OVĚŘOVNA: Slíbilo NATO, že se nerozšíří na východ? ‚Žádný písemný závazek to není,‘ říká historik
Válku na Ukrajině nezpůsobilo Rusko, ale Spojené státy a NATO, které porušilo slib, že se nebude rozšiřovat směrem na východ, naznačuje dezinformace, která koluje řetězovými e-maily. „Rusko se snaží vmanévrovat do situace, kdy posuzuje svět podle toho, jak skončila druhá světová válka. Jenže my už dnes primárně posuzujeme svět podle toho, jak skončila studená válka,“ vysvětluje ale v Ověřovně vojenský historik a analytik Tomáš Řepa.
Celá zpráva je koncipovaná především jako časová osa. Popisuje údajné zásadní milníky na cestě k válce na Ukrajině a přidává k nim vysvětlení, které vyhovuje ruskému narativu ohledně konfliktu a jeho příčin. Ústředním bodem jsou nejrůznější sliby a záruky o nerozšiřování NATO či západního vlivu a nedostatečná ujištění vůči Rusku. Autoři e-mailu v každé události podtrhují, že „Rus zůstává klidný“ a na události nereaguje.
Žádné písemné závazky
„Rusko připouští zrušení demarkační linie mezi východním a západním Německem a rozpouští Varšavskou smlouvu, stahuje svá vojska z východní Evropy a spoléhá na ústní slib Hanse-Dietricha Genschera (bývalého vicekancléře SRN) a Jamese Bakera (bývalého ministra zahraničí USA) z února 1990, že bývalí členové Varšavské smlouvy nevstoupí do NATO,“ popisuje dezinformace údajné události mezi lety 1989 až 1991.
„Tato verze událostí je tady přítomna dlouho a nikdy se nikomu nepovedlo ověřit, jestli to takhle skutečně zaznělo nebo ne,“ říká ale vojenský historik. Vysvětluje, že pokud by podobná situace proběhla, stejně by nebylo známo, o čem přesně se politici bavili, a celá konverzace by se odehrála v rovině úvah.
„Co je psáno, to je dáno. Tady nebyly žádné písemné závazky deklarovány,“ shrnuje Tomáš Řepa.
OVĚŘOVNA: ‚Výmluva mocného Ruska.’ Vojáci nezničí Ukrajinu během 48 hodin, jak tvrdí dezinformace
Číst článek
Řetězový e-mail dále pokračuje tím, že do roku 2004 vstoupili do NATO téměř všichni členové Varšavské smlouvy. „Státy, které vstupují do NATO – a teď máme nově i Finy, a posledním členem, který vstoupil, byli i Švédové, a je to velká posila pro NATO i pro ně samotné – vstupují kvůli tomu, jak se Rusko chová,“ dodává kontext vojenský historik.
Zároveň potvrzuje, že se s podobnými dezinformacemi opakovaně setkává a dodává: „Tohle je prostě nějaká konstrukce, aby to zapadalo do těch událostí. Ale to, že Rusko v současnosti nerespektuje hranice států, nerespektuje mezinárodní právo – co s tím má co společného nějaká událost mnoho dekád zpátky?“
Záruky pro Putina
Dezinformátoři popisují bezprostřední okolnosti začátku současného konfliktu na Ukrajině, který vypukl po plnohodnotné invazi Ruska v únoru 2022, jako absenci záruk pro ruského prezidenta Vladimira Putina, že nebude porušena tzv. nárazníková zóna mezi Ruskem a NATO.
„2022: Putin požaduje poslední záruku, že se Ukrajina nestane členem NATO a že Doněck a Lugansk si budou moci do značné míry vládnout samy na území Ukrajiny,“ píše se v řetězovém e-mailu.
Argumenty ruské propagandy
„Pokud jde o zdůvodnění ruské invaze, tak jsou nejčastější způsoby, jak ruská propaganda argumentuje: ‚donutil nás k tomu Západ postupným rozšiřováním NATO na východ‘, ‚na Ukrajině vládne fašistický režim‘ atd. Zejména v roce 2022 se ale objevovala i další vysvětlení, například potřeba ochrany ruskojazyčného obyvatelstva Donbasu před údajnou genocidou ze strany Ukrajiny nebo existence biolaboratoří na Ukrajině, které bylo potřeba zlikvidovat. Vzhledem k tomu, že až do ruské invaze v únoru 2022 se dezinformační a konspirační scéna zaměřovala především na téma covidu-19, dávalo smysl ruskou agresi vysvětlit právě tímto oslím můstkem: ‚V ukrajinských biolaboratořích vyvíjeli další virus, který měl být použit jako bilogická zbraň. Proto Rusko muselo zasáhnout.‘,“ popisuje šéfeditor serveru Demagog.cz Jan Fridrichovský.
Co se týče zmíněného ruského narativu, ve zprávě se dále píše například to, že obsazení poloostrova Krym bylo v roce 2014 mírové a s postupem souhlasí 90 procent tamních obyvatel, v roce 2020 se Západ neúspěšně pokusil svrhnout vládu v Bělorusku a pluk Azov jsou „uctívači hákového kříže“.
Právě třeba narativy o fašismu na Ukrajině jsou poměrně časté, říká šéfeditor serveru Demagog.cz Jan Fridrichovský.
„Na Ukrajině samozřejmě jsou lidé, kteří inklinují k fašismu – stejně jako v Rusku nebo jakékoliv jiné zemi. Ruská propaganda ale zpravidla využívá například fotografie lidí s vytetovanou svastikou, kteří často ani nejsou Ukrajinci, a na jejich základě vytváří dojem, že celá ukrajinská společnost je fašistická,“ popisuje Fridrichovský.
Tato taktika podle něj může být funkční i díky tomu, že je porážka fašismu za 2. světové války stále jedním z klíčových příběhů, které tvoří ruskou národní identitu. „Do určité míry tak může mít narativ o ‚fašistické Ukrajině‘ úrodnou půdu i v dalších zemích bývalého východního bloku.“
Souhlas 90 procent obyvatel s obsazením Krymu bývá podle Fridrichovského také často zmiňován. Obsazení Krymu, stejně jako vypuknutí války na Donbase provázela referenda, která Rusko uspořádalo, vysvětluje.
„Referenda sice proběhla v rozporu s ukrajinskou ústavou, bez účasti oficiálních mezinárodních pozorovatelů, ale ruské propagandě poskytla jednoznačný výsledek, kterým argumentuje dodnes.“
Ukrajina v NATO
A jak je to konkrétně s možným vstupm Ukrajiny do NATO? Tomáš Řepa zdůrazňuje, že lidé na Ukrajině do roku 2014, kdy došlo k anexi Krymu, nebyli příliš vstřícní k myšlence vstupu do Severoatlantické aliance. „Drtivá většina společnosti (na Ukrajině, pozn. red.) nepřemýšlela o tom, že by chtěli do NATO. Oni chtěli do Evropské unie. Tam se zhlédli ve vyšší životní úrovni, protože řada z nich i po Evropě pracuje, takže měli to srovnání.“
‚Eskalační trajektorie’
„Zajímavý je rok 2006, kterým často dezinformátoři také argumentují. Tam už je (ruský prezident Vladimir) Putin na víc eskalační trajektorii, že si nenechá diktovat, že Rusko bude hájit své zájmy. Chyba lávky je ale i v tom, že Rusové svým jednáním, jako je válka v Gruzii, potom pochopitelně anexe Krymu 2014, vytvořili situaci, jaká je. Pro Ukrajince se tak původně nepřijatelný scénář (vstupu do NATO, pozn. red.) překlopil v politickou vidinu toho, že by také byli součástí toho obranného společenství,“ říká vojenský analytik Tomáš Řepa.
„Poté došlo ze strany Ruska k porušení mezinárodního práva, anexi Krymu a vypuknutí války na Donbase, kdy se taky ještě nejdřív tvářili, že to jsou jenom místní traktoristi z Donbasu, popřípadě nějací vojáci na dovolené – a samozřejmě člověk si běžně bere na dovolenou tank –, ale tehdy už tam byly velké pochybnosti. Definitivní zlom přišel v únoru 2022,“ doplňuje historik a analytik.
V souvislosti s diskuzí o mírovém jednání zaznívá nyní možnost ukončení války se slibem Ukrajiny, že do NATO nevstoupí.
„Myslím si, že Ukrajina realisticky v nejbližších letech stejně v NATO nebude. To by bylo hodně problematické, ale nějaké jiné silné garance tam být můžou,“ říká vojenský historik „Ale kdyby někdy třeba do nějaké mírové smlouvy s Ruskem dali právě tu klauzuli ‚my nikdy nevstoupíme do NATO‘, tak si myslím, že by to byl velký problém pro všechny stávající ukrajinské politiky a do budoucna i pro ty, kteří přijdou po nich,“ uzavírá Řepa.
