Lepší pozice Ukrajiny a Putin v úzkých. Pokud Rusko na příměří nekývne, může přijít tvrdý nátlak
Zatímco Kyjevu přineslo úterní jednání mezi americkou a ukrajinskou delegací potřebnou úlevu, Moskvu postavilo před těžké dilema. Návrh na třicetidenní příměří je pro Rusko jen těžce skousnutelné, jestliže na něj ale Kreml nekývne, mohou z USA přijít sankce i silnější podpora Ukrajiny. „Pokud Rusko nebude chtít přistoupit k dohodě o příměří, nebude Trumpova administrativa váhat s uvalením ‚maximálního tlaku‘,“ míní analytik Jan Hornát.
Z americko-ukrajinského jednání v saúdské Džiddě vyplývá jeden klíčový závěr: ukrajinská strana ukázala, že chce tři roky trvající válku ukončit, a teď je „míč na ruské straně hřiště“. Přesně těmito slovy výsledek jednání zhodnotil americký ministr zahraničí Marco Rubio a v podobném duchu se vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Závěry jednání v Džiddě
Ze společného prohlášení, vydaného po jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě, vyplývá, že je Ukrajina připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého prozatímního 30denního příměří. USA a Ukrajina podle komuniké vytvoří vyjednávací týmy a ihned zahájí jednání vedoucí k trvalému míru, který Ukrajině zajistí dlouhodobou bezpečnost.
USA se v prohlášení rovněž zavázaly, že obnoví bezpečnostní pomoc Ukrajině a opět s ní začnou sdílet zpravodajské informace. Obě strany se také shodly, že co nejdříve uzavřou dohodu o ukrajinských nerostech.
„Rusko musí ukázat, jestli je připravené zastavit válku, nebo v ní pokračovat. Nadešel čas na úplnou pravdu,“ uvedl prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj v prohlášení, které zveřejnil po jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací.
Moskva však dává dlouhodobě najevo, že příměří není nakloněná, a nevýhodnost takového scénáře pro ruskou stranu zdůrazňují i mnozí analytici, podle kterých si Rusko na bojišti drží iniciativu, a nemá tedy důvod na příměří kývnout. Otázkou nyní zůstává, jak bude reagovat administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, pokud Rusko na přerušení vojenských operací na Ukrajině nepřistoupí. Vzhledem k nedávnému sbližování mezi Washingtonem a Moskvou bude odpověď na tuto otázku o to zajímavější.
„Vývoj nadcházejících dnů odhalí mnohé o Trumpově osobním vztahu s Putinem. Americký lídr dlouho prohlašuje, že má s ruským diktátorem dobré vztahy, a hovoří o pokroku, kterého bylo dosaženo během úvodních jednání s Kremlem o možné mírové dohodě,“ píše v analýze odborník think-tanku Atlantic Council Peter Dickinson. Pokud tedy Rusko na příměří nekývne, Trump bude čelit rostoucímu tlaku, aby vůči Moskvě zaujal mnohem tvrdší postoj, míní analytik.
„To staví Putina do bezvýchodné situace… Putin se pochopitelně zdráhá přistoupit na výzvy USA k okamžitému příměří. Zároveň ví, že pokud odmítne Trumpovy mírové předehry, pravděpodobně to vykolejí rozsáhlý reset americko-ruských vztahů, který nová administrativa Spojených států od ledna signalizuje,“ popisuje Dickinson dilema, kterému nyní vládce Kremlu čelí.
Maximální tlak na Rusko
Odmítavý postoj ruské strany k zahájení příměří dokazují i první reakce, které z Ruska přišly po zveřejnění závěrů osmihodinového jednání v Džiddě. Zatímco ruský nacionalistický ideolog Alexandr Dugin uvedl, že „příměří není to, co potřebujeme“, například ruský poslanec a člen branného výboru Státní dumy Viktor Sobolev označil návrh na dočasné příměří za „nepřijatelný“, protože by prý ukrajinským vojenským silám jen pomohl se přezbrojit a přeskupit.
12:22
Ukrajina vyjádřila vůli k příměří. Od Ruska vstřícný signál nepřišel, podotýká Stromšíková z ministerstva
Číst článek
Další ruský zákonodárce, místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov, pak na telegramu uvedl, že Rusko je v ofenzivě, a proto to s ním bude jinak. „Jakékoli dohody budou za našich podmínek, nikoliv amerických,“ napsal předseda zahraničního výboru Rady federace s tím, že skutečné dohody se píší na frontě. „To by měli pochopit i ve Washingtonu,“ dodal Kosačov.
Jak pro iROZHLAS.cz podotýká amerikanista Jan Hornát z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Moskva bude celý tento proces komunikovat ruské veřejnosti tak, aby vytvářela dojem, že veškeré vyjednávání mezi USA, Ukrajinou a Ruskem probíhá za ruských podmínek.
„To je asi předem daná skutečnost a tak bychom měli vnímat i vyjádření Kosačova. Pokud ale Rusko nebude chtít přistoupit k dohodě o příměří, nebude Trumpova administrativa váhat s uvalením ‚maximálního tlaku‘, jak už několikrát zmiňoval (Trumpův vyslanec pro válku na Ukrajině) Keith Kellogg. To samozřejmě může zahrnovat další vlny sankcí, větší materiální podporu pro Kyjev včetně podpory pro ukrajinské útoky na ruské území a podobně,“ odhaduje Hornát americkou reakci, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí.
7:03
Kyjev se útokem na Moskvu snažil zlepšit vyjednávací pozici. Jde o psychologický efekt, říká expert
Číst článek
Po uplynulých týdnech, kdy Ukrajinci v obavách sledovali příklon americké administrativy k ruské straně a kdy Spojené státy hlasovaly na půdě OSN v souladu s ruskými zájmy, se tak nyní karta může obrátit.
