Vlny se loni staly nejnavštěvovanějším filmem v českých kinech. Ve světové premiéře byl snímek Vlny uveden na letošním Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.
Muzikál o transženě, která se snaží setřást svou kriminální minulost, získal celkem 13 nominací. Nastolil tak nový rekord co se týče oscarových nominací pro cizojazyčný film.
Do závěrečného klání o sošku Českého lva postoupilo 29 titulů ve 24 statutárních kategoriích. Samotné ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu.
Filmy Amerikánka a Ještě nejsem, kým chci být o fotografce Libuši Jarcovjákové získali nejvíce, shodně pět, nominací od filmových kritiků. Šanci na získání ceny mají i Vlny se třemi nominacemi.
„Letošní rok byl skvělý, co se filmů týče skvělý, podle čísel i žánrové pestrosti. Ale vzniklo to za cenu toho, že někteří režiséři a další profese šli opravdu za hranu možného,“ říká publicistka.
Co k nominaci filmu na Oscara přispělo? „Podle mě rozhoduje to, jak moc dokáže promlouvat k mezinárodnímu publiku nebo akademikům. A ten příběh je srozumitelný,“ říká režisér snímku Vlny Jiří Mádl.
V kategorii nejlepší zahraniční film vybírali porotci z 85 zemí a regionů po celém světě. Kromě českých Vln se do užší nominace dostal například francouzský snímek Emilia Pérez.
Vlny Jiřího Mádla vidělo na stříbrném plátně 825 882 Čechů a 174 238 Slováků. V Česku mají tak vyšší návštěvnost, než měl po stejné době třeba americký film Barbie.
„Ten film je alegorie. Každá postava reprezentuje více, než sama hraje,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Dobrovský, syn bývalého redaktora Luboše Dobrovského, kterého ve filmu ztvárnil Martin Hofmann.
Tuzemského kandidáta pro oscarovou kategorii nejlepších zahraničních filmů každoročně vybírá Česká filmová a televizní akademie, která stojí i za cenami Český lev.
Vážení přátelé, hlásí se vám ještě svobodné studio Liberec. Promiňte naši zprávu, musíme ji dementovat. Opravdu projížděla kolem našeho Rozhlasu vojska spojeneckých armád...
Mimořádné vysílání tehdejšího Československého rozhlasu začalo necelé dvě hodiny po půlnoci z 20. na 21. srpna 1968. Rozhlas tehdy nejprve burcoval lidi, z nichž mnozí samozřejmě poklidně spali.
„Pamatuji si, jak nápisy ze zdí postupně mizely, ale ne pod hlavněmi. Pro mě osobně se tím realita už příliš přizpůsobuje dramatickému vyprávění,“ říká kritik Josef Chuchma pro Český rozhlas Plus.
Bylo to tak, jak se to stalo ve filmu? Možná to napadne i vás po zhlédnutí snímku Vlny. Poslouchejte seriál Radiožurnálu o tom, co co je vlastně předobrazem Mádlova filmu.
Bylo to tak, jak se to stalo ve filmu? Možná to napadne i vás po zhlédnutí snímku Vlny. Poslouchejte seriál Radiožurnálu o tom, co co je vlastně předobrazem Mádlova filmu.
Jiří Mádl přichází se svým třetím celovečerním režijním počinem. Debutoval rodinným filmem Pojedeme k moři, a pokračoval solidně zahraným, ale problematicky vystavěným komorním snímkem Na střeše.
Domovskou scénou herce Tomáše Maštalíra je Slovenské národní divadlo, dobře známý je i televiznímu publiku. V současné době ho mohou diváci vidět ve filmu Vlny.
Diváci filmový zážitek odměnili neutuchajícím potleskem, který by svou délkou mohl soupeřit s tím, kterým končila projekce Vln na festivalu v Karlových Varech.
Nejvíc ocenění ale posbíralo norské vztahové drama Až na věky. Pro Křišťálový glóbus si přišla i představitelka hlavní ženské role Helga Guren. Cenu prezidenta převzali herci Clive Owen a Ivan Trojan.
Svoboda projevu. Tím se řídili jak rozhlasoví redaktoři, ale i zvukoví technici, kteří po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zvládli ještě několik dní nezávisle vysílat.
V rámci festivalového comebacku přijedou osobně uvést jeden vlastní a jeden nejmilejší snímek režiséři Mohsen Makhmalbaf, Fridrik Thór Fridriksson, Pedro Costa, Peter Strickland a Sean Ellis.
„Redaktoři rozhlasu neuhnuli před nátlaky, strachem, byla to neuvěřitelná rebelie, ale taky správňácký vzdor. Je v tom zároveň naděje. Tím jsem se nechala vést,“ přiznává zpěvačka.
Fanoušci Ewy Farne si budou moct píseň poprvé poslechnout 14. června minutu po půlnoci v aplikaci Spotify. Na klip si ale budou muset počkat až do třetí hodiny odpoledne.
Ve filmu Vlny hraje fiktivního novináře Československého rozhlasu, zbytek událostí a osob ve snímku je ale inspirován skutečností. „Každý den jsem do toho chtěl dát 200 procent,“ říká herec.
Film Vlny zavede diváky do prestižní rozhlasové redakce. Novináři mění zaběhnutá pravidla a dostanou se kvůli tomu do střetu s tajnými službami. Příběh je inspirovaný skutečnými osobnostmi.