Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Keith Kellogg dal v Mnichově jasně najevo, že Evropa nebude při jednání s Ruskem o Ukrajině v Saúdské Arábii zastoupena. Jednání mají začít už v úterý. Co tím Spojené státy sledují?
Myslím, že tím sledují to, aby držely proces pevně ve svých rukou. Tím základním cílem je – a je to cíl prezidenta (Donalda) Trumpa – v podstatě dosáhnout co nejrychleji dohody za každou cenu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Koncept evropské armády se čas od času vynoří a většinou působí kontraproduktivně, upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý

Slyšeli jsme už to, jak definoval parametry, se kterými půjde do jednání. Zdá se, jako by vykládal své karty na stůl ještě předtím, než hra začíná. Ale myslím si, že skutečně je jeho hlavním cílem za každou cenu zastavit válku, dosáhnout příměří i případně na úkor Ukrajiny a domluvit se s Ruskem.

A myslím si, že za tím je ještě jedna věc. Této administrativě a prezidentu Trumpovi nejde ani tak o Ukrajinu. Skutečně je to už dlouhodobější trend, ale teď to bude ještě, myslím si, ostřejší. Hlavním strategickým zájmem a zároveň strategickým odpůrcem dlouhodobě pro Spojené státy je Čína.

Myslím, že Trump se také bude snažit nějakým způsobem alespoň částečně odpojit Rusko od Číny a uvolnit si ruce v Evropě pro to, aby se mohli soustředit na svůj hlavní zájem v oblasti asijsko-pacifické.

Kellogg označil evropské politiky za „součást problému“ a za „lidi, kteří selhali ohledně Minských dohod“. Jak tomu rozumíte?
Myslím si, že toto je nesmysl, že by politici selhali ohledně Minských dohod. V jakém smyslu? V tom smyslu, že Minské dohody Rusko nedodržovalo a Evropa Rusko nedonutila nějakým způsobem k tomu, aby se jimi řídilo? Je to možné, ale myslím si, že to je nepřesné a přehnané hodnocení.

Český prezident Petr Pavel jasně řekl, že by Evropa měla u kulatého stolu rozhodně být. To, že tam Evropu chce, deklaroval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který řekl: „Jsme Evropa, jsme v Evropě, budoucnost vidíme v Unii. Evropa nám hodně pomohla.“ Co naznačuje přístup Washingtonu, že nepřizvali ani Ukrajinu?
Ukrajinci v nějaké fázi jednání ke stolu budou muset zasednout. To skutečně není možné…

Rozumím, ale zítra (v úterý) v Rijádu nebudou.
Nebudou v Rijádu, ale to berme jako jakousi přípravu. Ale skutečně si nedovedu představit, aby Ukrajina byla z tohoto procesu zcela vynechána. Stejně tak je velmi sporné až nepřípustné, aby byla vynechávána Evropská unie.

A to nejen z toho důvodu, že prezident Trump a jeho ministr obrany (Pete Hegseth) říkají, že postkonfliktní stabilizaci a případně nějaké mírové síly, které by měly být rozmístěny na hranici, která bude dohodnuta mezi Ukrajinou a Ruskem, by měly zajistit především státy EU.

Další věc je také, že Evropská unie od začátku války podpořila Ukrajinu dohromady téměř 140 miliardami eur, z čehož téměř 50 miliard se týkalo vojenské pomoci. V neposlední řadě samozřejmě to, co říkal prezident Zelenskyj, že Ukrajina je součástí Evropy.

Evropská armáda

Jakub Landovský, šéf středoevropské pobočky Aspen Institute, řekl pro Seznam Zprávy, že Evropa je v zoufalém stavu. Některé země podle něj selhaly jak v plnění slibu o zvýšení výdajů na obranu, tak v podpoře Ukrajiny. Jak to vidíte vy?
Zdá se, že Evropa se na otázce vztahu nebo pozice vůči válce, ruské agresi proti Ukrajině strukturovala. Je tady skupina států, do které patří Česká republika, která skutečně podporuje Ukrajinu velice razantně.

Pak je tady část států – je vidět, že to často odvisí od blízkosti jednotlivých zemí ke konfliktu – které prostě dávají méně. Zase bych neřekl, já bych to negeneralizoval, že selhala Evropa jako taková. Už jsem zmínil částky, které jedou skrz Evropskou unii, a to mluvíme o různých programech a projektech.

Pak je tady ještě další bilaterární podpora od jednotlivých států. Takže bych neřekl, že selhala. Když se podíváme skutečně na celkový objem prostředků a vojenské pomoci, tak Evropa vydala více než Spojené státy, takže bych tady byl trošku opatrnější.

Landovský ale reagoval na projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který na mnichovské bezpečnostní konferenci mimo jiné řekl, že bez silné evropské armády nebudou ostatní mocnosti Evropu respektovat. „Apeluji na vás, jednejte ve jménu vašich domovů, dětí, společné Evropy,“ řekl. Jaké reakce ze strany unijních státníků jste v Mnichově zaznamenal?
Víte, atmosféra tam byla velice zjitřená a projev ukrajinského prezidenta byl výborný. Byl skutečně razantní, energický. Nicméně otázka evropské armády je poněkud kontroverzní a stále zůstane i přesto, co se v posledních týdnech děje.

Koncept evropské armády se čas od času vynoří a většinou působí kontraproduktivně, a to z toho důvodu, že státy si budou i do budoucna udržovat plnou suverenitu v otázkách obrany.

Možná by to ale nemuselo být tak složité, protože jak víte, prezident Pavel navrhuje, že jako půdorys bychom mohli vzít evropský pilíř NATO a posílit ho. Zní to racionálněji, než by bylo vytváření paralelní instituce?
Ano, to zní racionálně a myslím si, že v budoucnosti budeme nejspíše kráčet podobným směrem.

K otázce evropské armády se totiž vážou další věci, které je nutno míti kromě politické vůle, to znamená velitelské struktury, struktury velení a řízení, nejrůznější podpůrné prostředky a tak dále.

Bylo by tedy racionální začít budovat, nechci mluvit o evropské armádě, ale integrovanou evropskou sílu, která by byla schopna samostatně operovat na půdorysu evropského pilíře Severoatlantické aliance.

Jaké mohou být výsledky narychlo svolaného evropského summitu na pondělí do Paříže? O kolik méně peněz vydává Evropská unie na vojenský výzkum než USA? A hodlá Washington stahovat z Evropy své strategické zbraně? Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.

Vladimír Kroc, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít