Sever Evropy kritizuje Trumpovy výroky o Zelenském. Norové mluví o přehodnocení stavby základny NATO
Na severu Evropy, který se za poslední tři roky vyprofiloval jako veliký podporovatel Kyjeva, vyvolávají nedávné výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Ukrajině zděšení. V některých zemích je to ale taky pobídka k akci, například finský prezident například stále vidí možnost změnit názor šéfa Bílého domu.
Severští politici nevěřícně reagují na nejnovější Trumpova vyjádření, někteří se je i snaží uvádět na pravou míru nebo prezidenta USA přímo odsuzují. Severské země jsou přitom dlouhodobě velkým spojencem Spojených států, Finsko a Švédsko navíc čerstvě vstoupily do NATO.
4:38
Dlouho jsem neviděla Putina v tak dobré náladě. Je nadšen z rozporů Ukrajiny a USA, říká Procházková
Číst článek
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová mluvila o tom, že Trumpovy výroky jsou bezprecedentní a nic takového dosud od šéfa Bílého domu neslyšela. Třeba švédský premiér v Ulf Kristersson se pustil přímo do fact checkingu.
„Je to nesprávný popis. Bylo to Rusko, kdo válku začal. Prezident Zelenskyj je demokraticky zvolený. Myslím, že nikdo nechce volby na Ukrajině více než on, protože volby znamenají, že je na Ukrajině mír a Ukrajinci opět mohou svobodně rozhodovat o své zemi,“ vysvětloval švédský premiér.
Kristersson také mluvil o tom, že ostrá vyjádření musíme brát s klidem. Dělat z toho přestřelku na sociálních sítích prý není způsob, jak tvořit bezpečnostní politiku.
V Norsku opozice tedy zatím mluví o tom, že by se mělo zvážit, zda Norsko opravdu chce novou základnu NATO na svém území, o které se mluví, protože by se tím země stala více závislé na Trumpovi.
Spory s USA
Finský prezident a norský premiér se účastnili středeční schůzky svolané Emmanuelem Macronem v Paříži. Jejich finální závěr ze schůzky je mírně optimistický. Norský premiér Jonas Gahr Støre mluvil o tom, že Evropa se nyní rychle sjednocuje kolem Ukrajiny a že se všechno hýbe dopředu mnohem rychleji.
49:50
Gróňané jsou zdvořilí a neznají válku. Nadřazené jednání USA je přivádí do vývrtky, říkají etnografové
Číst článek
Støre se také distancoval od Trumpových výroků. Obdobně také finský prezident Alexander Stubb mluvil o tom, že nesouhlasí s Trumpem, ale to nejdůležitější podle něj je, že Evropa má nyní úkol přesvědčit Trumpa, že Ukrajina nesmí válku prohrát.
Pro dánskou vládu je to už druhý spor od nástupu Donalda Trumpa do úřadu. Dánové nyní pochopili, že se musí začít bránit sami. Během následujících dvou let chtějí investovat 168 miliard korun do obrany, do nových nákupů.
To znamená, že dosáhnou asi tří procent HDP na obranu, což by mělo takto zůstat, i kdyby se náhodou na Ukrajině dohodl mír. Premiérka Mette Frederiksenová vyzývali k investicím do obrany mimo jiné i pro zabezpečení Grónska, což je druhý spor, který Dánsko vede se Spojenými státy.
