Čtyři scénáře konce ruské války proti Ukrajině. Bez silných záruk se z ní musí stát ‚Izrael na steroidech‘
Krátce před třetím výročím ruské války proti Ukrajině se dala jednání o mírovém řešení do pohybu, vyhlídky na spravedlivý a udržitelný mír se ale jeví zoufale. Hlavním limitem zůstává zajištění bezpečnostních záruk, bez zapojení USA totiž nebudou dost silné na to, aby Kyjev ochránily před další ruskou agresí. Analytik Matúš Halás i britský expert Stephen Hall tak sice očekávají, že jednání letos skončí klidem zbraní, trvalý mír ale nepřinesou.
V pondělí 24. února si Ukrajinci i zbytek světa připomene třetí výročí od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Největší evropský konflikt od konce druhé světové války způsobil obrovské tragédie, po třech letech intenzivních bojů ale volají po míru i Ukrajinci, kteří byli od počátku ruské invaze odhodlaní bránit zemi do posledního dechu.
23:45
Trump chce za každou cenu zastavit válku i na úkor Ukrajiny. Hlavním zájmem USA je Čína, říká diplomat
Číst článek
Snahy o nastolení míru si vzala do rukou administrativa staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jen pár dní před výročím války se dala jednání o řešení konfliktu do pohybu. Klíčovým momentem se stala Mnichovská bezpečnostní konference, kde ale z úst amerických představitelů zazněla celá řada prohlášení, která způsobila nervozitu na Ukrajině i v Evropě.
Ještě větší pobouření pak vyvolala středeční slova samotného Trumpa, který uvedl, že válku začala Ukrajina, prezidenta Volodymyra Zelenského označil za „diktátora bez voleb“ a vyzval prezidenta napadeného státu, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země. Jeho výroky okamžitě kritizovali lídři některých evropských zemí včetně Německa i český prezident Petr Pavel.
Kromě jiných se za ukrajinského prezidenta postavil například i místopředseda Evropské rady pro zahraniční vztahy a bývalý švédský premiér Carl Bildt. „Prezident Trump zešílel,“ napsal na sociální síti X a odsoudil „surový útok“ na Zelenského. „Každý si po tomto může domyslet, kam americká politika směřuje. Stát se může cokoliv,“ dodal Bildt a vyzval Evropskou unii, Velkou Británii či Turecko k posílení podpory Ukrajině.
Trumpova slova přišla ani ne týden po mnichovské konferenci, na jejímž začátku vyjádřili mnozí evropští lídři své pobouření nad americkými výroky, že je nereálné, aby Ukrajina získala zpět veškeré své Ruskem obsazené území a vstoupila do NATO. Další pozdvižení pak způsobila slova zvláštního vyslance USA pro Ukrajinu a Rusko Keitha Kellogga, který odpověděl záporně na dotaz, zda se Evropa zúčastní plánovaných rozhovorů. Zatímco Ukrajinci podle něj „samozřejmě“ budou sedět u stolu, Evropa má být konzultována.
„Když američtí představitelé hovořili o tom, že osvobození okupovaných území, která Rusko zabralo, není realistické nebo že není realistický vstup Ukrajiny do NATO, byl to popis reality. Můžeme s tím být nespokojení, ale to je jako byste byli nespokojení s kyslíkem ve vzduchu. To je fakt, jen to bylo řečeno otevřeně. Vznikl z toho velký humbuk, protože to do této doby nikdo takhle otevřeně neřekl. Na druhou stranu, pokud americký představitel řekne, že Evropa nebude participovat na vyjednáváních s Ruskem, pak je to úplně za hranou,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na bezpečnost z Ústavu mezinárodních vztahů Matúš Halás.
„Připomíná to situaci, kdy mocní na konci 19. století dělali světovou politiku a menší jen přihlíželi. Tak to nemůže fungovat, hlavně pokud jde o válku, která probíhá v Evropě, ne v Asii nebo v Americe. Evropa tam musí být přítomná, jinak to nebude fungovat,“ dodává bezpečnostní analytik, který v minulosti působil i na vojenské akademii Baltic Defence College v Estonsku, kde přednášel vojákům Severoatlantické aliance.
Macron po summitu v Paříži mluvil s lídry USA a Ukrajiny. ‚Je nutné sjednat silný mír,‘ uvedl
Číst článek
Mnichovská bezpečnostní konference se stala odrazovým můstkem pro další jednání. Poté, co americká administrativa dala najevo, že chystá jednání o příměří přímo s Ruskem bez účasti Evropanů, se v Paříži během pondělí mimořádně sešli lídři Evropské unie a představitelé velkých evropských zemí, konkrétně Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Ve středu pak byli k pařížskému jednání přizváni i lídři dalších zemí EU a NATO, mimo jiné České republiky, pobaltských států či Kanady.
V úterý se také v saúdském Rijádu sešli zástupci Spojených států a Ruska, aby nastartovali dialog, který má vést k rozhovorům o ukončení ruské války proti Ukrajině. Podle Haláse je přitom nastavení základních vztahů mezi Moskvou a Washingtonem pro další jednání velmi důležité, protože jen Spojené státy dokážou ovlivnit obě strany konfliktu.
„Když Spojené státy přestanou Ukrajině dodávat zbraně, Evropa bude mít obrovské problémy tyto dodávky nahradit. Na druhé straně kdyby se Spojené státy rozhodly zatlačit na Rusko například sekundárními sankcemi, udělají z Ruska Severní Koreu nebo Kubu a totálně ho izolují. Pro Čínu je obchod se Spojenými státy důležitější než obchod s Ruskem a pokud si Čína bude muset vybrat, vybere si obchod se Spojenými státy. Skutečně tvrdé, sekundární sankce proti Rusku jsme ještě nezavedli, takže existují možnosti, aby Washington na Moskvu přitlačil,“ říká Halás.
Takovýto „bič“ by podle něj Washington mohl vůči Moskvě použít, pokud by nebyla ochotná jednat a Spojené státy by ignorovala. Rusko je ale „momentálně šťastné“, že může s Washingtonem vyjednávat, takže ho zatím není třeba k ničemu tlačit.
„Spojené státy jsou tou nejdůležitější zemí, a proto dokážou výrazně ovlivňovat to, jak bude konflikt probíhat. Na druhé straně se mohou s Rusy na něčem dohodnout, pokud to ale nebude Ukrajincům vyhovovat, jednoduše to nepřijmou a budou se muset zachovat tak, aby jakákoliv případná dohoda byla pro Kyjev akceptovatelná. Je to bojující strana a samostatný stát, Kyjev tam proto musí mít rozhodující slovo a může na jakoukoliv dohodu říct ne,“ upozorňuje Halás s dodatkem, že Ukrajina a Evropa jsou hráči, kteří mohou celý proces stopnout a bez kterých se dohoda uzavřít nedá.
Jak by tedy rozhovory o ukončení války na Ukrajině mohly dopadnout? Podívejme se na čtyři možné scénáře.
1. Mír s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu
Pokud by se výsledkem rozhovorů stalo dosažení mírové dohody, která by Ukrajině zajistila dostatečně silné bezpečnostní záruky a s tím i ochranu před další ruskou invazí, byl by to pro Kyjev ten nejpozitivnější scénář, píše ukrajinský server Kyiv Independent. Podle něj by to platilo i v případě, že by se Ukrajina dočasně vzdala kontroly nad částí území.
Otázky a odpovědi: Je Zelenskyj legitimní prezident a kdy půjdou Ukrajinci znovu volit hlavu státu?
Číst článek
Větší ochotu k dočasným územním ústupkům začal vyjadřovat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a stejně tak i obyvatelé Ukrajiny. Vyplývá to i z prosincového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, podle kterého tuto variantu v říjnu kategoricky odmítlo 58 procent dotázaných Ukrajinců, zatímco na konci roku jich bylo 51 procent. Na počátku války se přitom proti jakýmkoliv územním ústupkům stavělo přes 80 procent Ukrajinců.
Zelenskyj ve svém „plánu vítězství“ jako jeden z klíčových bodů navrhl pozvání Ukrajiny do NATO a také rozmístění odstrašujících nejaderných prostředků na ukrajinském území – tak by podle něj byla zajištěna ochrana země před ruským agresorem. Pozvánku do Aliance ale Trump smetl ze stolu a skepticky se k ní staví i mnozí evropští lídři. Nejpalčivější otázkou tedy zůstává, jaké jiné bezpečnostní záruky by byly dostatečně silné na to, aby Rusko odstrašily. Spojené státy pod Trumpovým vedením totiž dávají jasně najevo, že bezpečnostní záruky má zajistit Evropa, ne Washington.
Britský odborník na ruskou politiku Stephen Hall z Univerzity v Bathu proto připouští, že bez americké podpory nebo přinejmenším amerického příslibu, že se do ochrany Ukrajiny zapojí, pokud se bude situace vyvíjet špatným směrem, je odpověď na tuto otázku složitá. Cesty podle něj ale existují.
„Pokud jde o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, máme několik možností. Bez podpory Trumpovy administrativy to bude složité, určitě ale lze udělat víc. Evropa může nakupovat víc amerických zbraní a zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP a nejlépe na čtyři procenta a zdůraznit tak, že jsou evropské země ochotné Ukrajinu podpořit. Pokud by Ukrajinci a Evropané kupovali víc amerických zbraní, mohlo by to Američany přesvědčit, aby zůstali ve hře a zajistili Ukrajině bezpečnost,“ říká Hall pro iROZHLAS.cz.
Aby Spojené státy „zůstaly ve hře“, se snaží Trumpa přesvědčit také ukrajinský prezident. Na stole byla mimo jiné dohoda, na základě které by USA získaly práva na přibližně 50 procent nerostů a vzácných zemin na Ukrajině. Podle zdrojů listu Financial Times přitom Zelenskyj chtěl, aby byly na jakoukoliv dohodu o ukrajinských nerostech přímo vázány bezpečnostní záruky. Návrh dohody ale počítal s tím, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a nic o podobné podpoře v budoucnu neobsahovala, Zelenskyj proto dohodu nepodepsal.
Zelenskyj odmítl Trumpův návrh na předání vlastnictví 50 procent nerostů USA. Chce záruky
Číst článek
„Američané na Ukrajinu vojáky nepošlou. Američané chtějí nerostné bohatství Ukrajiny jako kompenzaci za miliardy, které na Ukrajinu poslali, ne výměnou za to, že tam pošlou vojáky,“ říká k tomu bezpečnostní analytik Matúš Halás.
Podle Stephena Halla by pozvánka Ukrajiny do NATO byla nejlepší možností, pokud se ale tato varianta jeví jako nereálná, klíčovým bodem by mělo být vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. To je v současnosti nejčastěji skloňovaná alternativa, ke které vyzývá zejména Paříž.
„Myslím, že vyslání evropských vojáků na Ukrajinu by mělo být klíčovým bodem. Demonstrovalo by to, že Kyjev nepadne a že evropské mocnosti Ukrajinu podpoří,“ říká Hall s tím, že by silnější vojenská podpora Kyjevu a zároveň rozmístění evropských vojáků na Ukrajině vyslalo Kremlu signál, že Evropa Ukrajinu podpoří, a Kyjev by pak mohl skutečně vyjednávat z pozice síly.
Podle britského odborníka by přitom každá evropská země měla přijít s návrhem, jak může k bezpečnostním zárukám Ukrajině přispět a zároveň zvýšit výdaje na obranu. „Evropské země – zvlášť pokud je Amerika mimo hru a vrátila se zpět přes Atlantik – budou muset do svých armád hodně investovat. Část těchto vojenských investic bude muset jít na Ukrajinu, kromě toho ale budou muset investovat víc do jejich vlastních ozbrojených sil,“ míní Hall.
Upozorňuje také na iniciativu estonské vlády, která již loni přislíbila, že v následujících čtyřech letech poskytne na ukrajinskou obranu 0,25 procent svého HDP. Ke stejnému kroku se snaží přesvědčit také ostatní státy Evropy, USA i další země ochotné podpořit Ukrajinu. Pokud totiž každá z těchto zemí přispěla Ukrajině čtvrtinou jednoho procenta svého HDP, napadená země by podle estonské vlády válku vyhrála.
Zatímco podle ukrajinského serveru Kyiv Independent zůstává hlavním limitem tohoto scénáře otázka, proč by Rusko mělo se zastavením bojů za těchto podmínek souhlasit, pro odborníka z Ústavu mezinárodních vztahů to je hlavně zajištění dostatečně silných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Útoky, které cílí na ‚životní mízu‘ války. Proč Ukrajina míří na ropné rafinerie v ruském týlu?
Číst článek
„Největšími limity tohoto scénáře jsou bezpečnostní záruky. Spojené státy řekly, že vstup Ukrajiny do NATO není na stole a není to realistické. Jakékoliv důvěryhodné bezpečnostní záruky tím z tohoto scénáře vymazáváte. To je jediná důvěryhodná bezpečnostní záruka, která tam může být. Ani vstup do Evropské unie by nebyl tak důvěryhodná bezpečnostní záruka. Švédsko a Finsko jsou součástí Evropské unie, ale nestačilo jim to a požádaly o vstup do NATO,“ varuje Halás.
„Poslední zprávy jsou takové, že tam jsou mnohé země ochotné poslat vojáky, aby kontrolovali dodržování dohody. Ale já jsem extrémně skeptický, jaký dopad to skutečně bude mít,“ podotýká odborník Ústavu mezinárodních vztahů. Pro Kyjev nejpozitivnější scénář proto bezpečnostní analytik hodnotí jako ten nejméně pravděpodobný.
„Mírová dohoda s věrohodnými bezpečnostními zárukami se mi v současnosti zdá jako nejméně pravděpodobná alternativa. Ani vstup do Evropské unie není důvěryhodnou zárukou, protože nebyla ani pro Helsinky a Stockholm. Připomeňme Budapešťské memorandum (dohody podepsané v prosinci 1994 Ruskem, USA a Velkou Británií v Budapešti, které měly poskytovat záruky bezpečnosti a územní celistvosti Bělorusku, Kazachstánu a Ukrajině výměnou za připojení se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní – pozn. redakce), které také nepřinesly věrohodné bezpečnostní záruky. Tato alternativa je proto nejméně pravděpodobná,“ říká Halás pro iROZHLAS.cz.
2. Příměří bez bezpečnostních záruk
Druhý scénář předpokládá, že se během rozhovorů sice podaří dosáhnout klidu zbraní, avšak bez dostatečně silných záruk a odstrašujících prostředků, které by Ukrajině zajistily ochranu.
26:14
Nesmíme zůstat vůči USA v plačtivém módu. Amerika se změnila, tak to je, tvrdí analytik Schneider
Číst článek
Evropští lídři se během pondělní schůzky v Paříži sice shodli, že jsou připraveni převzít iniciativu při poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině. Vedle Francie také Velká Británie, Švédsko a Německo uvedly, že jsou otevřeny vyslání mírových sil na Ukrajinu za předpokladu jasného a přijatelného mandátu, píše agentura Reuters. Podle ní ale mnozí evropští představitelé zdůrazňují, že by byli ochotní na takovou variantu přistoupit, jen pokud by měli v zádech americkou podporu.
Na to upozorňuje i bezpečnostní analytik, bývalý diplomat a někdejší ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jiří Schneider. „Pokud Američané říkají ‚my vyjednáme klid zbraní, ale nejsme ochotni to garantovat vojáky na zemi’ a zároveň říkají, že ‚ani vojáci, které by tam poslali další spojenci, jako třeba Britové, nebudou kryti článkem pět, což znamená, že útok na ně bude považován na útok na celou Alianci‘, tak to jsou podmínky, za kterých, obávám se, ani britský premiér by nebyl připraven tam vojáky poslat,“ uvedl v pořadu Osobnost Plus Schneider.
Na limity mírové mise, která by dohlížela na dodržování případné dohody, upozorňuje také odborník Ústavu mezinárodních vztahů.
„Pokud pošleme vojáky na Ukrajinu a nebude to v rámci Aliance, ale budou to mírové jednotky dohlížející na dodržování příměří nebo mírové smlouvy, vojáci dostanou něco, co se v angličtině nazývá ‚rules of engagement‘ (pravidla nasazení – pozn. redakce) – za jakých podmínek mohou například používat zbraně, jak mají zacházet s místním obyvatelstvem v krizových situacích a podobně. Jednotky dostanou takové rules of engagement, že nebudou moct ani vystřelit. Takže to není bezpečnostní záruka, pokud tam pošleme vojáky a nebude to v rámci Aliance,“ varuje Halás.
Trumpovy sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu: dárek pro Netanjahua i nahrávka Kremlu
Číst článek
Scénář příměří bez bezpečnostních záruk proto v této chvíli vyhodnocuje jako nejpravděpodobnější, pro Ukrajinu by to ale znamenalo především čekání na další válku. „Jediná bezpečnostní záruka, která by byla věrohodná, je skutečně článek 5 Washingtonské smlouvy a vstup do Aliance. Ale ta možnost není realistická, takže bohužel neexistují realistické bezpečnostní záruky. To znamená, že z Ukrajiny se musí stát evropský Izrael na steroidech, musí se po zuby vyzbrojit a připravit se na další válku,“ říká s tím, že taková alternativa je nanejvýš složitá.
„To je na celé situaci poměrně tristní – není tam žádná optimistická alternativa. V průběhu dějin ale mnohé země nebyly v optimistické pozici. Pokud by se Ukrajině přihodilo to, co Finsku, byla by to ještě ta lepší alternativa. V době druhé světové války Finsko také ztratilo velkou část území, které je v současnosti součástí Ruska. V rámci mírového uspořádání po druhé světové válce ztratilo přístup k otevřenému arktickému oceánu ve prospěch Ruska a nebyla tam další válka. K tomu pomohla studená válka a finlandizace, po konci studené války se ale stalo součástí Evropské unie, dnes je členem NATO a nebyla tam opakující se válka jako v případě Izraele. Takže pokud pro Ukrajinu bude scénářem Finsko, bude to ráj na zemi,“ míní Halás.
Právě před tím nicméně během mnichovské konference varoval finský prezident Alexander Stubb. Podle něj Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy přišlo o svou suverenitu a územní celistvost, Ukrajina proto musí do mírových rozhovorů vstoupit z pozice síly.
Také odborník na ruskou politiku z Univerzity v Bathu se nicméně domnívá, že uzavření příměří je v tuto chvíli nejpravděpodobnější variantou, jak mohou mírové rozhovory skončit.
„Je zcela jasné, že Vladimir Putin chce neutralitu Ukrajiny, že chce změnu režimu na Ukrajině a mít v Kyjevě proruskou vládu a že usiluje o demilitarizaci Ukrajiny. V tom jsou konzistentní. Moskva by tedy byla ochotná zastavit válku, pokud by dosáhla toho, co chtěla – demilitarizace, neutrality a proruského režimu na Ukrajině. V tuto chvíli si proto myslím, že v nejlepším případě můžeme vidět příměří, scénář typu studené války, kdy se obě strany přezbrojí. Čím dál víc není otázkou jestli, ale kdy Rusko znovu napadne Ukrajinu nebo to zkusí v Moldavsku, v Bělorusku nebo ještě hůř v Estonsku, Lotyšsku či dalších zemích,“ varuje Hall pro iROZHLAS.cz.
3. ‚Špatný mír‘
Dalším možným scénářem je, že Ukrajina bude okolnostmi – především nedostatečnou podporou ze strany Spojených států a Evropy – donucená přistoupit k míru za podmínek, které by vyhovovaly spíš ruské straně.
„Tato varianta bude záležet na tom, do jaké míry bude Kyjev schopný a ochotný stát za svými vlastními zájmy. Jednoduše říct ne jakékoliv špatné dohodě. Moskva se bude snažit Kyjev dotlačit k tomu, aby tam co nejdřív proběhly volby, aby platila omezení pro ukrajinské ozbrojené síly a podobně. Pak bude záležet na Kyjevu, zda řekne ano, nebo ne. Ať už mírová dohoda, příměří, ukončení aktivních operací nebo pokles intenzity bojů za podmínky, že Ukrajina bude mít omezení vlastních ozbrojených sil, by mělo být pro Kyjev neakceptovatelné. Pokud by takovéto špatné podmínky akceptoval, byl by to špatný mír,“ varuje Halás.
Podle odborníka Ústavu mezinárodních vztahů si tak Ukrajina musí skálopevně stát za tím, co do budoucna potřebuje, aby byla jako země životaschopná. „Samozřejmě Moskva se o to bude snažit, protože to je jejím dlouhodobým zájmem,“ dodává.
4. Válka bude pokračovat
Pokud snahy o dosažení klidu zbraní selžou, obě strany konfliktu budou s největší pravděpodobností pokračovat v boji, dokud nedojde k vyčerpání jedné z nich.
26:08
Rusku nestačí Bělorusko nebo Pobaltí. K fyzickému vstupu do Evropy potřebuje Ukrajinu, říká Víchová
Číst článek
Podle ukrajinského serveru Kyiv Independent tento scénář hrozí, zejména pokud se stranám mírového jednání nepodaří najít odpověď na otázku: „Proč by se Rusko mělo zastavit?“. Jak ale upozorňuje Halás, závisí to i na dalších aktérech. Klíčovou roli přitom hrají Spojené státy, které mají páky na obě bojující strany. Úspěch ale závisí i na samotné Ukrajině a evropských zemích. Nicméně i takový scénář je podle něj realistický.
„Pak bude záležet, zda budou Rusové dál postupovat, zda se ukrajinská armáda zhroutí, nebo jestli se zhroutí ruská armáda. Další alternativy jsou velmi těžko předvídatelné. Rusko je sice velká země, ale její systém je relativně křehký. Jevgenij Prigožin (šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který zemřel při pádu letadla poté, co jeho jednotky táhly na Moskvu – pozn. redakce) je příkladem toho, že se tam mohou stát věci, které lze těžko předpovídat,“ upozorňuje bezpečnostní analytik.
„Zároveň se může stát i to, že Ukrajinci nebudou mít dost vojáků. Největším problémem ukrajinské armády totiž není munice nebo technika, ale lidská síla. S tím nikdo na Západě nic neudělá. Takže si dovedu představit, že navzdory snaze dosáhnout dohody budou boje dál pokračovat,“ dodává.
Jak Rusko přimět k trvalému míru?
Zatímco se tak dávají do pohybu jednání, která mají na Ukrajinu po třech letech války přinést mír či alespoň příměří, řada klíčových otázek zůstává otevřených. Není to jen podoba bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, ale také to, zda Rusko bude s mírovým řešením souhlasit.
„Těžko si představit, co by teď přimělo Putina se zastavit. To, co by Moskvu donutilo zastavit válku, pokud by tam nebyl Putin, by byla ekonomická situace v Rusku a pokračující umírání ruských vojáků. To by mohlo vést ke změně myšlení Kremlu, ale za Putina nevidím nic, co by Moskvu přimělo válku zastavit, pokud by nedostala to, co požadovala,“ varuje Hall.
