Putin je teď sám se sebou spokojený. Chce se už jen zapsat do dějin, míní ruská novinářka
Ruskou investigativní novinářku Jelenu Kosťučenkovou během pracovní cesty v roce 2022 na Ukrajinu kolegové varovali, že jí ruské bezpečnostní služby usilují o život. Nakonec se jim pravděpodobně podařilo ji otrávit. Dnes, rok a půl po útoku, už se prý cítí celkem dobře, raději ale zůstává v zahraničí, uvádí rozhovor s novinářkou slovenský Denník N.
Nevolnosti, které lékaři připsali otravě zatím neznámou látkou, se u Kosťučenkové projevily v Německu. Případu se proto ujali tamní vyšetřovatelé. Bližší informace ale zatím nesdělili ani právníkům poškozené.
O tom, jak se všechno seběhlo, Kosťučenková raději nechce příliš spekulovat. Nevyšetřuje to totiž jen německá policie, ale také její investigativní kolegové z projektů The Insider a Bellingcat, vysvětluje svou opatrnost žurnalistka.
Kosťučenková se podle svých slov nikdy necítila v Rusku úplně bezpečně. Když ale její země napadla Ukrajinu, byla skutečně v šoku. „Cítila jsem se hrozně,“ vzpomíná a přiznává, že nezvyklý pocit bezpečí v Německu, kde v té době žila, ji zřejmě vedl k tomu, že přestala dodržovat bezpečnostní protokol, kterého se protirežimní ruští novináři raději drží.
Debaty s Navalným
Kosťučenkovou léčili z otravy ve stejné berlínské klinice jako ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, který zemřel vloni v ruském vězení. Novinářka si je naprosto jistá, že v případě jeho úmrtí šlo o vraždu.
„Nevěřím, že těsně před prezidentskými volbami zemřel ve vězení přirozenou smrtí. Opravdu doufám, že jednoho dne se tato vražda vyšetří a dozvíme se jména vrahů i objednavatelů,“ říká reportérka.
Přiznává, že pořád nedovede uvěřit tomu, že Navalnyj je skutečně mrtvý. Chybět jí prý budou dokonce i hádky o tom, na čem se spolu neshodli.
Smrt opozičního předáka ale neznamená konec celé ruské opozice, upozorňuje Kosťučenková. „Opozice je teď mnohem ochotnější spolupracovat a lidé jsou mnohem ochotnější převzít zodpovědnost,“ popisuje novinářka. Na Navalného už ji totiž nemůžou přehodit.
Putin se bojí smrti
‚Už není nikdo, kdo by se Putinovi mohl postavit.‘ Rok od smrti Navalného je ruská opozice dezorientovaná
Číst článek
Na otázku, proč podle ní Putin rozpoutal válku s Ukrajinou, Kosťučenková odpovídá, že se ruský prezident bojí vlastní smrti a děsí se toho, že po něm nic nezbude. „Ze všech snů mu zůstal jediný – zapsat se do dějin,“ konstatuje novinářka a hádá, že ruská hlava státu je teď se sebou velmi spokojená.
Za okamžik, kdy se Rusko definitivně přeměnilo v totalitu, Kosťučenková považuje teroristický útok na beslanskou školu z roku 2004. V Beslanu tehdy zemřelo přes 330 lidí, z toho 185 dětí.
Novináři později dospěli k závěru, že výbuch způsobil termobarický granát, který byl na školu vypálen zvenku. Kosťučenková upozorňuje, že prioritou nebyla záchrana rukojmích, ale likvidace teroristů.
„Věřím, že Beslan byl pro Rusko absolutně zlomovým bodem,“ prohlašuje Kosťučenková a dodává, že když to celé prošlo bez protestů v ulicích, Putin si definitivně přestal hrát na demokracii. Režim se pak dokonce neštítil pozatýkat a odsoudit matky některých zesnulých beslanských dětí.
Strach z revoluce
Novinářka se obává, že Rusko čeká revoluce. Stávající režim podle ní totiž není schopný žádného vývoje. „Je to něco, co bych své zemi nikdy nepřála. Revoluce je totiž velmi hrozná a krvavá věc. Zároveň ale chápu, že fašismus, který teď v mé zemi vzkvétá, je ještě horší,“ shrnuje Kosťučenková. Věří, že lidé režim nakonec svrhnou.
Představitelé Ruska a USA podle médií připravují summit prezidentů. Setkat se mají příští týden
Číst článek
Aby se to povedlo, musí Rusové nejprve zjistit, že nejsou sami, i když se propaganda snaží vytvořit jiný dojem. Západní politici by si podle Kosťučenkové při jednání s ruskou hlavou státu měli uvědomit, že Putin umí snadno něco slíbit, ale také na svůj slib rychle zapomenout.
Na otázku jak je možné, že se exilovým investigativním novinářům stále daří dělat svou práci, Kosťučenková odpovídá, že důležitým faktorem investigativní žurnalistiky v Rusku je korupce.
„Díky této slabosti státu máme přístup k informacím, ke kterým bychom se jinak nedostali,“ vysvětluje. Ačkoliv se Jelena Kosťučenková staví silně proti ruskému režimu, svou vlast miluje. Jak říká v závěru rozhovoru pro slovenský Denník N, ráda by se do ní vrátila.
Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Trumpovo celní šílenství má několik cílů, dosáhnout všech najednou však bude oříšek. Aktivisté varují, že špatný monitoring maskuje míru znečištění vzduchu v Bulharsku. Australan zneužil umělou inteligenci k trýznění svých kamarádek. Funguje úzkost jako závislost?
