Situaci na ochranném plášti kontrolovala v pátek odpoledne pětice techniků, která se přivázaná na lanech pohybovala několik desítek metrů nad zemí. Z široké díry, kterou zde kolem druhé ráno zanechal dron íránské výroby Šáhid s vysoce výbušnou hlavicí, se stále kouřilo. Přestože plameny se podařilo zkrotit ještě brzy ráno, stále doutnala izolace.

Až se podaří i to zastavit, čekají Ukrajinu několikaměsíční opravy zajišťující, že ocelový plášť bude opět plnit funkci, ke které byl postaven – tedy aby zajistil dostatečnou ochranu sarkofágu objímajícího zničenou jadernou elektrárnu Černobyl.

Jeho výstavba proběhla brzy po největší jaderné katastrofě v roce 1986, postupem času se však začal rozpadat. Dalšímu unikání radiace a nebezpečných látek do okolí měl na několik generací dopředu zabránit právě plášť za 40 miliard korun. Na jeho výstavbu přispělo 45 zemí, včetně Česka.

„Toto zařízení není jen budova, je to stroj. Je navržen tak, aby držel podtlak, aby radioaktivita, plyny, částice uvnitř zničeného reaktoru uvnitř sarkofágu, neunikly do atmosféry. Je to neuvěřitelně sofistikovaná struktura,“ říká pro Rádio Svobodná Evropa Shaun Burnie, specialista na jadernou energii v organizaci Greenpeace. Nikdo však při konstrukci nemyslel na to, že by se budova mohla stát cílem vojenského útoku, dodává.

Radioaktivita zatím zůstává v okolí stavby i na celé Ukrajině v normálu, kvůli hašení a padajícímu sněhu se však pod ochranný plášť dostala vlhkost, která urychluje korozi už tak nestabilního sarkofágu, píše americký deník New York Times.

„Dobrá zpráva je, že samotný sarkofág poškozen nebyl. Střecha ale poškozená byla a opravy jsou zapotřebí,“ vysvětluje pro Rádio Svobodná Evropa expertka na nukleární bezpečnost Kateryna Šavanovová. Nebude to však levné, doplňuje.

„Nejde jenom o to položit tam záplatu z nerezové oceli. Je to celý systém, zabere to čas,“ uvádí Olha Košarnová, jaderná bezpečnostní expertka, a odhaduje, co se bude dít dál. „Nyní to dočasně zakryjí a tím zlepší spolehlivost. Inženýři pak budou pracovat na vývoji designového řešení, které by udrželo integritu během budoucích oprav,“ domnívá se.

Rusko vinu odmítá

Odborníci oslovení listem New York Times proto tento dronový útok označují za jeden z nejnebezpečnějších za poslední téměř tři roky, kdy Rusko vede plnohodnotnou invazi. Důkazy, které ukrajinští vyšetřovatelé představily médiím, ukazují na Rusko jako na viníka.

Britská analytická firma McKenzie Intelligence Services zároveň zkoumala záběry z místa poškození a trosky dronu. Její analýza uvádí, že zařízení je předem nastavené na konkrétní cíl. „Téměř jistě to ukazuje na zamýšlené cílení (na ochranný plášť),“ cituje z analýzy americký deník.

Stejně mluví i Kyjev, podle kterého letěl dron v takové výšce, aby nemohl být odhalen radarem a zároveň neměnil směr a letěl přímo na ochranný plášť.

„Jediným státem na světě, který může zaútočit na taková zařízení, obsadit území jaderných elektráren a vést nepřátelské akce bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. A to je teroristická hrozba pro celý svět,“ napsal na sociální sítě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko musí nést odpovědnost za to, co dělá,“ cituje ho agentura AP.

Podobně to vidí i Burnie z Greenpeace, který ukrajinské jaderné elektrárny mapuje od začátku invaze. „Studovali jsme ruské zločiny a tenhle vypadá jako jeden z nich,“ míní.

Kreml to odmítá, a naopak označuje za viníka Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dodal, že tím Kyjev chce dát vinu na Rusko, aby se vyhnul vyjednávání o míru. „Ruská armáda tohle nedělá,“ řekl Peskov.

Občas dochází i k dronovým útokům na stále aktivní jadernou Záporožskou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny, zatím ale nezpůsobily výraznější škody. Rafael Grossi z Mezinárodní agentury pro atomovou energii proto uvádí, že panuje neustálá obava z jaderného útoku.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít