení, podle kterého se měly platy do budoucna počítat. Pokud návrh, který včera prošel prvním čtením, reálně zvyšuje soudcům od ledna platy jen o 0,6 procenta, odpovídá to nálezu Ústavního soudu?
Neodpovídá. Čelíme dvěma krizím zároveň. Jednak je to otázka, kterou jste vzpomněl úvodem. Doteď nemáme schválenou novou úpravu a je bohužel velmi pravděpodobné, že do konce roku ani schválena nebude.
Poslechněte si rozhovor s Ondřejem Preussem z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
A pak je tady druhá otázka, na kterou míříte teď. I kdyby schválena byla, tak pro příští rok nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu a nenavyšuje platy soudců z pohledu Ústavního soudu dostatečně tak, aby byla zaručena nezávislost justice.
Je dost dobře pravděpodobné, že bude opět napadena soudci. A je možné, že bude opět Ústavním soudem zrušena. Byť je jedním dechem potřeba dodat, že série rozhodnutí z května letošního roku je kontroverzní a argumentace Ústavního soudu určitě zasluhuje kritiku. Na druhou stranu takto ji nerespektovat, byť v uvozovkách jenom pro příští rok, je poměrně šokující.
Největší kontroverze jsou okolo toho, jestli se mají měnit platy vrcholných politiků, tedy poslanců, senátorů, ministrů a prezidenta. Politici vládní koalice opakují, že i tím reagují na rozhodnutí Ústavního soudu. Na druhé straně sám Ústavní soud před měsícem vydal prohlášení, ve kterém jasně píše, že o platech politiků nikdy nerozhodoval, že se tím vůbec nezabýval. Jak to tedy je? Musí teď poslanci spolu s platy soudců řešit i výši svých platů?
Paradoxně mají pravdu obě strany. Ústavní soud skutečně nerozhodoval o jiných než soudcovských platech. Jeho odůvodnění se opravdu týká výhradně soudců a jejich nezávislosti. Ale ta konstrukce zákona je taková, že stanoví plat soudců koeficientem tři ve vztahu k průměrnému příjmu, od toho pak zákon odvozuje platy i dalších ústavních činitelů.
O zvýšení platů
Plat řadového poslance by měl podle projednávaného návrhu stoupnout o 7000 korun měsíčně, prezidentovi by měl plat stoupnout o téměř 24 tisíc korun měsíčně. Naopak platy soudců se mají zvýšit jen o 0,6 procenta, tedy řádově o stokoruny měsíčně.
Takže z konstrukčního hlediska to propojené je, ale není to propojené nezbytně. Samozřejmě může dojít k tomu, že zákonodárce to nastaví úplně jinak – oddělí platy soudců od ostatních ústavních činitelů. Byť tam je zase argumentace, že by tomu tak být nemělo, protože je logické, že je to propojené a že je tam koeficient, který se odvíjí od stavu ekonomiky celého státu.
Skutečně tedy poslanci, senátoři a předkladatel museli řešit i otázku platů poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů. To je pravda.
Už jsem mluvil o tom, že konstrukce, jak se počítají platy, je účinná jenom do posledního dne letošního roku. To znamená, že od 1. ledna platit nebude. Dokdy musí být přijat ten nový návrh, aby všechno mohlo fungovat?
To je ten druhý problém, na který jsem narážel. Vedle toho problému, jak to řeší problém, je to, že to neřešili včas. A jsme v bezprecedentní situaci, kdy patrně k 1. lednu nebudeme mít pravidla pro odměňování. A to jsou tisíce lidí. Nejsou to jenom poslanci, senátoři, ale jsou to i soudce a další činovníci.
Sněmovna podpořila novelu, která by zvýšila platy vrcholných politiků téměř o sedm procent
Číst článek
Vznikne nepochybně právní chaos, byť teď na poslední chvíli se to ministři snaží řešit. Například ministr (práce z KDU-ČSL Marian) Jurečka, pokud se nemýlím, se dnes vyjádřil, že by to případně stanovilo ministerstvo, což považuji za velmi pochybné, nebo by se to stanovilo během ledna zpětně, což je také podle mě problém.
Pokud se to nepodaří schválit do konce roku, tak nemáme dobré řešení. A může z toho vzniknout další zbytečná nejasnost, nebo dokonce potom případně i soudní spory. Samozřejmě bude záležet také na tom, jestli a jak budou vyplaceni jednotliví činovníci. Já to hodnotím jako úplně zbytečný chaos.
Z praktického pohledu – platy se vyplácejí zpětně. Znamená to, že když se bavíme o lednovém platu, tak kdyby do konce ledna byla novela účinná, tak by se prakticky moc nestalo, protože stejně by se platy vyplácely až v únoru?
Tuto logiku úplně nepřijímám, protože zákony nemohou být v zásadě účinné zpětně. K výplatě sice dochází ex post, ale ta práce je vykonána předtím. To je stejné, jako kdyby vám zaměstnavatel najednou řekl, že za práci, kterou jste vykonávali, dostanete jinou odměnu. To není úplně jednoduché. Byť chápu, že pokud ta odměna bude odpovídající, a bude to opravdu jenom jeden měsíc, tak se patrně přimhouří oči, ale považuji to za nevhodné řešení.
Když použiji váš příměr, tak pořád budu radši, když peníze dostanu zpětně, než kdybych je nedostal vůbec. Což mě vede k další otázce. Je v krajním případě možné, kdyby novela nebyla včas účinná, že by za leden politici, soudci a státní zástupci nedostali plat?
Myslím, že je to úplně absurdní interpretace. Byť samozřejmě je to jedna z možných interpretací té mezery v zákoně, která tady vznikne. Ale proti tomu stojí princip, že za svou práci musí být každý odměněn, byť by tu odměnu musel ve výsledku dopočítat soud, pokud by o to byl spor.
A patrně asi nejméně špatné z těch špatných řešení by bylo vyjít z odůvodnění Ústavního soudu, to znamená vložit tam koeficient tři, který by se tím pádem vztáhl i na ostatní. A tím pádem by jim příjmy nerostly o šest nebo sedm procent, ale o 14 procent.
Ale Ústavní soud by se tím stal skutečným zákonodárcem, to znamená, určoval by pravidla, což by byl problém z hlediska dělby moci a dalších možných implikací. A proto tvrdím, že žádná dobrá možnost už není.
