Byla bych smutná, kdybychom odešli bez Lva. Vlny jsou film na velké plátno, říká oceněná producentka

Nejlepší scénář, režie, herec a herečka ve vedlejší roli, zvuk a nejlepší celovečerní film. Všechny tyto České lvy v sobotu získal snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla. Popisuje rok 1968 v zahraniční redakci Českého rozhlasu, čas nadějí a velkého zklamání. Co film čeká dál? „Putuje dál po festivalech a zároveň začínají premiéry v jednotlivých zemích, kde se film dostal do kin, za což jsme moc rádi,“ říká pro Radiožurnál producentka Monika Kristl.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Producentka filmu Vlny Monika Kristl

Producentka filmu Vlny Monika Kristl | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

Proměnili jste 6 nominací ze 14. Sázkové kanceláře měly o nejlepším filmu jasno. Kurz byl 1 ku 1,06. Vy jste si v týmu vsadili nebo tipovali jste, kolik proměněných nominací nakonec bude?
Já jsem teprve letos zjistila, že se sází na Lvy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s producentkou filmu Vlny Monikou Kristl

A odhadovali jste, že by to mohlo být šest nebo i víc?
Říkala jsem, že když budeme bez Lvů, tak budu smutná. To jsem veřejně řekla. Takže když je hnedka na začátku dostali Táňa Pauhofová a Standa Majer, tak už se mi ulevilo.

Film Vlny je pořád v českých kinech k vidění, co ho čeká dál?
Film putuje dál po festivalech a zároveň začínají premiéry v jednotlivých zemích, kde se dostal do distribuce do kin, za což jsme moc rádi. Ten film jsme dělali na velké plátno.

I u nás v Česku je stále film v kinech. Pokud si někdo může dovolit jít do kina, tak jděte. Zážitek z toho vidět ten příběh na plátně je hodně jiný než na obrazovce. Máme radost, že i v zahraničí se dostává do kin.

V minulosti jste říkala, že jste film točili primárně pro české publikum. Jak je v zahraničí přijímán? Co na něm diváci oceňují?
Myslím, že diváci v zahraničí asi nejdou do takového detailu historie roku 1968 jako tady u nás. Ale oceňují podle mě to, co mladí, kteří se třeba úplně o dějepis nezajímají. A to je ten příběh samotný a to, jak se dotýká určitý moment a rozhodování v našem životě každého z nás.

Vlnobití na Českých lvech. Mádlova ‚dobovka‘ je filmem roku, získala šest cen

Číst článek

Pro vás jako pro producentku je to první Český lev, i když nominace už jste měla. Co na tomhle filmu bylo složité z hlediska produkce? Kromě shánění peněz? Protože to je asi složité vždycky.
Myslím si, že nejnáročnější byl čas. Udržet koncentraci a víru tak dlouhou dobu, když vám hodně lidí zvenčí říká, že to nemá smysl a koho bude takový film dneska zajímat, tak to chce opravdu vnitřní odhodlání. A to jsme s Jiřím Mádlem měli. Takže za to jsem zpětně ráda a vděčná Jiřímu i sobě, že jsme prostě vydrželi.

A prozradíte už teď nějakou největší krizi během natáčení?
Nějakou konkrétní velkou krizi jsme neměli. Ale přišla jsem si trochu jako v počítačové hře, kde když nezareagujete okamžitě, tak jste mrtví. Tak jsme to s Jirkou trošku měli. Bylo potřeba jednat rychle.

Na závěr se vás zeptám trochu osobně. Všichni známe Jiřího Mádla jako herce, ale jaký je režisér?
Myslím, že jako režisér je skvělý a sám za sebe, za Jiřího Mádla. Jako herec se vždycky dostává do nějaké role a teď najednou je sám sebou.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme