Georgescu loni v listopadu překvapivě vyhrál první kolo prezidentských voleb. Výsledky však těsně před druhým kolem anuloval ústavní soud na základě odtajněných bezpečnostních dokumentů, podle kterých se do voleb vměšovalo Rusko. Volební komise minulý týden Georgeskovi opětovnou kandidaturu zakázala.

Politika vyšetřuje rumunská prokuratura pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a šíření falešných informací. Georgescu popírá, že by zákon porušil, jeho stížnost proti vyřazení z voleb však v úterý zamítl ústavní soud. Georgescu se navzdory všemu stále těší velké podpoře rumunské veřejnosti. Nynější průzkumy mu v květnových volbách přisuzují kolem 40 procent hlasů.

Touha po Muskově podpoře

Opakované prezidentské volby se uskuteční 4. května. Pakliže žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční počet hlasů, bude se v 18. května konat kolo druhé. Nejzazší termín pro podání kandidatury je v sobotu.

Zrušení hlasování postavilo Rumunsko, které je členským státem Evropské unie a NATO, do centra sporu mezi Evropou a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně svobody projevu a potlačování politických odpůrců. Mezi Georgeskovy hlasité zastánce patří miliardář Elon Musk nebo americký viceprezident J.D. Vance.

Bývalý předseda Sociálnědemokratické strany (PSD) Ponta, který odstoupil z funkce premiéra v roce 2015, uvedl, že podporuje to, co nazval „radikální změnou“ probíhající ve Spojených státech. Současně podporuje členství země v EU a NATO. V posledním roce se posunul doprava a hlasy by podle analytiků mohl získat napříč politickým spektrem.

„Ukradne nějaké hlasy levici a ultranacionalistům,“ řekl profesor politologie Sergiu Mišcoiu. „Jeho cílem je dokázat americkým konzervativním lobbistům, že mají alternativu ke Georgeskovi, zkušenější a rozumnější,“ dodal.

Prezident má v Rumunsku částečně výkonné pravomoci, které zahrnují předsednictví v radě, jež rozhoduje o vojenské pomoci a výdajích na obranu. Může také vetovat hlasování EU, která vyžadují jednomyslnost, což má zvláštní význam v době, kdy se blok snaží navýšit výdaje na obranu a vytvořit jednotnou strategii pro Ukrajinu.

Krajní pravice spojí síly

S kandidáty přišla také krajní pravice. Lídr pravicově populistického Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), druhé nejsilnější strany v rumunském parlamentu, George Simion a Anamaria Gavrilaová, vůdkyně rovněž pravicově populistické Strany mladých lidí (POT), ve středu ve společném prohlášení uvedli, že oba podají kandidaturu u volební komise, aby alespoň jedna z nich byla přijata.

„Jakmile budou naše kandidatury definitivně přijaty, jeden z nás odstoupí,“ uvádí se v prohlášení.

Simion je vyšetřován kvůli podněcování k násilí poté, co Georgeska vyloučily z prezidentského klání úřady. Vyšetřování je podle něj pokusem spojit ho s násilným protestem, kterého se nezúčastnil.

On ani Gavrilaová nepronášejí otevřeně proruské výroky jako v případě Georgeska. AUR i POT nicméně hlasovaly proti zákonu, který Rumunsku umožňuje sestřelovat bezpilotní letouny narušující jeho vzdušný prostor - což se opakovaně stávalo v souvislosti s ruskými útoky na sousední Ukrajinu.

Analytici tvrdí, že Simion, pokud bude jeho kandidatura přijata, má velkou šanci dostat se do druhého kola. Tam by se mohl utkat s Nicušorem Danem, centristickým starostou Bukurešti, kterého některé dřívější průzkumy označovaly za hlavního Georgeskova soupeře. O prezidentský úřad se uchází také centrista Crin Antonescu, kterého podporují tři strany vládní koalice.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít