Čtrnáct let vyhlíželi hráči postapokalyptickou akční střílečku S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl. A konečně se dočkali. Čtvrtá videohra z populární série má po několika odkladech vyjít ve středu.
E-mail přirovnává rok starý incident k havárii v Černobylu. „Má to jen děsit,“ říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. iROZHLAS.cz dezinformace vyvrací v pořadu Ověřovna.
Kurská jaderná elektrárna využívá reaktor černobylského typu, který není tak odolný jako ostatní typy. Problém by ale podle expertky způsobil pouze úmyslný útok, nikoliv náhodný zásah.
Lidé v Československu se lidé slunili venku, pochodovali v prvomájových průvodech, zatímco v sousedním Rakousku se likvidovala dětská venkovní pískoviště, nesmělo se pít mléko.
„Máme jedinečnou příležitost položit základy dalšího výzkumu. A ten by mohl přinést odpověď na otázku: jak se dá v takových podmínkách přežít? Jaké změny v DNA to umožní?“ říká genetička Ostranderová.
Jak velké nebezpečí hrozí v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinská jaderná zařízení ? Hostem Českého rozhlasu Plus je Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
„Zaměstnanci chápou, že potřebují dostat své rodiny pryč, ale sami se vracejí. Musejí pracovat kvůli možnosti velké katastrofy, jako byl Černobyl v roce 1986,“ sdělil technik.
Ruská infiltrace také odhalila nedostatky ukrajinské tajné služby SBU, která má za úkol vyhledávat zrádce. Šéf SBU Bakanov byl nedávno odvolán, mnoho jeho podřízených je totiž podezřelých ze zrady.
„Ti, co měli děti, utekli. Ale my už jsme staří, co s námi. Už jsme utekli z Černobylu. Domy nám tu postavili. Kam bychom teď šli. Odtud už nebylo kam utíkat,“ popisuje pro Radiožurnál pan Mišo.
Ukrajinské úřady spolupracují s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve snaze zjistit, co se v odstavené elektrárně dělo během doby, kdy ji ovládaly ruské síly.
Ruské jednotky prý brání hasičům v přístupu do zóny, ve které na několika místech hoří. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ujišťuje o bezpečné úrovni radiace na Ukrajině.
Elektrárna v Černobylu v současné době neslouží k výrobě energie. Elektrický proud je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v černobylském areálu stále nachází.
Objekt atomové elektrárny v Černobylu, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy, v současné době ovládají ruské invazní jednotky.
Chladicí systémy podle ministra pro energetiku Haluščenka budou opět pracovat v normálním režimu a nebude zapotřebí záložního zdroje, uvedl server Ukrajinska pravda.
Kyjev ve čtvrtek oznámil, že odstavená elektrárna má elektřinu jen ze záložních generátorů na 48 hodn a že proud je nutný k chlazení spotřebovaného jaderného paliva.
Bez elektřiny není možné zajistit chlazení spotřebovaného jaderného paliva. Elektrárnu obsadili nedlouho po zahájení invaze ruští vojáci. Opravy vedení nejsou možné, protože se v místě stále bojuje.
Záporožská jaderná elektrárna je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě s celkovým instalovaným výkonem 6000 MW. Podle čistého elektrického výkonu je pátá největší na světě.
Historie se opakuje. Alespoň to tvrdí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině spisovatelka Klára Notaro. Někteří lidé se rozhodli ze země prchnout, jiní zůstat a bojovat za svou nezávislost.
Ruští vojáci obsadili odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl, která vybuchla v roce 1986. Zda něco hrozí, popisuje jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Od čtvrtečního rána Rusko provedlo přes 200 útoků na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský generální štáb oznámil, že protivzdušná obrana sestřelila sedm ruských letadel a několik vrtulníků.
Ve věku 85 let zemřel exředitel černobylské jaderné elektrárny Viktor Brjuchanov. Za hrubé porušení předpisů, které vedlo k havárii, dostal trest 10 let vězení. V roce 1991 byl předčasně propuštěn.
Dopady havárie vědci stále zjišťují. Vypočítali už ale, že zakázaná zóna v okruhu 30 kilometrů od elektrárny nebude pro lidi obyvatelná ještě dalších 20 tisíc let.
Hlavní zpravodajská relace Československé televize den po havárii 27. dubna 1986 začínala vyhoštěním libyjských studentů ze Spojeného království. Sovětský svaz o jaderné nehodě v Černobylu mlčel.
Téměř dva tisíce lidí naložilo do autobusů a kamionů svá zavazadla a během dvou let přesídlilo do nových domovů, které pro ně připravila československá vláda. Jak se jim daří 30 let po návratu?