Jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. V úterý to v rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl ruský prezident. Na straně Ukrajiny nevidí ochotu jednat.
„Trump se chce pochlubit tím, že přivedl obě strany k jednacímu stolu nebo prosadil příměří,“ říká nový šéfredaktor Aktuálně.cz a zpravodaj z Ukrajiny.
Kreml naznačuje ochotu k jednání, ale od Kyjeva bude požadovat ústupky, které jsou považovány za nedosažitelné, píše ruský exilový server Moscow Times.
Důvodem výměny na nejvyšší velitelské úrovni v Doněcké oblasti je obecně neuspokojivá situace, kdy musejí ukrajinské síly ustupovat ruskému tlaku na řadě míst.
„Od října 2023 zaznamenáváme prudký a trvalý nárůst ztrát mezi dobrovolníky,“ píše BBC. Lidé, kteří se upsali ruské armádě po začátku invaze na Ukrajinu, podle ní tvoří 23 procent padlých.
Tento kompromisní návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského znamená, že pro Kyjev je přijatelné, aby Rusko zatím zůstalo v části Doněcké a Luhanské oblasti i na Krymu.
Zelenskyj reagoval na otázku o možné zahraniční mírové misi na Ukrajině. „Od všech Evropanů? Na 200 000, to je minimum,“ odvětil podle Reuters prezident během panelu pro rozhovory po svém projevu.
„Evropa za jednacím stolem nebude. Minimálně z počátku. Sama sebe z procesu vyloučila. Zdá se, že hlavní jednací osou bude Donald Trump s Vladimirem Putinem,“ říká analytik Michal Smetana.
Do Ruska údajně přicestoval se zhruba stovkou krajanů zjevně na ruském civilním trajektu. Poté skupina severokorejských vojáků pokračovala v cestě vlakem.
„Hrozí, že dojde k přehřátí dialogu, který v první fázi selže. Myslím, že to je v tuto chvíli reálný scénář. Obě strany budou v takovém klinči, že první kolo jednání nic nepřinese,“ varuje analytik.
Prezident Zelenskyj vyzval západní partnery k posílení obrany o další systémy Patriot a k dodávkám dalekonosných zbraní, které mohou pomoci zachránit lidské životy a zastavit ruskou válku.
„Nesu od něho pro Slovensko jasný vzkaz. Ukrajina si váží naší podpory a má zájem na těch nejlepších vztazích a spolupráci - včetně energetiky,“ řekl Šimečka o schůzce se Zelenským.
Starmer se na svoji první cestu do Kyjeva v roli šéfa britského kabinetu vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na nedávno skončené konferenci Kontaktní skupiny Rammstein popsal ukrajinskou válečnou strategii pro tento rok.
Ukrajinské ozbrojené síly ale brání celou zemi a nepřítel je koncentrovaný na určitých místech, takže na některých úsecích frontové linie má početní převahu, vysvětlil Zelenskyj.
„Mohu jen potvrdit opodstatněnost obav, že Rusko plánovalo teroristické útoky v letecké dopravě, a to nejen proti Polsku, ale proti aerolinkám po celém světě,“ prohlásil Tusk.
„Odmítnutí dodávat elektrickou energii by zkomplikovalo problematiku i z hlediska slovenského, protože elektrickou energii vyrábí na Slovensku státní i soukromé společnosti,“ říká Grigorij Mesežnikov.
„Fico myslel, že mu pomůže Evropská komise a že Zelenskyj bude přemýšlet jako podnikatel, a ne jako státník,“ komentuje spor mezi slovenským a ukrajinským lídrem pro ukrajinistka Lenka Víchová.
Kyjev od Nového roku – po vypršení platnosti dohody s ruskou stranou – zastavil tranzit ruského plynu do Evropy. Fico v pondělním dopise Zelenskému navrhl jednání blízko hranic s Ukrajinou.
Jde o první severokorejské zajatce v rukou Ukrajinců, kteří přežili, řekl mluvčí tajné služby SBU Artem Dechtarenko. Kyjev tak podle něj získal „nezpochybnitelné důkazy“ o účasti KLDR ve válce
„Ukrajinci jsou svrchovaní v používání svých vojenských prostředků, ale ta brigáda nebyla vycvičena ve Francii proto, aby se rozpadla,“ dal najevo rozladění vojenský zdroj agentury.
„Důležité je, že okupanti nemohou v současnosti nasměrovat všechny tyto síly do jiných regionů, zvláště do Doněcké, Sumské, Charkovské a Záporožské oblasti,“ prohlásil Zelenskyj.
Zelenskyj využil tříhodinového rozhovoru v podcastu Lexe Fridmana, který byl v neděli večer zveřejněn na portálu YouTube, k zopakování výzvy, aby se Ukrajina stala členem NATO.
„Po jedenácti letech v jakékoliv zemi světa byste jenom obtížně hledali lidi, kteří jsou ochotní se ještě obětovat,“ hodnotí ruskou agresi na Ukrajině analytik Milan Mikulecký pro Radiožurnál.