Česko nadále neochvějně stojí při Kyjevu, říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny
Česko nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny. Na tiskové konferenci po pátečním jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě řekl prezident Petr Pavel. Jakýkoliv klid zbraní musí být podle Pavla krokem k udržitelnému míru. Jeho podmínky musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby s nimi Ukrajinci souhlasili. Podrobnosti z jednání sdělil Radiožurnálu Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
Co je z vašeho pohledu nejdůležitějším závěrem z jednání Petra Pavla s Volodymyrem Zelenským?
Nejdůležitějším závěrem je, že Česko nadále neochvějně stojí při Ukrajině, podporuje jí nejenom deklaratorně, symbolicky a politicky, ale především materiálně. Poskytujeme výraznou humanitární asistenci, dodáváme sem zboží za desítky miliard korun, což představuje český export.
Česko nadále neochvějně stojí při Kyjevu, říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny
Zároveň děláme rozvojové programy v nemocnicích, čistíme vodu pro místní obyvatele a také se společně s ukrajinskými zbrojními podniky podílíme na rozvoji nejmodernějších technologií pro obranu Ukrajiny a Evropy.
Když některé věci, o kterých jste mluvil, vezmeme postupně – začnu citací prezidenta Petra Pavla: Ten řekl na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem, že je zatím předčasné hovořit o konkrétním zapojení Česka do případné mírové mise, dokud není dostatečně projednána. Petr Pavel ale doplnil, že pokud se dospěje k rozhodnutí vytvořit takovou společnou vojenskou sílu, tak k ní Česko bude patřit. Volodymyr Zelenskyj také řekl, že nepochybuje o tom, že Česko bude silným hráčem v rámci nového systému bezpečnosti pro Ukrajinu. Jednali oba prezidenti o konkrétnějších variantách těchto záležitostí? Jaká je v tomto směru představa Ukrajiny?
Ano, velmi otevřeně jsme probírali scénáře toho, co je v Evropě a ve světě představitelné z hlediska podpory Ukrajiny v bezpečnostních garancích.
Rusko a Ukrajina se navzájem viní z útoku na plynovou rozvodnu a měřicí stanici Sudža
Číst článek
Konkrétně jsme se bavili o tom, co teď Ukrajina považuje za nejdůležitější z hlediska materiální podpory, jaké konkrétní technologie by chtěla rozvíjet a jaké modely spolupráce si dokáže představit.
Koalice ochotných
Řešili jsme i – ve dvou slovech – koalici ochotných z hlediska technologické podpory, dodávek zbraní, společných podniků a také případného nasazení vojáků pro udržení míru.
Kromě toho jsme také probírali, co si představují ukrajinští představitelé a prezident Zelenskyj od dalších jednání pro samotné ustanovení míru, tedy sjednání příměří, nebo něčeho trvalejšího.
To hlavní, co bylo jasně cítit od ukrajinské strany, je, že tolik nepočítá s velkými institucemi jako se svojí garancí pro bezpečnost, ale počítá spíš se státy jako je Česko, Polsko, skandinávské země, Británie, Francie – zkrátka tou koalicí ochotných, která se rýsuje na evropském půdorysu.
Padly konkrétnější odhady, kolik vojáků by se případně mírové mise mohlo účastnit?
Ne, protože zde je shoda, že diskuse v tomto je předčasná z hlediska toho, jak by mise měla vypadat, jaký by měl být její mandát a co by měla mít za funkci – zda výcvikovou, nebo by řešila například kritické infrastruktury.
19:19
Rozděl a panuj. Více než sto let fungující záležitost, kterou se Putin snaží rozeštvat Západ, říká Bříza
Číst článek
V tomto diskuse nebyla moc konkrétní, protože konkrétní angažmá a parametry mandátu, který by vojáci měli, je v tuto chvíli velmi jasné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek oznámil dohodu o otevření takzvaného centra jednoty v Praze. V něm má být soustředěna pomoc pro Ukrajince. Jak by centrum mělo fungovat a co všechno bude nabízet?
Po Německu a Polsku, kde jsou největší komunity ukrajinských uprchlíků, bylo logické, že bude to třetí právě v Česku.
Dohodli jsme se na tom, že vytvoříme de facto informační centrum pro ukrajinské uprchlíky, které jim bude pomáhat v orientaci a v tom, jaké pracovní příležitosti mohou najít především na Ukrajině, protože to je ambicí ukrajinského státu, aby co nejvíce svých občanů přitáhlo na svůj vlastní pracovní trh.
Naší ambicí, stejně jako tou ukrajinskou, je, aby byli Ukrajinci, kteří se rozhodnou zůstat u nás, co nejlépe integrováni do trhu práce, což je v našem případě už velmi úspěšné. Víc než 80 procent ukrajinských uprchlíků u nás pracuje, na rozdíl třeba od Německa, kde je to jenom 20 procent.
Pavel Zelenskému symbolicky předal vrtulník Black Hawk, na který se složili čeští a slovenští občané
Číst článek
Kromě toho bychom rádi tam vytvořili celkový hub – takový rozcestník – pro různé další typy služeb, například pro podporu v oblasti duševního zdraví, aby někdo, kdo je smutný, má depresi, nebo potřebuje nějakou podporu v této oblasti, věděl, kam se obrátit.
Jestli na ukrajinské specialisty online, v menšině případů právě přímo na Ukrajině anebo na kapacity nějakého českého centra duševního zdraví, či psychiatrických nemocnic, se kterými o tom jednáme a vytváříme systémy tak, aby byl zkrátka funkční.
Připomínka kultury
Kromě toho tam budou také kulturní události a mělo by to tak představovat Čechům ukrajinskou kulturu a Ukrajincům ji připomínat, aby na ni nezapomněli.
Kdy začne centrum reálně fungovat?
Naší ambicí je spustit během několika měsíců, nejprve finalizovat dohodu o tom, kde přesně bude a potom i nastavit právní prostředí, ve kterém bude fungovat. Ale odhad je několik měsíců.
3:14
Prezident Pavel dorazil do Kyjeva. Pokračuje v cestě po zemi napadené Ruskem
Číst článek
Vy jste vypočítával pomoc, kterou zatím Česko Ukrajině poskytovalo a poskytuje. Zaznělo z ukrajinské strany, co v tuto chvíli potřebuje nejvíc?
Zaznělo, ale je to spíš rekapitulační. Ukrajina nadále nejvíce potřebuje podporu v oblasti vojenských dodávek, protože za posledních několik týdnů se útoky opravdu znásobily z hlediska počtu dronů, které každý den a každou noc útočí.
Včera (ve čtvrtek, pozn. red.) v Oděse jsme začátek jednoho takového útoku zažili. Byl to zatím největší útok na Oděsu od začátku války a je to kvůli tomu, že mají několikanásobně větší počty dronů než třeba před dvěma měsíci. Je to velmi často spjato i s politickými jednáními o míru.
Naprosto jednoznačně potřebují nejvíc protivzdušnou podporu. To znamená dodávky, které umožní sestřelovat drony a vyřazovat nejenom ty, které už letí, ale samozřejmě potřebují, jak se říká, nezasahovat šíp, ale lučištníka – to znamená systémy, které vypalují ze základen.
