Rusové chtěli Rumunsko do své sféry vlivu, uvedl tamní poradce. Požadovali stažení vojsk NATO
Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. S odvoláním na poradce rumunského prezidenta Cristiana Diaconesca to napsal web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Diaconescu mezitím své vyjádření upravil, když řekl, že hovořil o situaci v roce 2022.
Ruská delegace vedená ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem se v úterý v Rijádu po několika letech sešla se zástupci americké administrativy v čele se šéfem diplomacie Markem Rubiem. Obě strany podle svých vyjádření zjišťovaly podmínky, za nichž by bylo možné ukončit válku na Ukrajině, kterou rozpoutal před třemi lety vpád ruských vojsk.
Jedním z ruských požadavků podle FT s odvoláním na Diaconesca bylo, aby Aliance stáhla své jednotky z východního regionu, do něhož patří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy, Rumunsko či Bulharsko.
Diaconescu ale následně v rozhovoru s Digi24 vysvětlil, že svá slova nevztahoval k Rijádu, ale k vyjednáváním v roce 2022. „Rusko požadovalo návrat Rumunska do jeho sféry vlivu,“ řekl.
Čtyři scénáře konce ruské války proti Ukrajině. Bez silných záruk se z ní musí stát ‚Izrael na steroidech‘
Číst článek
„Chápu to tak, že se situace může změnit z hodiny na hodinu, ze dne na den,“ řekl podle FT Diaconescu stanici Antena 3 v narážce na ostře kritická vyjádření, která po rijádské schůzce adresoval Trump ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Nazval jej diktátorem bez voleb a vyzval jej k rychlému jednání, pokud nechce přijít o svou zemi. Moskva Trumpova slova vítá a ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že je s úvodními jednáními velmi spokojen. Evropské země ani Ukrajina k rozhovorům pozvány nebyly.
Rusko dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina nestala členem NATO, snaží se ale také oslabit vojenskou přítomnost Aliance ve svých někdejších satelitních zemích. V regionu panují obavy, že se Putin v případě oslabení pokusí zaútočit na země v okolí Ukrajiny.
Činitelé z těchto zemí se podle FT snaží nového amerického prezidenta přesvědčit, aby nesouhlasil s oslabováním pozice NATO na východě Evropy, nejsou si však jisti úspěchem. „Velmi široce jsme Washington informovali na různých úrovních, ale nejsem si jist, co se dostane k Trumpovi. Takže tu stále je riziko a obava, že Rusové do něčeho Washington vmanipulují v rámci jednání o Ukrajině,“ citoval list nejmenovaného činitele.
Diaconescu dodal, že snahu Evropy získat Trumpa na svou stranu podpoří příští týden návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera v Bílém domě. „Můžete si být jisti, že budeme bojovat do posledního okamžiku, aby se to nestalo,“ řekl o stažení vojsk NATO z východního křídla Diaconescu.
