Hongkong na jejich hlavu vypsal odměnu tři miliony korun. Provinily se jen tím, že protestovaly proti Číně
Nejmladší z nich je devatenáctiletá a ještě nenastoupila na vysokou školu. Přesto na ni hongkongská vláda vydala mezinárodní zatykač a vypsala milionovou odměnu za její dopadení. Zločinem Chloe Cheung, stejně jako dalších čtyř žen, které popsaly své zkušenosti, je přitom jen to, že upozorňují na rostoucí vliv Číny v jejich rodném Hongkongu.
Zprávu o tom, že na její hlavu vypsala vláda Hongkongu odměnu, dostala Chloe Cheung během posledních vánočních svátků. Devatenáctiletá žena, která si dávala roční pauzu před nástupem na vysokou školu, na kterou vydělávala prací pro nadaci usilující o svobodu Hongkongu, Committee for Freedom in Hong Kong, se právě chystala na dovolenou se svou rodinou.
Protože už od roku 2021 bydlí ve Velké Británii, zatčení se neobávala. Situace ji přesto šokovala. „Jediné, co jsem si říkala, bylo, že úřady nechtějí, abych měla hezké Vánoce. Tak jsem se rozhodla si je užít ještě víc,“ popisuje.
Přestože pro Cheung jde o novou situaci, šlo už o třetí příležitost, kdy vláda vypsala za dopadení hledaných osob odměnu jednoho milionu hongkongských dolarů, tedy tří milionů korun. V současnosti je na seznamu už devatenáct aktivistů žijících v zahraničí. Pět z nich jsou ženy, které se v úterý sešly na společném panelu, kde své zkušenosti popsaly.
Situace v Hongkongu
- Od velkých protestů v Hongkongu uběhne brzy šest let. Původně studentské demonstrace proti změnám zákonů, které by daly víc kontroly čínské vládě nad územím, se rozrostly na masivní akce, kterých se účastnila až polovina sedmimilionového samosprávního města Hongkong. Ozbrojené složky je poté potlačovaly slzným plynem a zatýkaly účastníky, často i z řad školáků.
- Definitivní konec velkým projevům nevole značilo přijetí nového bezpečnostního zákona v roce 2020. Ten omezil autonomii města a kontrolu nad ním přebral víceméně Peking. Nový bezpečnostní zákon jako zločin vnímá činy vyzývající k větší nezávislosti od Čínské lidové republiky.
- Až doživotí tak hrozí aktivistům a předním postavám demonstrací, z nichž většina Hongkong již opustila. Ti, kdo zůstali, často čelí soudům, jako letos 77letý mediální magnát Jimmy Lai, který vydával prodemokratické noviny Apple Daily. Kvůli obvinění ze spolupráce se zahraničními silami, které odmítá, mu hrozí až doživotí.
Anna Kwok z neziskové organizace Hong Kong Democracy Council byla hned v první vlně těch, na které vláda vypsala odměnu už v roce 2023.
„Uvědomila jsem si, že mě chtějí zastrašit a chtějí rozdělit hongkongskou komunitu, aby si navzájem nevěřila. Vláda začala využívat psychologickou válku proti všem, kteří kdy mluvili pro demokracii a obranu lidských práv. Proto jsem nechtěla mlčet,“ vysvětluje, proč byla první, kdo s tím vystoupil na veřejnost.
Odsouzeni za podvratnou činnost. Soud v Hongkongu poslal do vězení 45 prodemokratických aktivistů
Číst článek
Nezůstalo jen u psychologické války. Spolu s odměnou zmrazily hongkongské úřady jejich účty a majetky ve městě, prohledaly jejich domovy nebo si pozvaly, a to i opakovaně, jejich rodiny k výslechu. Tím, že jsou obviněné, mohou úřady zároveň vyšetřovat každého, kdo je s nimi v kontaktu nebo o nich má informace, které nepředá.
„Na čínský nový rok, kdy se lidé scházejí, jsem dostala hodně zpráv od přátel, že už se mnou nemohou být v kontaktu,“ líčí Cheung. Jejich obavy ale chápe, ví, že se musí vracet do Hongkongu nebo že tam stále mají rodiny.
„Musím je chránit a distancovat se od nich, protože nemůžou mluvit s někým, na koho je vypsaná odměna,“ popisuje zkušenost z konce ledna, která ji emocionálně zasáhla.
Od aktivismu ji to ale neodradilo, naopak. „Když to neudělám, tak s nimi nebudu moct už nikdy mluvit, do konce svého života. Dává mi to hodně síly,“ zdůrazňuje.
Zastrašování v online prostředí i naživo
Ženy zároveň musí čelit zastrašování v online prostoru, jak dokazuje i jeden z komentářů. „Zrádkyně vlastní rasy a národa,“ píše uživatel.
„Vzbudíme se, zapneme mobily a první věc, co vidíme, jsou výhrůžky sledováním, stalkováním a znásilněním. To je pro nás všechny realita každého dne,“ popisuje Kwok a dodává, že například výhrůžky znásilněním mužští aktivisté řešit nemusí. „Dostáváme i hodně zpráv, kde nás ponižují jen proto, že jsme ženy,“ dodává.
Dočítají se o sobě tak, že jsou jenom mladé bezmocné „holky“, které nemají žádnou cenu. Spolu s nastavením společnosti to na aktivistky vyvíjí ještě větší tlak. „Vláda hledá místo, kde jsme psychicky nejzranitelnější, snaží se to zesílit a dát tomu v našich myslích víc prostoru, aby se ujistila, že to budeme my samy, kdo se tím bude trápit,“ myslí si.
5:14
Hongkong omezuje nezávislé kandidáty. ‚Když volby skončily, padalo jedno obvinění za druhým,' říká Jakš
Číst článek
V online prostoru to ale nekončí. Carmen Lau, která pracuje v neziskové organizaci Hong Kong Democracy Council, nedávno ve svém sousedství ve Velké Británii objevila několik plakátů se svou fotografií a osobními údaji, včetně adresy nebo data narození.
Leták dále hlásil, že je na ni vypsaná odměna a že se mají lidé s informacemi ozývat hongkongské policii na e-mail nebo na WhatsApp, případně ji předvést přímo na čínskou ambasádu.
Britská policie jí nedokázala pomoct a Lau si ani nemyslí, že je na řešení takových případů připravená. A to přesto, že v Británii žije více než polovina Hongkonžanů, které čínská vláda stíhá.
„Formy obtěžování jsou každý den horší a horší. Dnes v parlamentu říkali, že to budí obavy, na druhou stranu si ale třesou rukou s čínským režimem,“ uvádí aktivistka.
Frances Hui z Committee for Freedom in Hong Kong se domnívá, že tato neaktivita vede jen k tomu, že si toho čínská vláda dovolí víc. „Pokud to vlády nebudou řešit a nepředvedou Komunistickou stranu Číny k odpovědnosti, bude to pokračovat. Spoléhají na tento druh neaktivity, aby rozšířili svůj vliv na komunitu a rozpustili naše hnutí,“ uzavírá.
