„Jestli někdo má páky a dal to najevo i Kreml, tak je to prezident Trump. Rusové ho berou jako partnera, se kterým je možné jednat. Bohužel to neplatí pro Evropu, která je rozdrobená,“ říká analytik.
Jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. V úterý to v rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl ruský prezident. Na straně Ukrajiny nevidí ochotu jednat.
„Trump se chce pochlubit tím, že přivedl obě strany k jednacímu stolu nebo prosadil příměří,“ říká nový šéfredaktor Aktuálně.cz a zpravodaj z Ukrajiny.
Kreml naznačuje ochotu k jednání, ale od Kyjeva bude požadovat ústupky, které jsou považovány za nedosažitelné, píše ruský exilový server Moscow Times.
Šéf vojenské rozvědky měl o možných jednáních s Ruskem informovat vedení parlamentu a předsedy poslaneckých klubů na uzavřeném zasedání, na kterém se projednávaly tajné záležitosti.
„Ekonomická situace Ruska není taková, jakou jsme si představovali na jaře roku 2022, že tam budou miliony hladovějících lidí bouchat do hrnců a prosit Putina, aby zastavil válku,“ říká Procházková.
Slovenský premiér Robert Fico s Putinem jednal v neděli v Moskvě, když svou cestou do Ruska podnikl mezi představiteli západních zemí zcela výjimečný krok.
„Ukrajinci ztratili naději, že je v tuto chvíli reálné okupovaná území vrátit. Asi budou ochotni smířit se s tím, když se řekne, že území jsou okupovaná dočasně,“ domnívá se reportér Martin Novák.
Známý odborník na evropské a americké otázky Dominik Tolksdorf v reakci na jasné náznaky Trumpova okolí upozorňuje, že jakékoli krácení americké pomoci se pro Ukrajinu může vyvinout velmi dramaticky.
„Ukrajině řekneme následující... Co vidíte jako realistickou mírovou vizi? Není to vize pro vítězství, ale vize pro mír. A pojďme se o tom začít bavit na rovinu,“ uvedl Trumpův podporovatel Lanza.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval uchazeče o post hlavy státu USA Donalda Trumpa, aby se s ním podělil o svou představu ukončení války na Ukrajině.
„Bohužel je napětí mezi hnutím ANO a vládou opravdu velké a mnohdy v takové atmosféře racionalita argumentů vstupuje do pozadí. To není dobrým vkladem do jednání,“ řekl Pavel.
Příštího summitu by se podle poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihora Žovkvy mohlo Rusko zúčastnit, pokud „bude připravené zvážit ukrajinské návrhy a nebude předkládat ultimáta“.
„Důležité je, že to nebyly jenom země EU a NATO, ale i země z jiných regionů, které můžou mít na některé věci jiný názor. Stejně jsme ale byli schopní se shodnout,“ řekl Jan Marian Radiožurnálu.
„Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ uvedl Scholz v narážce na summit, který v sobotu v alpské zemi začíná.
„Buď vyvraždíte miliony Ukrajinců a z Ukrajiny zbude poušť, a přinutíte Ukrajinu ke kapitulaci. Ale těžko očekávat, že by se podařilo přinutit ke kapitulaci Rusko,“ řekl Zeman.
Putin nemá jinou možnost než zůstat prezidentem. „Odstoupit nemůže. Pokud by to udělal, pokušení svalovat na něj vinu za všechno by bylo příliš velké,“ uvádí pro iROZHLAS.cz přední odborník na Rusko.
Ministr zahraničí jede do Angoly a Zambie, kde bude jednat se svými protějšky i prezidenty. A to v době, kdy šestice afrických lídrů plánuje tzv. mírovou misi pro ukončení bojů na Ukrajině.
Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami.
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal minulý týden zatykač na Vladimira Putina. Na konferenci ministrů spravedlnosti v Londýně se v pondělí budou řešit možnosti řešení válečných zločinů.
„Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístění raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron.
Kyjev má zájem o mírové rozhovory s Ruskem. Podmínkou ale je, že Rusko opustí celé její území. Rusko se mezitím chystá stáhnout z pravého břehu Dněpru na levý, čímž by opustilo okupovaný Cherson.
Podle zdrojů listu The Washigton Post není cílem požadavků amerických úředníků dotlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, nýbrž vypočítavou snahou zajistit, aby si Kyjev udržel podporou dalších zemí.
Ruské síly ovládaly Buču ležící na severozápad od Kyjeva asi měsíc. Ukrajina tvrdí, že ruští vojáci v Buče zabíjeli, znásilňovali a mučili civilisty, což Moskva popírá a označuje za provokaci.