Jak rozsáhlé tyto poslední protesty z vašeho pohledu jsou?
Myslím, že už je celkem opodstatněné dělat paralely mezi dnešními protesty a těmi v roce 2013 v parku Gezi. Protestovat přišly miliony lidí i přesto, že jsou demonstrace zakázány. Přesto se turečtí občané vydávají do ulic a přijímají na sebe riziko. Nespokojenost je tedy značná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dění v Turecku komentuje Lucie Drechselová z pařížské Školy pro pokročilá studia v sociálních vědách

Další paralelou s protesty v Gezi je, že tehdy demonstrace začaly jako ekologická snaha o záchranu parku, ale přerostly v něco většího, kde už šlo o turecký režim jako takový.

Dnes už se dá také říct, že nejde přímo o osobu Ekrema Imamoglua, ale o podstatu toho, jestli vůbec v Turecku v budoucnu ještě nějaké volby budou mít smysl. 

Očekáváte tedy, že se situace bude ještě vyhrocovat? Policisté v noci na pondělí použili vodní děla, slzný plyn i gumové projektily. 
To je těžké předvídat. Hraje v tom roli nejen vnitropolitické dění, ale i geopolitické. Možná bude záležet také na tom, jak rychle bude konat turecká justice. Ta je známá svojí komplexností, netransparentností a velice zdlouhavými procesy. 

Je tedy možnost, že se lidé unaví, protože demonstrují v opravdu velice těžkých podmínkách. Jednak jsou demonstrace zakázány. Ale logisticky je také velice náročné se vůbec dostat na hlavní shromažďovací místo. Lidem není dovoleno používat žádné dopravní prostředky. A to jsou statisíce lidí. Také s sebou nemohou mít vodu, pití. Několik hodin tam stojí v noci...

Je tedy možné, že ta prvotní vlna do určité míry poleví. Ačkoliv nemůžeme očekávat lineární vývoj, tak na toto turecká společnost jen tak nezapomene.   

Kandidovat z vězení

Jak je to se samotným Ekremem Imamogluem? V neděli byl oficiálně vzat do vazby. Stane se po nedělních opozičních primárkách oficiálně prezidentským kandidátem? Nebo se jím v této situaci nemůže stát? 
Stát se jím může. A také se jím stal v primárkách své Republikánské strany lidové (CHP). Těch se zúčastnilo 15 milionů voličů a to je naprosto bezprecedentní množství. A 13 milionů z nich se vyslovilo pro to, aby byl Ekrem Imamoglu v nadcházejících prezidentských volbách, jejichž regulérní termín je v roce 2028, kandidátem největší opoziční strany. 

V Turecku už se v minulosti stalo, že prezidentští kandidáti byli ve vězení. Takže dokud bude jeho proces stále probíhat a nebude uzavřen, tak Imamoglu může kandidovat na prezidenta i z vězení.

Pokud se nepletu, tak ale v uplynulých dnech přišel o diplom z vysoké školy, což je v Turecku podmínka pro to, aby člověk mohl kandidovat na prezidenta. 
To je pravda. Byl to první krok, který zapůsobil jako alarm. Protože má Imamoglu čas až do roku 2028, tak myslím, že bude mít ještě možnost se otázce svého diplomu věnovat. Bylo by velice pozoruhodné, kdyby právě kvůli tomu kandidovat nemohl. Myslím, že konkrétně tohle je věc, která se dá do tří let zařídit. 

Co by ho ale spíš mohlo vyřadit, je, kdyby jeho politický proces skončil dřív a skončil zákazem politické činnosti. To také není v tureckém kontextu zcela vzácné. 

Například proti istanbulské předsedkyni Imamogluovy strany CHP, která se zasadila o to, aby mohl právě on v roce 2019 vyhrát volby, bylo vedeno soudní řízení, které nakonec skončilo jejím vyřazením z politiky.

Když už jsme u historických paralel, tak současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal podobně jako Imamoglu coby starosta Istanbulu. A také on sám byl před lety zadržen a vězněn. Může Imamoglu stihnout doslova stejný osud? Tedy že by se z pozice starosty stal prezidentem? 
To jsou samozřejmě paralely, o kterých se velice spekuluje. V Turecku jsou starostové velice vlivní a starosta Istanbulu je ještě vlivnější než ostatní. I kdyby neprošel tímto justičním procesem, tak by měl velkou šanci v následujících prezidentských volbách. Je tedy možné, že mu tento soudní proces paradoxně ještě pomůže. 

Lukáš Matoška, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít