Mělo to být hlavně jednání o budoucím uspořádání Ukrajiny, Kyjev se ale musí nejprve pokusit o normalizaci vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se úterního jednání mezi zástupci Ukrajiny a Spojených států neúčastní. Co čekáte od nejbližšího jednání? 
Spekulovat o výsledcích jednání, které ještě ani nezačalo, je nevděčná úloha. Nicméně očekávám, že se nějakým způsobem znovu nahodí dobrá komunikace mezi Ukrajinou a Spojenými státy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co se očekává od summitu v Džiddě, přibližují Veronika Stromšíková, vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničí, a reportér Ondřej Soukup

Bylo by skvělé, kdyby se podařilo dohodnout, že Spojené státy obnoví svoji podporu Ukrajině v podobě poskytování zpravodajských informací a ideálně také vojenské pomoci, který byla pozastavena. 

Nebála bych se doufat, že se diskuse povede také o příměří, které by podle mě prospělo Ukrajině i nám všem. A vytvořilo by dýchací prostor pro serióznější jednání o mírovém uspořádání.

Ukrajina už svoji vůli uzavřít příměří vyjádřila. Ale jde samozřejmě o to, jaké by mělo parametry. 

Máte informaci o tom, za jakých okolností by byly Spojené státy ochotné obnovit pomoc Ukrajině? 
Ne, detailní informace nemám. Tady jsem na tom stejně jako vy. To znamená, že zachycuji prohlášení vycházející z Bílého domu. Myslím si, že dohoda o minerálech, která by se měla blížit podpisu, by zřejmě byla významným komponentem takového obnovení.

Odpíchnout se dál

Jaký máte v těchto dnech kontakt s americkou administrativou?
Kontakt s americkou administrativou máme bilaterální, standardní.

Ale minulý týden jsme měli zajímavý a významný moment pro naše vztahy se Spojenými státy, protože ministr Jan Lipavský si telefonoval s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. A prosvištěli celou řadu témat od našich bilaterálních vztahů až po situaci na Ukrajině. Tam měl náš ministr možnost dát najevo svoji perspektivu.

Ministr Rubio se ještě chtěl vrátit k tomu, co se odehrálo v Oválné pracovně, proběhla tam vzájemná výměna pohledů na věc. A bylo to velice přátelské telefonické setkání. 

Snaží se Česko pomocí těchto bilaterálních vztahů přesvědčit americkou administrativu, aby Washington obnovil pomoc Ukrajině? 
Určitě ano. Tady bych byla za Českou republiku přiměřeně skromná. Vnímáme velice zřetelně, že momentální tandem Velká Británie prostřednictvím premiéra Keira Starmera a Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona o toto teď velmi intenzivně usilují.

A věřím, že se jim to může dařit. Protože jsou nyní nepsanými vůdci evropské, a už nejen evropské, koalice ochotných. Je to londýnský formát, který se sešel obohacen mimo Evropskou unii také o Kanadu a Norsko a bylo tam také Turecko. 

Alespoň naše čtení teď je, že všichni akceptují tento tandem Starmer a Macron, kteří pracují celou svojí vahou na tom, aby se Spojené státy vrátily do módu, kdy podporují Ukrajinu v těch rozměrech, jaké jsme zmiňovali.

Říkala jste, že ministr Lipavský mluvil s Rubiem také o schůzce Zelenského v Oválné pracovně, která nedopadla příliš šťastně. Sdělil ministr Lipavský svému protějškovi své dojmy z toho, co jsme všichni viděli na televizních obrazovkách? 
O tom nemohu poskytovat detailní informace. Mohu říct tolik, že diskuse byla v zásadě poměrně souladná. A naprostá shoda byla na tom, že je potřeba se přes tento moment přenést. A že významným krokem k tomu, jak se odpíchnout dál, byla londýnská schůzka. 

Zatím jsme hovořili o tom, že je potřeba obnovit americkou pomoc Ukrajině. To je nesporně pravda. 

Ale je potřeba doříct, a to jsem opomněla, že úsilí Macrona a Starmera rovněž směřuje k tomu, aby bylo pokud možno v dohledné době uzavřeno příměří. A v průběhu příměří vypukla seriózní jednání o mírovém uspořádání pro Ukrajinu. 

Problém je samozřejmě v tom, jak jste jistě také zaznamenali, že jsme zatím od Ruska neslyšeli jediný vstřícný konstruktivní signál, že by k něčemu takovému bylo připraveno nebo se k tomu vážně chystalo.

Mírová mise? Ještě ne

V pondělí jste se účastnila jednání na Pražském hradě. Prezident Petr Pavel pozval ústavní činitele k projednání bezpečnostní situace jak v Česku, tak v Evropě. Mluvilo se tam i o tom, jakou roli by Česko mohlo hrát v takzvané alianci ochotných? A jestli by bylo Česko ochotné vyslat své vojáky na Ukrajinu v rámci mírových sil?
Pokud mohu říci, tak schůzka potvrdila odhodlání České republiky být součástí koalice ochotných. To jsme demonstrovali účastí premiéra Petra Fialy (ODS) v Londýně a následně na sletu politických ředitelů rovněž v Londýně. 

A prokazujeme to i naší účastí na podpoře Ukrajiny, zejména prostřednictvím muniční iniciativy, která je nadále extrémně potřeba a získává nám významné politické body. O tom se hovořilo.

V pondělí nebyly vůbec na stole konkrétní bezpečnostní záruky, které by třeba vyplynuly z mírového uspořádání. Protože to ještě bylo předčasné. Měla jsem pocit, že všichni kolem stolu toto tak vnímali. 

Pavlína Nečásková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít