Bývalý ředitel černobylské jaderné elektrárny Viktor Brjuchanov byl kvůli explozi čtvrtého reaktoru, která nastala 26. dubna 1986, spolu s několika dalšími funkcionáři nejprve obviněn a uvězněn.

Soud mu pak v červenci 1987 vyměřil za porušení bezpečnostních pravidel na provozech s možností výbuchu a za zneužití pravomoci deset let odnětí svobody.

Stejný trest dostali také ještě hlavní inženýr Nikolaj Fomin a jeho zástupce Anatolij Ďatlov.

Brjuchanov byl v roce 1991 propuštěn na amnestii, ostatní odsouzení si odpykali zhruba polovinu trestu. Pracoval pak třeba jako náměstek ředitele zahraničněobchodního sdružení při ukrajinském ministerstvu energetiky.

V rozhovoru pro německý list Der Tagesspiegel v roce 1996 řekl, že Moskva ani Kyjev neměly nikdy upřímný zájem na tom, aby pravda o největší světové jaderné katastrofě vyšla najevo.

Připustil, že se personál černobylské elektrárny dopustil chyb, avšak špatný byl podle něj sám typ reaktoru a za to nesly odpovědnost bývalé sovětské státní orgány pro jadernou energetiku.

„Personál se dopustil chyb. Avšak i při tom nejhorším scénáři by měly za následek jen týdenní odstavení jaderného reaktoru, kdyby ovšem bezpečnostní systém správně fungoval,“ bránil se tehdy.

Černobylská havárie z roku 1986 byla dosud nejzávažnější jadernou katastrofou. Uvolněný radioaktivní mrak postupoval východní Evropou a Skandinávií. Radioaktivita kontaminovala rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska.

Na množství obětí černobylské havárie se odborníci dodnes neshodnou. Bezprostředně po nehodě zemřelo asi 30 pracovníků elektrárny a hasičů, později ale následkům radiace podlehly tisíce lidí.

Zpráva Černobylského fóra z roku 2005 hovoří o asi 4000 obětech. Ukrajinská agentura Unian v roce 2016 uvedla, že v důsledku katastrofy zahynulo 167 653 lidí. Čtvrtý reaktor zakrývá od roku 2016 nový sarkofág.

mia, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít