Malíř sbíral od lidí důkazy o covidu v Číně. Nad cenzurou vyhrál, čelil ale výhrůžkám

Účet s kreslenou naštvanou kočkou v profilovce se během pandemie koronaviru stal místem, kam si lidé chodili pro zprávy o tom, jak se s pandemií vypořádává Čína. Správce účtu vystupující pod jménem Teacher Li zveřejňoval zprávy i videa, která cenzoři na čínském internetu jinak mazali. Jeho vliv, který vedl i ke změnám koronavirových opatření, mapuje film Vše, co vím o Teacher Li, který je k vidění na festivalu Jeden svět.

Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V době, kdy se začal jeho rodnou Čínou a následně i po světě šířit koronavirus, žil malíř Li Jing v Itálii. Co se děje v zemi, kde zůstali jeho rodiče, sledoval proto jen online a dostával odlišný obrázek toho, co o pandemii a opatřeních hlásí úřady a státní média a co říkají běžní lidé.

V listopadu 2021, kdy čelila společnost přísným protipandemickým opatřením včetně lockdownů a často nebylo možné zajít si ani do obchodu pro jídlo, se proto rozhodl změnit svoje osobní sociální sítě na místo, které ukáže pravou povahu dění v Číně.

Čínská novinářka má po čtyřech letech opustit vězení. Reportovala z Wu-chanu o počátcích covidu-19

Číst článek

Začal proto na čínské sociální síti Weibo sdílet videa a zkušenosti běžných lidí, kteří se je báli zveřejnit pod vlastním jménem. V době největších lockdownů mu lidé posílali zprávy s žádostí o uveřejnění i několikrát za vteřinu.

Brzy na sebe strhl tolik pozornosti, že mu cenzoři účet zablokovali. Pod jménem Teacher Li si ale založil nový účet, tentokrát s číslem 2. Situace se opakovala tolikrát, že skončil na čísle 53. Pak se přesunul na Twitter, kam už čínští cenzoři nedosáhnou. Aktivní je na sociální síti dodnes.

„Obrázek kočky se stal symbolem svobody slova v čínsky mluvících komunitách,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz umělecká skupina Zhuzmo, která stojí za snímkem Vše, co vím o Teacher Li (All I know about Teacher Li). Dvacet minut trvající film obsahuje některá z videí z účtu Teacher Li, jinak je ale ve virtuální realitě a obsahuje interaktivní prvky na větší vtažení diváků do děje.

Českému publiku ho nabídne festival Jeden svět, který začíná 12. března a bude pokračovat po různých městech Česka až do konce dubna. Kdo přesně za Zhuzmo stojí, není veřejné, jedná se ale o skupinu čínských migrantů. Film byl vytvořen v americké produkci.

Protesty v Číně sílí, demonstranti volají po odstoupení prezidenta a svobodě tisku

Číst článek

Na činnost Teacher Li navázaly protesty „bílých papírů“, kdy lidé drželi v rukou prázdné A4 jako symbol cenzury. „Jeho Twitter byl během covidu epicentrem největšího protestu v Číně za desetiletí,“ popisuje umělecká skupina. „Bral to jako formu vlastního protestu proti státní cenzuře. Nečekal, že jeho akce budou hrát tak klíčovou roli v občanském hnutí.“ Nedlouho po protestech vláda odstoupila od politiky nulového covidu a rozvolnila pandemická opatření, aby se lidé mohli alespoň částečně vrátit k normálním životům.

„Teacher Li je stále vnímán jako jeden z nejvlivnějších účtů na sociálních sítích, který se věnuje dění v Číně,“ uvádí Zhuzmo.

Výhrůžky i mimo Čínu

Není to ale zadarmo. Jen pár měsíců poté, co se sdílením informací malíř Li začal, reagovala čínská policie tak, že začala s výslechy jeho kamarádů stále žijících v Číně. Každý den chodila státní bezpečnost na výslechy do domu jeho rodičů a tlačila na ně, ať přemluví syna k návratu do Číny. Použila také pohrůžku, že jim zmrazí důchody, píše nezisková organizace sledující dění v Čínské lidové republice Safeguard Defenders.

Li se obával i o svou bezpečnost, přestože žije v evropské zemi. Svou identitu nikdy neskrýval, nezveřejnil ale svou adresu. Brzy se však objevila bez jeho svolení na internetu spolu se snímkem jeho cestovního pasu. Dostával i výhrůžky smrtí. Pravidelně se proto musel stěhovat a bál se vstoupit na čínské velvyslanectví kvůli obnově pasu, aby se z něj ještě někdy vrátil. Nakonec se musel obrátit na italskou policii. Zhuzmo se obávají, že se kvůli svému aktivismu možná nikdy nebude schopný vrátit do země.

Hongkong na jejich hlavu vypsal odměnu tři miliony korun. Provinily se jen tím, že protestovaly proti Číně

Číst článek

Čínské úřady proto zkusily jinou metodu a začaly si na policejní stanici zvát jeho čínské sledující s žádostí, aby ho přestali sledovat. Za pár dní tak v únoru loňského roku přišel o 200 tisíc sledujících, píše americká stanice CNN.

To je i důvod, proč Zhuzmo zůstávají v anonymitě. „Osobně známe mnoho těch, kteří dělali umění kritické k čínské vládě a kterým se kvůli tomu naprosto změnily životy. Pro naše osobní životy a kreativní svobodu jsme se rozhodli pro anonymitu.“

Malíř Li se se svým osudem už smířil. „Upřímně, všechno, co jsem zažil na internetu a co jsem zažil v Itálii, se dalo čekat. Rozumím tomu, že to je nevyhnutelná cena za to, že jsem čínský disident bojující za svobodu slova a svobodu tisku,“ popsal pro neziskovou organizaci. Přesto ho překvapilo, jak zlé to bylo. „Naprosto to překonalo moje očekávání toho, co je jejich limit. Také mi to ukázalo, jak se bojí svobody tisku.“

Zároveň je podle Zhuzmo účet Teacher Li zaručeným způsobem, jakým mohou lidé komunikovat s nevolenou vládou, která hlasům běžných lidí nenaslouchá. „Jeho tweety jsou aktivně monitorovány čínskými úřady. Posílat soukromé zprávy Teacher Li se pro Číňany stalo jedním z mála způsobů, jak vláda jejich hlasy uslyší,“ domnívají se Zhuzmo.

„Jeho příběh je živý důkaz toho, že naše akce stále mají smysl. Svět je ve špatném stavu, ale stále můžeme mít víru v lidskost a usilování o změnu.“

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme