Ukrajinci na frontě, Evropané za nimi. V Paříži se jedná o zárukách udržení míru na Ukrajině
Jedním z návrhů probíraných evropskými lídry na pondělním jednání v Paříži je podle listu The Telegraph zapojení evropských vojáků do udržení míru na Ukrajině – byli by nasazení mimo frontovou linii za Ukrajinci a dohlíželi by na dodržování eventuální mírové dohody. Podle některých odhadů by jich bylo potřeba asi 100 tisíc. Zatímco Británie a Švédsko uvedly, že taková debata je pro ně na stole, Německo je opatrnější – debata je prý „předčasná“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se s ruským protějškem Sergejem Lavrovem k předběžnému jednání o budoucím míru na Ukrajině sejde v úterý v Saúdské Arábii.
„I ta nejdelší cesta začíná prvním krokem,“ řekl Rubio stanici CBS News. I on však varoval, že telefonát mezi prezidenty USA a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem nebyla mírová jednání.
5:47
Ze setkání v Mnichově byla evropská kocovina. Pozvání na další večeři to ale nevyřeší, říká Pojar
Číst článek
„Pokud dojdeme do bodu, že budeme mít skutečná vyjednávání, Ukrajina bude zapojená, protože oni jsou ti, kdo byli napadeni, a Evropané budou muset být zapojeni, protože na Rusko a Putina mají sankce a přispěli k tomuto úsilí,“ poznamenal Rubio.
Částečně tak mírnil vyjádření amerického zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga, který o víkendu naznačil, že Evropa se u jednacího stolu s Ruskem a Ukrajinou nečeká.
Spojené státy nicméně podle Financial Times evropským zemím během víkendu rozeslaly skrze diplomatické kanály zprávu, kde žádají podrobné návrhy, jaké vojenské vybavení, počet vojenských brigád i jaké další bezpečnostní záruky by mohly Ukrajině poskytnout jako součást mírové dohody s Ruskem.
Evropský příspěvek
Britský premiér Keith Starmer už před cestou do Paříže pro The Telegraph napsal, že Británie by byla připravená vojáky na Ukrajinu ke střežení míru poslat, švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová to „nevyloučila“.
Naproti tomu Německo podle deníku Le Monde hovoří o předčasné debatě a polský premiér Donald Tusk před cestou do Paříže novinářům řekl, že „Polsko podpoří Ukrajinu stejně jako doposud“, tedy finančně, humanitárně i vojensky, o vyslání polských vojáků na Ukrajinu však vláda podle něj neuvažuje.
„Neviděl jsem ten (americký dotazník pro evropské země) na vlastní oči, ale naprosto rozumím, že by pomohl zaměřit konverzaci,“ řekl nizozemský generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Slyším evropské země stěžovat si, že ihned nedostaly místo u jednacího stolu. Můj argument je – nejdříve se zorganizujte, debatujte a přemýšlejte, jaký může být evropský příspěvek,“ dodal šéf NATO Rutte.
Prezidenti USA a Ruska Trump a Putin by se mohli k detailnějším jednáním sejít už koncem února, byť summit potvrzený není. A ačkoliv americký zmocněnec pro Ukrajinu Kellogg uvedl, že s Ukrajinou u jednacího stolu Amerika počítá, prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj o úterním jednání ministrů zahraničí Ruska a Spojených států podle svých slov dopředu nevěděl.
List Financial Times ale zároveň mimo jiné spekuluje o utichajícím vlivu amerického zmocněnce Kellogga, který nebude v čtyřčlenném americkém týmu, jenž se v úterý potká s ruskými protějšky.
‚Macronova arogance‘
Pondělní pařížské jednání svolané prezidentem Emmanuelem Macronem začalo v 16.00. Přijeli předsedové vlád Německa, Velké Británie, Itálie, Polska, Španělska, Nizozemska a Dánska, které zastupuje jak skandinávské, tak pobaltské země. Jednají rovněž šéf NATO Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
6:46
Evropa musí mít co nabídnout. Bez toho ji USA k jednání o příměří nepřizvou, říká Landovský
Číst článek
Český zástupce přizvaný nebyl. Podle nejmenovaného zdroje z české vlády, který citoval deník Le Monde, jde o „aroganci“ francouzského prezidenta vzhledem ke geografické blízkosti Česka ke konfliktu, počtu ukrajinských uprchlíků na jeho území i aktivitě Česka ve shánění munice pro napadenou zemi.
Český Úřad vlády ve vyjádření pro Radiožurnál uvedl, že „další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude“.
„Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům a investovat do naší obrany a bezpečnosti,“ stojí v českém prohlášení.
V Paříži je na programu rovněž obecné posílení evropské obrany, především zvýšení výdajů na obranu. „Nebudeme schopni Ukrajině účinně pomoci, pokud okamžitě nepodnikneme konkrétní kroky týkající se našich vlastních obranných schopností,“ řekl polský premiér Tusk, podle něhož Evropa nyní není v pozici, aby mohla ruské hrozbě čelit.
Zatímco většina evropských zemí v NATO po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu před téměř třemi lety posílila obranné výdaje, svou vojenskou produkcí se Rusku rovnat nemůže.
Přepočteno na podíl HDP vydává ze zemí NATO na obranu nejméně Španělsko – 1,32 procenta. Jihoevropská země podle vládního dokumentu, který má k dispozici deník El País, plánuje požadovaná dvě procenta vydávat až v roce 2029.