„Spojené státy v posledních týdnech Rusku veřejně ustupovaly a sklízely za to kritiku, viz i hlasování v OSN. Pro Moskvu bude o to složitější argumentovat, že její podmínky pro příměří nejsou naplněny. Trump může zároveň tvrdit, že ústupky nezafungovaly, takže nyní musí přijít tvrdý nátlak, což je jeho preferovaný způsob vyjednávání,“ říká Hornát a kromě sankcí nastiňuje další možné nástroje, které Trump může vůči Rusku použít, aby ho k odsouhlasení příměří dotlačil.
„Domnívám se, že větší americká podpora pro ukrajinské útoky na ruském území může být pro Putinův režim tou nejefektivnější nátlakovou metodou. Trump se ale může obrátit i na Evropu a donutit ji zabavit zmrazená ruská aktiva v Evropě a využít je k podpoře Ukrajiny,“ navrhuje.
Rusko neví, jak reagovat
Nervozita, jaká na ruské straně zavládla po americko-ukrajinském jednání, v analýze odkrývá také ukrajinský server Kyiv Post. Zatímco Ukrajina přijala výsledky jednání – mimo jiné i díky obnovení americké vojenské pomoci a opětovnému sdílení amerických zpravodajských informací s Kyjevem – se značnou úlevou, v Rusku to vyvolalo podráždění.
25:18
Cílem války není obsadit Ukrajinu. Ale rozbít jednotu Západu, který je silnější než Rusko, říká expert
Číst článek
Server Kyiv Post přitom pod podmínkou anonymity cituje ruskou „veřejně známou osobnost z opozičních sil“, podle níž euforii z dosavadního vývoje vystřídalo zklamání.
„Zdálo se, že se tři velmoci – Čína, USA a Rusko – spojí a USA budou tlačit na Ukrajinu, aby přijala pro nás výhodnou mírovou dohodu… Dnes se ukázalo, že situace je jiná. USA zjevně nevnímají Rusko jako rovnocenného partnera, místo toho ho staví na stejnou úroveň jako Ukrajinu a sebe staví mezi ně. Kromě toho obnovují pomoc Ukrajině. Nikdo neví, jak na to reagovat,“ cituje ruského opozičníka pro Kyiv Post.
Ukrajinský server zároveň podotýká, že zatímco z nejradikálnějších proválečných kruhů v Rusku přicházejí ostré reakce, oficiální propaganda se i přes hořké poznámky snaží vystupovat vyrovnaně. Očekávají se totiž další jednání mezi ruskými a americkými zástupci, ke kterým by mělo dojít v nejbližších hodinách či dnech. Trump by chtěl s ruským protějškem mluvit ještě tento týden.
Změna postavení Ukrajiny
Po roztržce amerického prezidenta se Zelenským v Bílém domě, na kterou Trump reagoval slovy, že ukrajinský prezident „není připraven na mír“, tak jednání v Džiddě představuje důležitý průlom – nejen pro mírová jednání, ale také pro urovnání vztahů mezi ukrajinským vedením a Trumpovou administrativou.
Pomohla americká stopka na informace Rusům? Stažení Ukrajinců z Kursku je ‚otázkou týdnů‘
Číst článek
Například stanice ABC News v analýze uvádí, že ať už se za zavřenými dveřmi odehrálo cokoliv, Zelenskyj opět nabral na síle a výsledek jednání znamená „obrovskou změnu v postavení Ukrajiny“.
Podle odborníka fakulty sociálních věd lze z jednání těžko vyvodit, jestli je nyní ukrajinská pozice silnější, k urovnání americko-ukrajinských vztahů ale „rozhodně“ došlo, přestože se Trump zřejmě bude snažit o sblížení s Moskvou i nadále.
„Spojené státy mají zájem o sbližování s Ruskem, které může do jisté míry probíhat i bez progresu v otázce Ukrajiny. Ale jednání přineslo urovnání vztahů a zklidnění emocí na obou stranách. Podepíše-li se i dohoda o společném ukrajinsko-americkém fondu, uslyšíme od amerického prezidenta vstřícnější postoj k Ukrajině,“ říká Hornát pro iROZHLAS.cz.
Uklidnění může ukrajinské straně dodat i skutečnost, že se během jednání neprobírala otázka konání voleb na Ukrajině ani možný tlak na rezignaci Zelenského. Informovala o tom reportérka televize Fox News s odvoláním na zdroj přímo zapojený do jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Podle zprávy americké televize NBC News zveřejněné jen pár dní před jednáním v Džiddě přitom Trump dal svým poradcům najevo, že pokud má odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace, mohl by po Zelenském požadovat i odstoupení z funkce.
Jak ‚rozleptat‘ EU a NATO? Putin k tomu má řadu nástrojů, třeba Vrbětice, přibližuje expert
Číst článek
To všechno značí pro Ukrajinu dobré zprávy. Přestože je mírová dohoda zatím daleko, souhlas Ukrajiny s měsíčním příměřím může znamenat důležitý impuls, píše odborník Peter Dickinson v analýze.
„Pokud se Putin rozhodne nepodpořit tlak na dočasné příměří, dramaticky to změní optiku války a postaví Rusko jako hlavní překážku míru,“ tvrdí analytik, podle kterého pak budou Spojené státy i Evropa čelit sílícím výzvám, aby vojensky posílily postavení Ukrajiny a zároveň zvýšily sankční tlak na Rusko.
Stanice ABC News nicméně podotýká, že Rusko může s příměřím souhlasit, následně ho ale porušit. To by znamenalo značnou ránu pro Trumpovu image. „Jde o geopolitiku s vysokými sázkami a Trump stojí přímo uprostřed,“ píše ABC News.
