Moskva střely X-101 v minulosti nasadila na Blízkém východě nebo v Sýrii. A nyní je používá i ve válce na Ukrajině. Ukrajinská armáda potvrdila, že v pátek Rusko zaútočilo 58 střelami a taky 194 drony v rozmezí několika hodin. Letectvo upřesňovalo, že sestřelilo celkem 134 cílů, z toho 34 střel a 100 dronů. Do operace se vedle francouzských stíhaček zapojily i americké letouny F-16.

Prezident Emmanuel Macron ohlásil vyslání stíhaček Mirage loni 6. června v den osmdesátého výročí vylodění spojenců v Normandii. Už tehdy Macron v rozhovoru pro francouzskou veřejnoprávní televizi řekl, že Francie chce mír, ale ne takový, který by byl kapitulací Ukrajiny.

Před měsícem ministr obrany Sebastien Lecornu potvrdil, že stíhačky Mirage skutečně jsou na Ukrajině. Z bezpečnostních důvodů ale dodnes není přesně jasné, kolik jich tam je.

Parlamentní zpráva citovaná agenturou AFP uvádí, že by tam mělo být šest letounů. Víme také, že ještě před odletem na Ukrajinu, byly na žádost Kyjeva poupravené.

Létají s nimi ukrajinští piloti, kteří prošli výcvikem ve Franci, konkrétně na základně ve městě Nancy. Školením tam prošli i ukrajinští mechanici. Stíhačky Mirage 2000 francouzské letectvo používá už od osmdesátých let, postupně je ale nahrazuje modernějšími letouny typu Rafale.

Rozšíření jaderného deštníku

Macron také zahájil diskusi o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. O tom se ve Francii posledních pár dní velmi intenzivně debatuje. Macron podle aktuálních informací chce vyčkat do poloviny roku a vyhodnotit, jestli by spolupráce napříč Evropou v této oblasti byla možná.

Rozšíření francouzských jaderných kapacit by se mohlo odehrávat na několika úrovních. Evropští spojenci by se třeba mohli zapojit do francouzského jaderného cvičení.

Evropská letadla by tedy doprovázela ta francouzská, vyzbrojená jaderným arzenálem. Nebo by francouzské stíhačky Rafale mohly přiletět do některé z evropských zemí. Další variantou by bylo i finanční zapojení spojenců výměnou za rozprostření jaderného deštníku.

Udržovat jaderné zbraně je totiž velmi finančně náročné a Francie kvůli tomu už musela omezit triádu francouzského deštníku. Debata je ale ve Franci složitá, protože všichni politici se neshodnou na sdílení jaderných kapacit. Proti je například Národní sdružení v čele s Marine Le Penovou.

Francouzi si v každém případě budou chtít zachovat rozhodovací pravomoc. O konkrétním nasazení by vždy měl rozhodovat francouzský prezident. Francie má celkem 290 jaderných hlavic, které může odpálit ze stíhaček Rafale nebo z jaderných ponorek.

Nedostatek financí

Francie má ale jeden z nejvyšších deficitů veřejných financí v Evropě, proto je velkou otázkou i financování zbrojení. Země se potýká s deficitem kolem šesti procent HDP.

Na obranu odvádí 2,1 procenta. Cílem je navíc obranný rozpočet navýšit a výdaje zvednout na 3 až 3,5 procenta, zároveň ale snižovat deficit a nezvyšovat daně, což je velmi složitá rovnice.

Jednou z možností je státní půjčka. O tom mluvil i premiér François Bayrou nebo ministr financí Eric Lombard.

V minulosti už se stát s žádostí o půjčku obrátil na obyvatele. Tuto možnost Francie využila začátkem devadesátých let za vlády premiéra Édouarda Balladura. Tehdy země tímto způsobem chtěla dosáhnout ekonomického rozvoje.

Další možností je motivovat obyvatele, aby své úspory investovali do obranného sektoru a zainteresovat soukromý sektor, banky, pojišťovny nebo investiční fondy.

Francouzská vláda bude 20. března hostit investiční fórum, kde by se toto mohlo řešit. Ve hře je také společná půjčka unijních zemí, podobně jako v době covidu, což prosazuje i prezident Macron.

Zaznívají také návrhy na využití zmrazeného ruského majetku, respektive majetku ruské centrální banky. Proti tomu je ale francouzská vláda, protože by to podle ní vytvořilo nepříjemný precedent a mohlo by to ohrozit zahraniční investice v Evropě.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít