V červených barvách reprezentovala Wu Liou-fang Čínu mezi lety 2008 a 2013, kdy její další kariéru ukončilo zranění. Bývalá úspěšná sportovkyně ověnčená několika medailemi ze světových soutěží tak ještě před dovršením dvaceti let s gymnastikou skončila a musela si hledat nové pracovní uplatnění.

V současnosti devětadvacetiletá žena začínala jako moderátorka, když se ale neuchytila, stala se učitelkou. Práce ji bavila, k uživení to ale nestačilo. Stejně jako mnoho dalších zaměstnavatelů v Číně, ani jí škola neplatila včas. Wu se proto musela poohlížet po nejrůznějších brigádách, aby vyšla.

Úspěšná však příliš nebyla, neuchytila se ani jako cvičitelka gymnastiky, popisuje její příběh agentura Bloomberg.

Ze 2 na 6 milionů fanoušků

Rozhodla se proto využít slávy, kterou si se svou předchozí sportovní kariérou zajistila, k získání fanoušků na sociálních sítích. Zvolila si Douyin, čínskou verzi sociální sítě TikTok, umožňující výdělky z přehrání reklam. Její taneční videa měla desítky tisíc zhlédnutí a ona sama dva miliony fanoušků.

Jejich počet se v posledních dnech ztrojnásobil, a to aniž by Wu musela sdílet jediné video. Předcházelo tomu ale dočasné pozastavení jejího účtu a smazání většiny videí, která podle platformy porušila pravidla. Přestože zákrok cenzorů reagoval na obvinění, že její obsah je „vulgární a provokativní“, protože bývalá sportovkyně vystupuje v krátkých sukních nebo jinak odhalujícím oblečení, sledující jí přibyli z jiného důvodu.

Wu totiž veřejně promluvila o problémech s hledáním práce, což je téma široce prostupující čínskou společností. Nezaměstnanost mladých do 24 let loni v červnu vystoupala na rekordních 21,3 procenta, letos v září měla být na 17 procentech, píše agentura Reuters, která ale zároveň upozorňuje, že způsob počítání hodnoty čínská vláda na začátku letošního roku upravila. V kategorii lidí do 29 let si práci marně hledá 6,7 procenta z nich.

Na nedostatek pracovních příležitostí upozornil toto úterý také přední čínský ekonom Kao Šan-wen. Čína je podle něj plná „mladých bez života a rozčarovaných lidí ve středním věku,“ a finanční problémy mají podle něj i ti, kdo dříve zvládali s platem vyjít. Lidé po škole zase nemohou najít práci. Ta, kterou najdou, je výrazně odlišná od toho, co očekávali. Ekonomův proslov se šířil po sociálních sítích, cenzoři ho brzy poté odstranili.

Problémy mají i bankéři

Nepříznivý vývoj však potvrzují i lidé, které oslovil server Radio Free Asia. „Máme málo pracovních příležitostí a také málo možností, jak zvýšit své příjmy,“ říká muž vystupující pod pseudonymem Čchen, který dříve pracoval jako IT konzultant v zahraniční firmě. Poté, co společnost čínský trh opustila, si už nedokázal najít stabilní zaměstnání.

Pracovní příležitosti nemá ani stavební dělník Sun. „Mnoho bývalých kolegů se stalo řidiči nebo rozváží jídlo, ale tlak na ně je velký, protože to dělá stále více lidí. Všichni jsou nezaměstnaní,“ popisuje, jak se krize čínského realitního trhu projevuje na životě obyčejných lidí.

Jak poznamenává agentura Bloomberg, přivydělat si, třeba právě přes sociální sítě, si nyní pokouší i ti, kdo se dříve veřejně příliš neexponovali, například proto, aby potenciálně nepoškodili svého zaměstnavatele. Jde třeba o bankéře z Hongkongu.

Bývalá gymnastka omezená cenzurou proto získala sympatie části čínské veřejnosti. „Stejně jako Wu, tak i další lidé zkouší věci mimo jejich komfortní zónu, aby se uživili. Když jsem viděl, že kvůli tomu byl někdo takhle odsouzen, bylo to na ně moc,“ napsal podle Bloombergu jeden z uživatelů čínské sociální sítě Weibo. „Dokud dělá něco, co je legální a neohrožuje zájmy jiných, tak si každá snaha zaslouží respekt,“ dodal. „Jenom se snaží tvrdě pracovat a žít tak, aby dosáhla štěstí,“ stojí v dalším komentáři.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít