Schůzky se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí včetně Česka, za které přijede premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel už v sobotu večer.
Tváří v tvář ruským okupantům na frontě, u jednacích stolů se spojenci nebo jen při cestě do obchodu. Válka doléhá na všechny Ukrajince, ať už v běžném životě, v armádě nebo u politických vyjednávání.
„Přišli jsme o spoustu lidí, již byli za svou vlast a rodiny připraveni položit život, na což nemáme právo zapomínat a už vůbec ne o konfliktu jednat jako o nějakém obchodu,“ říká Vladyslav Urubkov.
„Poslední tři měsíce, od zvolení Donalda Trumpa, u Zelenského vidíme postupné snižování cílů. Nyní říká, že ano, musíme bojovat, ale už vynechává myšlenku osvobození celé Ukrajiny,“ říká Ivan Gomza.
„Rusko se snaží vmanévrovat do situace, kdy posuzuje svět podle toho, jak skončila druhá světová válka,“ říká vojenský historik a analytik k dezinformačnímu e-mailu.
Jedním z ruských požadavků bylo, aby Aliance stáhla své jednotky z východního regionu. Bezpečnostní poradce rumunského prezidenta Cristian Diaconescu prohlásil, že Američané požadavek odmítli.
Podle odborníka Matúše Haláse a britského experta Stephena Halla se jeví jako nejpravděpodobnější scénář uzavření příměří bez dostatečně silných bezpečnostních záruk. Jaké jsou další varianty?
„Jsem si jistá tím, že udržitelné příměří na Ukrajině se bez Evropy neobejde,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Veronika Stromšíková z ministerstva zahraničních věcí.
„Já čtu ruské weby a tam se vůbec netají tím, konec konců mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov to řekl otevřeně, že není možné, aby Ukrajina byla zcela suverénním státem,“ říká se historik Rychlík.
„Z různých stran i od široké veřejnosti dostávám zprávy o tom, že lidé mají pocit, že žijeme v bezpečné době a že nám nic nehrozí. Ale bezpečnostní ohrožení jsou tady,“ zdůrazňuje Pavel Fischer.
Delegace USA a Ruska se shodly, že ohledně konce války navážou kontakt „ve vhodný čas“. Zatím není ani termín setkání Putina a Trumpa. Je však nepravděpodobné, že se uskuteční příští týden.
Evropa podle amerického ministra zahraničí u možných jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou bude. USA však požadují, aby Evropané stanovili, čím mohou přispět. Na stole je otázka mírových jednotek.
Lavrov dal najevo, že při případných diskusích o míru nehodlá Rusko, které vojensky okupuje část východní Ukrajiny a jehož armáda se snaží obsadit další ukrajinské území, dělat „územní ústupky“.
„Mohou explodovat vnitřní rozpory ve společnosti, které jsou válkou teď utlumené,“ přibližuje aktuální rozpoložení Ukrajinců Ondřej Soukup v pořadu Na Východ!
Běží přímý kontakt Spojené státy – Rusko, ale paralelně běží intenzivní kontakty Spojené státy – evropští představitelé, říká pro Český rozhlas Plus Veronika Stromšíková.
Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Reagoval tak na středeční telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem.
„Vyměníme jedno území za druhé,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval.
„Jestli někdo má páky a dal to najevo i Kreml, tak je to prezident Trump. Rusové ho berou jako partnera, se kterým je možné jednat. Bohužel to neplatí pro Evropu, která je rozdrobená,“ říká analytik.
Jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. V úterý to v rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl ruský prezident. Na straně Ukrajiny nevidí ochotu jednat.
„Trump se chce pochlubit tím, že přivedl obě strany k jednacímu stolu nebo prosadil příměří,“ říká nový šéfredaktor Aktuálně.cz a zpravodaj z Ukrajiny.
Kreml naznačuje ochotu k jednání, ale od Kyjeva bude požadovat ústupky, které jsou považovány za nedosažitelné, píše ruský exilový server Moscow Times.
Šéf vojenské rozvědky měl o možných jednáních s Ruskem informovat vedení parlamentu a předsedy poslaneckých klubů na uzavřeném zasedání, na kterém se projednávaly tajné záležitosti.
„Ekonomická situace Ruska není taková, jakou jsme si představovali na jaře roku 2022, že tam budou miliony hladovějících lidí bouchat do hrnců a prosit Putina, aby zastavil válku,“ říká Procházková.
Slovenský premiér Robert Fico s Putinem jednal v neděli v Moskvě, když svou cestou do Ruska podnikl mezi představiteli západních zemí zcela výjimečný krok.
