I kdyby došlo k fatálnímu zničení nového sarkofágu, důsledky budou velmi lokální, říká expertka
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu zasáhl v noci na pátek dron, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii s tím, že radiace uvnitř i v okolí je v normálu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že za útokem stojí Rusko a zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. „Situace z hlediska monitorování radiační situace je stabilní,“ ujišťuje Lenka Frýbortová z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Ukrajinský prezident na síti X zveřejnil fotografie sarkofágu, na kterých je vidět, že je v něm díra. Opravdu to nemůže znamenat ani v dalších hodinách žádný problém?
Určitě je problém, že došlo vůbec k tomu útoku a že došlo k poškození ochranného obalu nad tím havarovaným reaktorem. Pokud se ptáte na problém z hlediska úniků radioaktivních látek a případné kontaminace okolí, tak podle informací, které jsou teď dostupné, tak takhle závažné to poškození nebylo a opravdu ta situace z hlediska monitorování radiační situace je stabilní.
éfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová napsala na síť X, že 39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí. Znamená to, že i kdyby ten sarkofág byl poškozený víc, i kdyby třeba byl částečně zbouraný, tak pořád nehrozí riziko, že by se někam dál dostala radioaktivita?
Přesně tak. I kdyby došlo k úplně fatálnímu zničení nového sarkofágu, tak pořád ty důsledky budou velmi lokální. Dojde samozřejmě k rozšíření nějaké kontaminace, bude to v tom okolí zase problematické, bude to vyžadovat nějaká přísnější pravidla z hlediska radiačního monitorování, ale nebude to mít žádný dopad na okolní země a zbytek Evropy.
Nový sarkofág
Současný sarkofág zakrývá havarovaný čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu od listopadu roku 2016. Tehdy nahradil původní betonový sarkofág z roku 1986, jeho životnost a hermetičnost nesplnily původní očekávání. Jak ten současný sarkofág vypadá a z čeho vlastně je?
Možná jenom poopravím, on ho nahradil z hlediska funkce, ale reálně původní sarkofág tam pod tím novým pořád je.
Havarovaný reaktor byl během půl roku po havárii překryt takovým černým ikonickým sarkofágem, který je na všech fotografiích z Černobylu, a v roce 2016 tam udělali stříbrný oblouk, což je betonovo-ocelová konstrukce, která má na výšku asi 100 metrů na délku asi 160.
Sarkofág atomové elektrárny v Černobylu zasáhl dron. Začalo hořet, radiace je zatím v normálu
Číst článek
Je to obrovská hala, která izoluje havarovaný reaktor od životního prostředí, je odolná vůči povětrnostním podmínkám, vůči tornádům, vůči zemětřesení a brání tomu, aby docházelo k pronikání vody dovnitř do toho prostoru, ať už podzemní vody, anebo nějaké dešťové vody, a druhá funkce je, že brání tomu, aby cokoliv unikalo z toho sarkofágu ven.
Obě dvě ty funkce jsou teď lehce porušené tím, že tam je díra, která se bude muset opravit, ale opravdu to nepředstavuje žádné závažné radiační ohrožení.
V jakém stavu je teď ten reaktor, který před necelými 39 lety vybuchl?
Jsou tam trosky reaktoru, je tam tavenina, která vznikla ztuhnutím roztaveného paliva, které do sebe postupně natavilo další konstrukční části. Je tam i původní sarkofág, který právě byl nevyhovující z hlediska hermetičnosti a i stability, protože když se stavil narychlo po havárii, tak často se využívaly jako podpěry části původních budov.
Takže stabilita byla taková ne příliš trvalá a postupně dochází k odstraňování odpadů, které tam vznikly v průběhu havárie, ale je to pořád ještě na dlouhou dobu.
Bezpečnostní situace
V těch posledních třech letech během aktuální války na Ukrajině jsme několikrát rozebírali bezpečnost jaderných elektráren na Ukrajině. Jak jsou aktuálně zabezpečené?
V téhle situaci se nic nezměnilo. Elektrárny nebo obecně jaderná zařízení byla nějakým způsobem projektovaná, připravená na nějaké vnější hrozby, které souvisí i s úrovní zabezpečení jaderných elektráren a ostatních zařízení.
Trumpův telefonát s Putinem o válce na Ukrajině vyvolal debaty. ‚Otázka zrady se nabízí,‘ míní politolog
Číst článek
Bohužel nikdy nikdo nepředpokládal, že by mohla být předmětem válečného sporu tak, jak nám to teď představují Rusové na Ukrajině, kde si jaderná zařízení berou jako nějaká rukojmí, takže na tohle dimenzovaná nejsou.
Na druhou stranu, když se bavíme o Záporoží nebo o Černobylu, což jsou elektrárny, které jsou nejvíc spojené s tím konfliktem, tak tam nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí způsobené rozsáhlým rozšířením kontaminace.
Problematický je ale vůbec ten postoj k jadernému zařízení. Snaha vydírat společnost strachem z nějaké radiační havárie, zničením toho zařízení. V každém případě ty důsledky budou lokální, můžou tam být nějaké zdravotní, ale hlavně je to ekonomicky další rána pro Ukrajinu, která už tak toho řeší spoustu.