Před rozhovory o Ukrajině ‚hraje Putin Trumpovi na ego‘. Šéf Bílého domu drží páky, Evropa je v pozadí
Číst článek
Složitost této otázky zdůrazňuje také odborník Ústavu mezinárodních vztahů, podle kterého do hlavy Vladimira Putina nevidíme, a proto nevíme, jak vedení Kremlu současnou situaci vyhodnocuje.
„Bezpečnostní situaci v Evropě historicky vyhodnocují špatně, což jsme viděli i 24. února 2022. Může se zdát, že je v zájmu Moskvy to v současnosti useknout a dosáhnout co největších zisků, dokud se nedospěje k dohodě. Jsou tam čtyři oblasti, které na papíře anektovali – Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast – a ještě zůstávají důležitá města jako Kramatorsk nebo Slavjansk, o která se Rusové budou v nadcházejících měsících snažit. Svému obyvatelstvu by to dokázali prodat jako velké vítězství, jde ale o to, do jaké míry bude výsledek války akceptovaný z mezinárodně-právního hlediska,“ říká Halás.
Uznání těchto okupovaných území jako de facto ruských by pro Rusko znamenalo velké vítězství a za těchto okolností by Rusko možná bylo ochotné boje ukončit, míní bezpečnostní analytik. Podle něj je ale v současné době „bohužel nejrealističtější scénář“ to, že se konflikty mezi Ruskem a Ukrajinou budou opakovat, i kdyby došlo k příměří nebo mírové dohodě.
„Papír snese všechno, ale musíme se na to dívat z dlouhodobé perspektivy. Můžeme dospět ke snížení intenzity bojů, příměří nebo k mírové dohodě, na linii dotyku se to zastaví, ale bude to stabilní na jeden rok, pět let nebo deset let,“ varuje Halás, podle kterého bude životaschopnost jakékoliv dohody o klidu zbraní záviset na velkém množství faktorů.
5:47
Ze setkání v Mnichově byla evropská kocovina. Pozvání na další večeři to ale nevyřeší, říká Pojar
Číst článek
Jak tedy donutit Rusko, aby případnou dohodu dodržovalo a nezůstala jen na papíře?
„Slovní spojení vynutitelnost dohody v souvislosti s Moskvou mi připadá jako oxymóron, jako černý sníh. Dohody nejsou principiálně vynutitelné. My jsme se snažili Rusko přimět k rozumu, snažili jsme se o to i před únorem 2022, nefungovalo to, zavedly se sankce, přesměrovaly se toky energetických surovin a Moskva si jede svoje. Má vlastní názor na bezpečnost v Evropě, má názor na vlastní bezpečnost, který není kompatibilní s naším vnímáním bezpečnosti. Takže pokud máme mluvit o vynutitelných dohodách, bude to čistě postavené na tom, zda bude v zájmu Moskvy dohodu dodržovat, nebo ne. Pokud si Moskva řekne, že dohoda nefunguje, jednoduše ji poruší,“ míní Halás.
Také britský odborník vidí vyhlídky pro trvalý mír na Ukrajině velmi černě. „Určitě to vypadá tak, že by ve válce mohla nastat pauza, podobně jako mezi lety 2016 a 2022, ale jak víme, válka trvá od roku 2014 a myslím si, že bude trvat i v dohledné budoucnosti,“ říká Hall.
S tím, že se podaří dojednat alespoň příměří, souhlasí i bezpečnostní analytik, který v minulosti přednášel na vojenské akademii v Estonsku. „Myslím, že to tenhle rok dojde k ukončení aktivní fáze bojů. Nemyslím si, že tady válka bude i v příštím roce. Za jakých podmínek a do jaké míry budou udržitelné, to uvidíme. Pokud bych ale měl být cynik, momentálně bychom se měli více věnovat tomu, abychom zvýšili obranyschopnost NATO, protože perspektiva pro nejbližších deset let není velmi růžová,“ vyzývá Halás.
